Poté, co v předchozím týdnu zažili prudký nárůst, investoři ostražitě vyčkávají na případné rozšíření konfliktu, které by případně mohlo způsobit prudký nárůst cen ropy a mít zničující dopad na světovou ekonomiku.
V 0419 GMT se futures na ropu Brent obchodovaly beze změny na úrovni 90,89 USD za barel. Americká ropa West Texas Intermediate
Oba benchmarky zaznamenaly v pátek pozoruhodný vzestup, přičemž byly zaznamenány nejvyšší denní procentuální zisky od dubna. Toto neobvyklé zvýšení bylo důsledkem toho, že účastníci trhu zohlednili možnost dalekosáhlého konfliktu na Blízkém východě. V průběhu týdne vykázala ropa Brent nárůst o 7,5 %, zatímco WTI vykázala vzestup o zhruba 5,9 %.
Hiroyuki Kikukawa, prezident NS Trading, dceřiné společnosti Nissan Securities, poznamenal: “Investoři se snaží odhadnout dopad konfliktu, zatímco rozsáhlý pozemní útok nezačal ani po uplynutí 24hodinové lhůty, kdy Izrael poprvé oznámil obyvatelům severní poloviny Gazy, aby uprchli na jih.” Dále vysvětlil potenciální dopady situace na země produkující ropu: “Dopad, který by se mohl týkat zemí produkujících ropu, byl do určité míry do cen započítán, ale pokud by došlo ke skutečné pozemní invazi, která by narušila dodávky ropy, ceny by mohly snadno překročit 100 dolarů za barel.”
Přestože probíhající konflikt zatím vykazuje zanedbatelné dopady na celosvětové dodávky ropy a zemního plynu, válka mezi islamistickou skupinou Hamás a Izraelem představuje od loňské ruské invaze na Ukrajinu pro ropné trhy značné geopolitické riziko. Důvodem těchto obav jsou především obavy z případné eskalace, do níž by byl zapojen Írán, producent a dodavatel ropy, což by přitáhlo větší geopolitické hráče.

Hráči na trhu v současné době vyhodnocují, co by rozsáhlý konflikt mohl znamenat pro dodávky ze zemí, které jsou největšími producenty ropy na světě, včetně zemí jako Saúdská Arábie, Írán a Spojené arabské emiráty. Analytik Commonwealth Bank of Australia Vivek Dhar vyjádřil hluboké obavy z možného zapojení Íránu do útoku na Hamas. “Pokud se zjistí, že Teherán je přímo zapojen do útoku Hamásu, pravděpodobně to povede k tomu, že USA plně uplatní své přísné sankce na vývoz íránské ropy,” řekl.
Dhar rovněž zdůraznil laxní přístup USA k jejich sankcím na íránský vývoz ropy v letošním roce, kdy se snažily podpořit diplomatické vztahy. Existuje však velký potenciál, že USA své sankce obnoví v plné síle s ohledem na eskalaci konfliktu. Uvedl: “Zvýšení vývozu íránské ropy v letošním roce o 0,5-1 milion barelů denně – což odpovídá 0,5-1 % celosvětové nabídky ropy – je ohroženo tím, že bude odsunuto na vedlejší kolej, pokud budou sankce USA uplatněny v plném rozsahu.”
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slibuje, že “zničí Hamás”, zatímco jeho jednotky jsou připraveny vstoupit do pásma Gazy, aby ukončily smrtící aktivity militantů Hamásu. Írán mezitím varuje před “dalekosáhlými důsledky”, pokud nebudou zastaveny “válečné zločiny a genocida” Izraele. Vzniklé nepokoje by se mohly vymknout kontrole.
V souvislosti s eskalací konfliktu se v pondělí do Izraele vrátí americký ministr zahraničí Antony Blinken, aby po několika dnech kyvadlové diplomacie s arabskými státy jednal o “dalším postupu”. Tento vývoj přichází v návaznosti na nedávné rozhodnutí USA uvalit sankce na majitele tankerů převážejících ruskou ropu s cenou vyšší než 60 dolarů za barel, které stanovila skupina G7, ve snaze uzavřít mezery v politice vůči Moskvě za její invazi na Ukrajinu.
Rusko, které je významným světovým vývozcem ropy, by mohlo čelit snížené nabídce v důsledku zvýšeného dohledu USA nad jeho dodávkami. Tento další geopolitický rozměr zvyšuje nejistotu na trhu s ropou, protože investoři čekají na rozsáhlé dopady globálních konfliktů na dodávky a ceny ropy.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky