Průměrný meziroční růst zhruba o 4,5 procenta z let 2014 až 2018 je v současnosti nedosažitelný a bude to tak zřejmě ještě nějakou dobu. Vliv na to nyní má zejména slabá poptávka českých domácností. Ve svém textu, na který dnes upozornil na sociální síti X, to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Meziroční růst průmyslové výroby v Česku se v letech 2014 až 2018 stabilizoval na úrovni tří až šesti procent, v roce 2019 pak stagnoval především vlivem problémů v dominantním automobilovém průmyslu, napsal ČSÚ. Za této situace podle statistiků dolehla na český průmysl covidová pandemie vzápětí vystřídaná problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích v návaznosti na vojenský konflikt na Ukrajině. „Pesimisty předpovídaný kolaps českého průmyslu nenastal. Na druhé straně dopad na jeho dynamiku byl velice citelný,“ uvedli.

Tempo růstu z let před pandemií koronaviru je podle ČSÚ nyní nedosažitelné. „Jako zásadní limitující faktor pro znovunastartování dynamiky českého průmyslu se jeví slábnoucí poptávka tuzemských spotřebitelů navazující na dlouhodobý pokles reálných příjmů domácností,“ uvedl. Poukázal zároveň na pokles důvěry spotřebitelů v ekonomiku, jak je patrný z výsledků konjunkturálních průzkumů. Podle čísel zveřejněných ve středu důvěra spotřebitelů v prosinci sestoupila nejníže od letošního ledna.

ČSÚ připomněl, že v prvním covidovém roce 2020 průmyslová výroba v Česku meziročně klesla o více než sedm procent a produkce se tehdy snížila v naprosté většině průmyslových odvětví. Přes slibný závěr roku 2020 a nadějné výsledky na počátku následujícího roku se průmyslová produkce ve druhém covidovém roce 2021 meziročně zvýšila podle statistiků o 6,4 procenta. „Produkce v roce 2021 byla o více než procento nižší než v roce 2019. A vzhledem ke stagnaci průmyslu v posledním předcovidovém roce nedosáhla ani úrovně roku 2018,“ uvedl ČSÚ.

V loňském roce sice průmyslová výroba v Česku stoupla nevýrazně o 2,5 procenta, vrátila se ale na předcovidovou úroveň. Do dubna za tím byl podle ČSÚ pokles produkce v automobilovém průmyslu kvůli nedostatku čipů a problémům v zásobování některými komponenty, po zotavení autoprůmyslu se zase zastavil růst či prohloubil pokles ve většině ostatních průmyslových odvětví.

Letos do konce září výroba v českém průmyslu překonala o víc než procento předcovidovou úroveň roku 2019. „V průběhu hodnoceného období musel český průmysl zdolávat celou řadu nástrah, jako nedostatek materiálu a pracovní síly, strmě rostoucí ceny materiálů a energií nebo nedostatečnou poptávku. O tom svědčí i údaje o vývoji zakázek v průmyslu,“ poukázal ČSÚ. Nové zakázky v průmyslu v letošním třetím čtvrtletí meziročně klesly o 4,9 procenta, objednávky z tuzemska byly meziročně nižší o 7,4 procenta.

Odboroví předáci v hutním podniku Liberty Ostrava dnes podepisují kolektivní smlouvu, na které se dohodli s vedením firmy. Zaměstnancům smlouva zaručí zachování veškerých benefitů, nárůst mezd se ale bude řešit teprve během následujícího půlroku. ČTK to řekl předseda základní odborové organizace OS KOVO Petr Slanina. Podepisování podle něj bude pokračovat i v pátek. Dohodu o uzavření kolektivní smlouvy potvrdila ve středu i mluvčí firmy Kateřina Zajíčková. Společnost i s dceřinými firmami zaměstnává 6000 lidí, od minulého pátku zůstávají kvůli zastavení provozu doma.

Slanina řekl, že zástupci všech odborových organizací, které v huti působí, budou kolektivní smlouvu průběžně podepisovat dnes a v pátek. „Předpokládám, že během dneška a pátku to podepíšou všichni. Není důvod to nepodepsat,“ řekl Slanina.

Už dříve uvedl, že zaměstnancům zůstávají všechny benefity, které měli dosud. Zaměstnancům zůstane zachováno odstupné až do výše 13 platů. Kdyby museli v prvním čtvrtletí opět zůstat doma kvůli překážkám na straně zaměstnavatele, dostávali by 100 procent platu jako nyní. Firma se podle Slaniny také zavázala, že v prvním kvartále nebude hromadně propouštět, pokud by to nebylo nutné kvůli restrukturalizačnímu programu.

Dohodu o uzavření kolektivní smlouvy na období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2026 potvrdila mluvčí podniku. „Vyjednávání probíhalo efektivně a transparentně. Společnost Liberty Ostrava tak bude moci pokračovat v obchodní strategii a připravovat se na oživení trhu,“ uvedla ve středu Zajíčková.

Liberty Ostrava vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Delší dobu ale čelí poklesu poptávky a má problémy platit závazky. Její dodavatel energií Tameh Czech je od minulého týdne v úpadku, svou insolvenci zdůvodnil tím, že mu Liberty dluží dvě miliardy korun. Tameh pak huti zastavil dodávky energií.

Obě firmy jsou aktuálně mimo provoz. Do práce se mají zaměstnanci vrátit 3. ledna. „Věřím tomu, že spolu zástupci firem intenzivně jednají,“ řekl Slanina.

Huť chrání před věřiteli moratorium vyhlášené soudem, v lednu ale musí firma zahájit restrukturalizaci. Zástupci Liberty uvedli, že v lednu chtějí znovu uvést do provozu vysokou pec, která je od října v takzvaném teplém útlumu, kdy se udržuje podstatně nižší teplo než při běžném provozu. Od minulého týdne je v takovém útlumu i koksovna.

Od roku 2019 patří ostravská huť do Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Podle analytiků za současnou neschopností Liberty Ostrava splácet finanční závazky může vedle nižší poptávky hlavně špatné vedení britským vlastníkem. Vygenerované peníze neuváženě půjčilo do jiných společností v Guptově koncernu, shodli se analytici, které ČTK oslovila.