IRS nařídil Microsoftu zaplatit dodatečnou daň ve výši 28,9 miliardy dolarů včetně úroků a pokut za období od roku 2004 do roku 2013. Společnost hodlá v duchu svého korporátního rozhodnutí toto zjištění napadnout. Je pozoruhodné, že částka požadovaná daňovým úřadem přesahuje výši ročního rozpočtu NASA, což podtrhuje závažnost požadavku.
Společnost Microsoft zveřejnila požadavek daňového úřadu v podání pro Komisi pro cenné papíry (SEC). K tomuto podání byl připojen příspěvek na blogu, který podrobně popisuje postoj společnosti k této záležitosti. IRS v rámci svého komplexního auditu vydal “Oznámení o navrhovaných úpravách” zahrnující desetileté období počínaje rokem 2004 a požadující dodatečné zdanění týkající se “vnitropodnikových převodních cen”.
Společnost Microsoft ve svém oficiálním sdělení vyjádřila nesouhlas s navrhovanými úpravami a uvedla, že bude požadavky IRS “důrazně napadat”. Společnost se hodlá zpočátku odvolat prostřednictvím správních opravných prostředků, v případě potřeby však nebude váhat předložit věc soudu. Společnost Microsoft připustila, že řešení této otázky se protáhne na několik let.
Společnost Microsoft navíc chtěla zdůraznit, že její provozní struktura a firemní postupy se od období, na které se vztahuje audit IRS, výrazně vyvinuly, a dále tvrdila, že otázky vznesené IRS se týkají především minulých postupů a neodrážejí současnou činnost.
Zdroj: Getty Images
Společnost Microsoft ve svém blogovém příspěvku, který napsal Daniel Goff, korporátní viceprezident pro celosvětové daně a cla, citovala: “Věříme, že jsme vždy dodržovali pravidla IRS a platili daně, které jsme dlužili v USA i po celém světě,” a dodala, že “společnost Microsoft historicky patřila k největším plátcům daně z příjmů právnických osob v USA. Od roku 2004 jsme v USA zaplatili na daních více než 67 miliard dolarů.”
Jádro rozporu spočívá ve způsobu, jakým společnost Microsoft rozdělovala zisky mezi jednotlivé země a jurisdikce během kontrolovaného období. Goff v příspěvku na blogu upřesnil: “Běžně se tomu říká převodní ceny a daňový úřad IRS zavedl předpisy, které společnostem umožňují používat pro převodní ceny specifické uspořádání, tzv. rozdělení nákladů.” Většina nadnárodních společností využívá sdílení nákladů, protože to vyhovuje přeshraniční povaze jejich podnikání. Podle předpisů IRS o sdílení nákladů sdílejí dceřiné společnosti náklady na vývoj určitého duševního vlastnictví, a mají tak nárok na související zisky.
Ve společnosti Microsoft převládá odhodlání dosáhnout v nejbližších letech s IRS přijatelného řešení, jak se vyjádřil Goff: “Budeme s IRS nadále spolupracovat a doufáme, že v příštích letech dosáhneme vzájemného řešení této otázky.”
Konflikt softwarového magnáta s IRS vyvolal určité vlny i na finančních trzích. Akcie Microsoftu (MSFT) zaznamenaly menší pokles, když se v závěru středečního obchodování propadly asi o 0,6 %, což naznačuje, že investoři jsou nadále jen mírně znepokojeni titánským daňovým zatížením. Případný výsledek sporu Microsoftu proti nároku IRS se teprve ukáže, což tuto firemní ságu pevně zařadí mezi přelomové daňové spory tohoto desetiletí.
IRS nařídil Microsoftu zaplatit dodatečnou daň ve výši 28,9 miliardy dolarů včetně úroků a pokut za období od roku 2004 do roku 2013. Společnost hodlá v duchu svého korporátního rozhodnutí toto zjištění napadnout. Je pozoruhodné, že částka požadovaná daňovým úřadem přesahuje výši ročního rozpočtu NASA, což podtrhuje závažnost požadavku.Společnost Microsoft zveřejnila požadavek daňového úřadu v podání pro Komisi pro cenné papíry . K tomuto podání byl připojen příspěvek na blogu, který podrobně popisuje postoj společnosti k této záležitosti. IRS v rámci svého komplexního auditu vydal “Oznámení o navrhovaných úpravách” zahrnující desetileté období počínaje rokem 2004 a požadující dodatečné zdanění týkající se “vnitropodnikových převodních cen”.Společnost Microsoft ve svém oficiálním sdělení vyjádřila nesouhlas s navrhovanými úpravami a uvedla, že bude požadavky IRS “důrazně napadat”. Společnost se hodlá zpočátku odvolat prostřednictvím správních opravných prostředků, v případě potřeby však nebude váhat předložit věc soudu. Společnost Microsoft připustila, že řešení této otázky se protáhne na několik let.Společnost Microsoft navíc chtěla zdůraznit, že její provozní struktura a firemní postupy se od období, na které se vztahuje audit IRS, výrazně vyvinuly, a dále tvrdila, že otázky vznesené IRS se týkají především minulých postupů a neodrážejí současnou činnost.Společnost Microsoft ve svém blogovém příspěvku, který napsal Daniel Goff, korporátní viceprezident pro celosvětové daně a cla, citovala: “Věříme, že jsme vždy dodržovali pravidla IRS a platili daně, které jsme dlužili v USA i po celém světě,” a dodala, že “společnost Microsoft historicky patřila k největším plátcům daně z příjmů právnických osob v USA. Od roku 2004 jsme v USA zaplatili na daních více než 67 miliard dolarů.”Jádro rozporu spočívá ve způsobu, jakým společnost Microsoft rozdělovala zisky mezi jednotlivé země a jurisdikce během kontrolovaného období. Goff v příspěvku na blogu upřesnil: “Běžně se tomu říká převodní ceny a daňový úřad IRS zavedl předpisy, které společnostem umožňují používat pro převodní ceny specifické uspořádání, tzv. rozdělení nákladů.” Většina nadnárodních společností využívá sdílení nákladů, protože to vyhovuje přeshraniční povaze jejich podnikání. Podle předpisů IRS o sdílení nákladů sdílejí dceřiné společnosti náklady na vývoj určitého duševního vlastnictví, a mají tak nárok na související zisky.Ve společnosti Microsoft převládá odhodlání dosáhnout v nejbližších letech s IRS přijatelného řešení, jak se vyjádřil Goff: “Budeme s IRS nadále spolupracovat a doufáme, že v příštích letech dosáhneme vzájemného řešení této otázky.”Konflikt softwarového magnáta s IRS vyvolal určité vlny i na finančních trzích. Akcie Microsoftu zaznamenaly menší pokles, když se v závěru středečního obchodování propadly asi o 0,6 %, což naznačuje, že investoři jsou nadále jen mírně znepokojeni titánským daňovým zatížením. Případný výsledek sporu Microsoftu proti nároku IRS se teprve ukáže, což tuto firemní ságu pevně zařadí mezi přelomové daňové spory tohoto desetiletí.
