Díky pomalejšímu růstu spotřebitelských cen se vrátí k růstu reálné mzdy, což by mělo dát impulz k mírnému oživení ekonomiky po letošním celoročním propadu. Situace na trhu práce zůstane napjatá a nezaměstnanost by se proti současnosti dramaticky zvyšovat neměla. Vyplývá to z prognóz ministerstva financí, ČNB a analytiků oslovených ČTK.„Jsem docela optimista ohledně vývoje ekonomiky v příštím roce. Z makroekonomických statistik, které přicházely ke konci roku se zdá, že dno máme v mnoha oblastech již za sebou. Anebo si standardně vedeme velmi dobře, jako například na trhu práce,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. „Očekávám v příští roce postupné nastartování růstu reálných příjmů, což by mělo být dobrou základnou pro růst maloobchodních tržeb. Ty totiž byly velkou brzdou ekonomiky v roce 2023,“ dodal.Všichni odborníci se shodují, že se meziroční inflace v lednu skokově sníží ze současných hodnot, když v listopadu byla 7,3 procenta. „Rok 2024 sice opět začne lednovým zdražením, kdy se do ceníků promítne ukončení vládních energetických dotací firmám i domácnostem, ovšem jeho intenzita by ani zdaleka neměla dosahovat hodnot zaznamenaných letos,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. „Lednová inflace pravděpodobně dosáhne zhruba 3,2 procenta, ovšem po zbytek roku bude zdražování pokračovat jen velmi umírněně, meziroční míra inflace bude mírně klesat a v průměru za celý rok 2024 dosáhne přibližně tří procent,“ doplnil.Ministerstvo financí je v odhadu celoroční inflace skeptičtější, v listopadové prognóze počítá s celoročním průměrem 3,3 procenta. Naopak ČNB má prognózu optimističtější s celoroční inflací 2,6 procenta.Slábnutí inflace by se mělo pozitivně projevit v reálných mzdách, které by po dvou letech poklesu měly začít znovu meziročně růst. To podle odborníků pomůže znovu nastartovat spotřebitelskou poptávku, která po celý letošní rok stahovala růst hrubého domácího produktu dolů. „Velká část obav spotřebitelů by měla opadnout hned na začátku roku 2024, kdy inflační statistiky potvrdí, že vlna masivního zdražování je již za námi a že dopady vládních úsporných opatření zdaleka nebudou tak drtivé, jak někteří aktéři ve veřejném prostoru varují. Zároveň je pravděpodobné, že mzdový růst již zřetelně předběhne inflaci a kupní síla se začne vzpamatovávat,“ uvedl Hradil. Českou ekonomiku ale podle něj bude brzdit slabá poptávka ze zahraničí, zejména z Německa. I proto čeká celoroční růst HDP 0,8 procenta.Obavy z výkonu zahraničního obchodu mají také analytici Raiffeisenbank. „Čeští exportéři musí vypořádávat s velmi nízkou zahraniční poptávkou, především z Německa, které se potýká s podobnými problémy mimo jiné v souvislosti s nižším než předpokládaným oživením čínské ekonomiky,“ upozornili. Přesto odhadují, že v příštím roce HDP celoročně vzroste o 1,7 procenta a česká ekonomika překoná úroveň před pandemií covidu-19. Je poslední evropskou zemí, které se to zatím nepodařilo.Ministerstvo financí očekává silnější oživení českého hospodářství, HDP podle něj v příštím roce vzroste o 1,9 procenta. Prognóza ČNB předpokládá hospodářský růst 1,2 procenta. Chcete využít této příležitosti?Na trhu práce odborníci dramatické změny nečekají, a to navzdory různým ekonomickým turbulencím, které se v uplynulých letech vyskytovaly. „Míra nezaměstnanosti se dokázala v minulosti úspěšně držet na stabilní úrovni a ani v roce 2024 nevidíme velké riziko, které by mohlo tuto situaci výrazně změnit,“ zdůraznil Hradil, renomovaný ekonomický analytik.Podle jeho posouzení je možné očekávat pouze mírné navýšení míry nezaměstnanosti z aktuálních 3,5 procenta na přibližně čtyři procenta. Toto navýšení by mohlo být způsobeno zejména situací v některých průmyslových firmách, které čelí obtížím a hrozí, že se budou muset vzdát naděje na brzké oživení a budou nuceny propustit část svých zaměstnanců, které se snažily udržet v zaměstnání za každou cenu.Přestože se může zdát, že mírný nárůst nezaměstnanosti není žádnou dramatickou změnou, je stále důležité sledovat vývoj na trhu práce a podniknout opatření k podpoře zaměstnanosti a ekonomické stability. Výhledy do budoucna závisí na mnoha faktorech, včetně vývoje světového trhu, hospodářské politiky a schopnosti firem přizpůsobit se novým podmínkám.