Jaký je postoj Číny k restrukturalizaci dluhů chudých zemí?

CO JE SPOLEČNÝ RÁMEC?

Společný rámec byl vytvořen skupinou G-20 na konci roku 2020 během pandemie COVID-19 jako iniciativa k urychlení a zjednodušení procesu, který má zadlužené země postavit na nohy.

Cílem bylo spojit velké věřitele, jako je Čína, a tradiční skupinu vyspělých věřitelských zemí, známou jako Pařížský klub, aby s neplatiči vyjednali plány restrukturalizace.

Po téměř třech letech se však zatím nepodařilo poskytnout žádnou úlevu, mimo jiné kvůli neshodám mezi bohatými zeměmi a Čínou, která se v posledním desetiletí stala významným mezinárodním věřitelem.

JAKÝ JE POSTOJ ČÍNY K RESTRUKTURALIZACI DLUHU?

Čína chce, aby část ztrát převzali mnohostranní věřitelé, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka, čemuž se tyto instituce a mnohé vyspělé země, zejména Spojené státy, brání.

Vlády USA a Evropy tvrdí, že vyhovět požadavku Pekingu by se rovnalo finanční pomoci Číně.

Příkladem je Zambie, která dluží Číně 6 miliard dolarů a již téměř tři roky je v platební neschopnosti. Tato jihoafrická země nebyla schopna získat další půjčky od MMF, protože Peking trvá na tom, aby se na oddlužení podíleli multilaterální věřitelé, kteří obvykle nesnižují dluhy.

Společný rámec vyžaduje, aby si dlužnické země zajistily záruky restrukturalizace nejprve od všech dvoustranných věřitelů a teprve poté od komerčních a mnohostranných věřitelů – ke zděšení Pekingu.

Čína nadále jedná s dlužnickými zeměmi na bilaterální bázi a naléhá, aby se likvidace dluhů řešila „případ od případu“, přestože cílem společného rámce je standardizovat přístup k oddlužení.

Šéf čínské centrální banky Yi Gang na dubnovém setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G20 na jarním zasedání Světové banky a MMF ve Washingtonu zopakoval, že „Čína je ochotna spolupracovat se všemi stranami na implementaci společného rámce pro likvidaci dluhu“.

„Oficiální dvoustranné půjčky spojené s Čínou představují pouze méně než 5 % zahraničního dluhu Ghany,“ uvedl v březnu na tiskové konferenci v Pekingu mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning na otázku, zda by Čína souhlasila s restrukturalizací dluhu Ghany ve výši 1,9 miliardy dolarů.

„Vyzýváme mnohostranné finanční instituce a komerční věřitele, kteří jsou hlavními věřiteli rozvojových zemí, aby se podíleli na úsilí rozvojových zemí o oddlužení,“ řekl Mao.

Chcete využít této příležitosti?

PROČ JE ČÍNA OCHOTNA ODEPSAT NĚKTERÉ DLUHY, ALE JINÉ NE?

V lednu oznámil čínský ministr zahraničí Qin Gang při návštěvě Addis Abeby částečné a nezveřejněné zrušení 13,7 miliardy dolarů, které si Etiopie od Číny půjčila od roku 2000.

A loni v srpnu Čína odpustila 23 bezúročných půjček 17 africkým státům, jejichž platnost vypršela na konci roku 2021.

Čínské bezúročné půjčky jsou financovány z rozpočtu na zahraniční pomoc a je snazší se jich zříci.

Podle údajů AidData tvoří bezúročné půjčky méně než 5 % z 843 miliard dolarů, které Čína v letech 2000-2017 poskytla 165 vládám po celém světě.

JAKOU PODPORU NABÍZÍ ČÍNA?

Na začátku května se Čína zúčastnila prvního setkání věřitelských zemí Srí Lanky pouze jako pozorovatel. Jednání iniciovaly Japonsko, Indie a Francie, přestože Čína je největším bilaterálním věřitelem Srí Lanky a ostrovní stát na konci roku 2021 dlužil čínským věřitelům 7,4 miliardy dolarů.

Při jednáních o Ghaně později v květnu se Čína zapojila ještě více a souhlasila s tím, že bude vedle Francie spolupředsedat výboru oficiálních věřitelů Ghany.

Podle dalšího mluvčího čínského ministerstva zahraničí Wanga Wenbina „Čína vždy brala problémy Zambie s dluhy vážně a bude společně usilovat o lepší řešení“.

CO DÁL?

Analytici očekávají, že Čína bude v Paříži i nadále podporovat společný rámec, ale bude se zasazovat o to, aby se úlevy od dluhů udělovaly „případ od případu“.

Při posledním setkání světových politiků ve Washingtonu, kde se diskutovalo o společném rámci, Čína navrhla, aby MMF urychlil a zlepšil sdílení informací o analýzách udržitelnosti dluhu.

Než Čína přistoupí na snížení sazeb, bude ji třeba více přemlouvat.

Čína je největším bilaterálním věřitelem na světě a hraje klíčovou roli v jednáních o dosažení hmatatelného pokroku při oddlužení Zambie, Čadu, Etiopie a Ghany prostřednictvím „společného rámce“ vedeného skupinou 20 zemí.CO JE SPOLEČNÝ RÁMEC?Společný rámec byl vytvořen skupinou G-20 na konci roku 2020 během pandemie COVID-19 jako iniciativa k urychlení a zjednodušení procesu, který má zadlužené země postavit na nohy.Cílem bylo spojit velké věřitele, jako je Čína, a tradiční skupinu vyspělých věřitelských zemí, známou jako Pařížský klub, aby s neplatiči vyjednali plány restrukturalizace.Po téměř třech letech se však zatím nepodařilo poskytnout žádnou úlevu, mimo jiné kvůli neshodám mezi bohatými zeměmi a Čínou, která se v posledním desetiletí stala významným mezinárodním věřitelem.JAKÝ JE POSTOJ ČÍNY K RESTRUKTURALIZACI DLUHU?Čína chce, aby část ztrát převzali mnohostranní věřitelé, jako je Mezinárodní měnový fond a Světová banka, čemuž se tyto instituce a mnohé vyspělé země, zejména Spojené státy, brání.Vlády USA a Evropy tvrdí, že vyhovět požadavku Pekingu by se rovnalo finanční pomoci Číně.Příkladem je Zambie, která dluží Číně 6 miliard dolarů a již téměř tři roky je v platební neschopnosti. Tato jihoafrická země nebyla schopna získat další půjčky od MMF, protože Peking trvá na tom, aby se na oddlužení podíleli multilaterální věřitelé, kteří obvykle nesnižují dluhy.Společný rámec vyžaduje, aby si dlužnické země zajistily záruky restrukturalizace nejprve od všech dvoustranných věřitelů a teprve poté od komerčních a mnohostranných věřitelů – ke zděšení Pekingu.Čína nadále jedná s dlužnickými zeměmi na bilaterální bázi a naléhá, aby se likvidace dluhů řešila „případ od případu“, přestože cílem společného rámce je standardizovat přístup k oddlužení.Šéf čínské centrální banky Yi Gang na dubnovém setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G20 na jarním zasedání Světové banky a MMF ve Washingtonu zopakoval, že „Čína je ochotna spolupracovat se všemi stranami na implementaci společného rámce pro likvidaci dluhu“.„Oficiální dvoustranné půjčky spojené s Čínou představují pouze méně než 5 % zahraničního dluhu Ghany,“ uvedl v březnu na tiskové konferenci v Pekingu mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning na otázku, zda by Čína souhlasila s restrukturalizací dluhu Ghany ve výši 1,9 miliardy dolarů.„Vyzýváme mnohostranné finanční instituce a komerční věřitele, kteří jsou hlavními věřiteli rozvojových zemí, aby se podíleli na úsilí rozvojových zemí o oddlužení,“ řekl Mao. Chcete využít této příležitosti?PROČ JE ČÍNA OCHOTNA ODEPSAT NĚKTERÉ DLUHY, ALE JINÉ NE?V lednu oznámil čínský ministr zahraničí Qin Gang při návštěvě Addis Abeby částečné a nezveřejněné zrušení 13,7 miliardy dolarů, které si Etiopie od Číny půjčila od roku 2000.A loni v srpnu Čína odpustila 23 bezúročných půjček 17 africkým státům, jejichž platnost vypršela na konci roku 2021.Čínské bezúročné půjčky jsou financovány z rozpočtu na zahraniční pomoc a je snazší se jich zříci.Podle údajů AidData tvoří bezúročné půjčky méně než 5 % z 843 miliard dolarů, které Čína v letech 2000-2017 poskytla 165 vládám po celém světě.JAKOU PODPORU NABÍZÍ ČÍNA?Na začátku května se Čína zúčastnila prvního setkání věřitelských zemí Srí Lanky pouze jako pozorovatel. Jednání iniciovaly Japonsko, Indie a Francie, přestože Čína je největším bilaterálním věřitelem Srí Lanky a ostrovní stát na konci roku 2021 dlužil čínským věřitelům 7,4 miliardy dolarů.Při jednáních o Ghaně později v květnu se Čína zapojila ještě více a souhlasila s tím, že bude vedle Francie spolupředsedat výboru oficiálních věřitelů Ghany.Podle dalšího mluvčího čínského ministerstva zahraničí Wanga Wenbina „Čína vždy brala problémy Zambie s dluhy vážně a bude společně usilovat o lepší řešení“.CO DÁL?Analytici očekávají, že Čína bude v Paříži i nadále podporovat společný rámec, ale bude se zasazovat o to, aby se úlevy od dluhů udělovaly „případ od případu“.Při posledním setkání světových politiků ve Washingtonu, kde se diskutovalo o společném rámci, Čína navrhla, aby MMF urychlil a zlepšil sdílení informací o analýzách udržitelnosti dluhu.Než Čína přistoupí na snížení sazeb, bude ji třeba více přemlouvat.