Dolar roste, ale v důsledku oslabení inflačních tlaků zaznamenává celkově výraznou týdenní ztrátu

Aktuálně dolarový index, který sleduje americkou měnu vůči koši šesti dalších měn, vzrostl o 0,1 % na 104,374, a stále tak směřoval k týdenní ztrátě kolem 1,3 %.

Dolar v tomto týdnu oslabil sílící očekávání, že inflace je na ústupu a zvyšování úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému je minulostí.

Úterní pokles spotřebitelských cen v USA odstartoval, ale k dezinflačním tlakům přispělo i sklouznutí ropy na čtyřměsíční minima a čtvrteční zpráva společnosti Walmart (NYSE:WMT), že sníží ceny, aby pomohla spotřebitelům, kteří se potýkají s problémy v prázdninovém čtvrtletí.

„Důvěra, že cyklus utahování měnové politiky Fedu je u konce, by měla být pozitivní pro ostatní světové měny – zejména pro ty, které jsou velmi citlivé na vyšší úrokové sazby,“ uvedli ve své poznámce analytici ING.

Později během seance má vystoupit řada řečníků z Fedu a tradeři budou sledovat, jak moc se vzhledem ke změně tónu na trhu jeví jako jestřábí.

V Evropě měnový pár GBP/USD klesl o 0,2 % na 1,2377 a oslabil poté, co údaje ukázaly, že maloobchodní tržby ve Velké Británii se v říjnu meziměsíčně propadly o 0,3 %, což představuje meziroční pokles o 2,7 %, neboť britští zákazníci nadále pociťují potíže způsobené kombinací vyšších úrokových sazeb a stále vysoké inflace.

Britský index spotřebitelských cen se v říjnu meziročně propadl na 4,6 % ze zářijových 6,7 %, jak ukázaly údaje ze začátku tohoto týdne.

Jednalo se o největší pokles meziroční míry spotřebitelských cen v jednotlivých měsících od dubna 1992, stále však zůstává jednou z nejvyšších ve vyspělém světě a Bank of England se snaží zdůraznit, že se ani zdaleka nechystá snížit úrokové sazby z jejich 15letého maxima, a to i v době, kdy se ekonomika pohybuje na úrovni blízké recesi.

Měnový pár EUR/USD klesl o 0,1 % na 1,0839, ale tento týden by měl posílit přibližně o 1,5 %, což je jeho největší týdenní nárůst od poloviny července.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová později během zasedání vystoupí na Evropském bankovním kongresu ve Frankfurtu a její komentáře budou pečlivě rozebírány, aby naznačily záměry tvůrců úrokových sazeb poté, co centrální banka minulý měsíc pozastavila cyklus zvyšování sazeb.

V Asii se USD/JPY obchodoval o 0,2 % níže na úrovni 150,44, přičemž jen patřil k největším příjemcům nedávného oslabení dolaru, protože tento pár je na cestě k poklesu o 0,7 % v tomto týdnu, což je jeho nejlepší týdenní zisk za více než čtyři měsíce.

Guvernér Bank of Japan Kazuo Ueda však v pátek zdůraznil potřebu zachovat ultra-dovish postoj, což představuje pro jen malou krátkodobou úlevu

USD/CNY vzrostl o 0,1 % na 7,2464, přičemž jüan se zotavil z ročního minima zaznamenaného na začátku týdne, k čemuž přispěly údaje ukazující určité známky odolnosti čínské ekonomiky.

Pozornost se nyní soustředí na Čínskou lidovou banku, která má v pondělí rozhodnout o své základní úrokové sazbě pro úvěry. Očekává se, že banka ponechá sazby na rekordně nízké úrovni, protože se snaží udržet rovnováhu mezi podporou hospodářského růstu a zastavením oslabování jüanu.

Světový dluh se ve třetím čtvrtletí zvýšil na rekordních 307,4 bilionu dolarů (6,9 biliardy Kč). Ve skupině takzvaných rozvíjejících se zemí pak maxima dosáhl poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP). Vyplývá to z dnešní zprávy Institutu pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě. Institut předpokládá, že globální dluh dosáhne do konce roku 310 bilionů dolarů, což za pět let představuje nárůst o více než 25 procent. Varuje také, že posun směrem k politickému populismu by mohl v příštím roce dluh ještě zvýšit.

„Volby v řadě zemí a pokračující geopolitické třenice vyvolávají při pohledu do roku 2024 obavy ze zvýšeného zadlužování vlád a jejich fiskální disciplíny. To se týká mimo jiné Indie, Jihoafrické republiky, Pákistánu či Spojených států,“ uvádí IIF, z jehož zprávy cituje agentura Reuters.

„Pokud nadcházející volby povedou k populistické politice zaměřené na kontrolu sociálního napětí, výsledkem by mohlo být ještě více vládních úvěrů a úbytek fiskální zdrženlivosti,“ dodal institut.

Dvě třetiny nárůstu světového dluhu v uplynulém čtvrtletí pocházely z rozvinutých trhů v čele se Spojenými státy, Japonskem, Francií a Británií. Výrazný nárůst zaznamenaly také rozvíjející se trhy jako Čína, Indie, Brazílie nebo Mexiko.

Zatímco celosvětový poměr dluhu k HDP byl stabilní, na rozvíjejících se trzích dosáhl 255 procent, což je o 32 procentních bodů více než ve stejném období před pěti lety. K tomu přispěly hlavně Rusko, Čína, Saúdská Arábie a Malajsie.

Institut rovněž uvedl, že k největšímu nárůstu vládního dluhu došlo ve třetím čtvrtletí. Dodal, že rozpočtové deficity zůstávají v mnoha zemích výrazně nad úrovní před pandemií Covidu-19.