Zvýšily se o 0,9 procenta. Proti předchozímu měsíci stouply o procento. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Růst maloobchodních tržeb v listopadu je podle analytiků překvapením, trh počítal s dalším meziročním snížením, řekli ČTK. Zda se spotřebitelská nálada v Česku opravdu začíná výrazněji zvedat ale podle nich ukážou až nadcházející měsíce. Roli také mohly hrát nákupy vánočních dárků ve slevách.

„Na zvýšení se podílel prodej nepotravinářského zboží a pohonných hmot. I nadále však pokračoval pokles tržeb za prodej potravin,“ uvedla k meziročnímu vývoji vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.

Tržby za pohonné hmoty meziročně vzrostly o 3,7 procenta, za nepotravinářské zboží o 1,3 procenta. Za potraviny naopak obchodníci utržili o 0,7 procenta méně než v listopadu 2022. Celkové číslo nezahrnuje prodej a opravy motorových vozidel. Tržby za ně se v listopadu meziročně zvýšily o 4,7 procenta, meziměsíčně pak o 0,8 procenta. Za potraviny obchodníci v listopadu utržili o procento více než v říjnu, za potravinářské zboží o 0,5 procenta a pohonné hmoty zaznamenaly meziměsíční růst o 3,7 procenta, informoval ČSÚ.

„Jestli už jde o dlouho vyhlížený obrat nebo jen uspíšení vánočních nákupů motivované slevami ukážou až prosincová čísla. V každém případě do normálu se začne nákupní chování spotřebitelů vracet nejpozději na začátku příštího roku,“ řekl ČTK hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Upozornil, že ve srovnání s rokem 2019 před koronavirovou pandemií byly tržby v listopadu reálně o čtyři procenta nižší.

Za listopad trh podle hlavního ekonoma společnosti Generali Investments CEE Radomíra Jáče počítal s meziročním poklesem o 1,6 procenta. Další růst maloobchodních tržeb může ale brzdit stále přetrvávající obava domácností z cen energií a potravin, doplnil. Za meziročním zvýšením maloobchodních tržeb v listopadu může stát také pomalejší tempo růstu inflace, uvedl ekonom společnosti UniCredit Bank Jiří Pour. „V letošním roce očekáváme pokračování tohoto trendu a spotřeba domácností by se měla vrátit do pozice tahouna růstu HDP,“ uvedl.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák řekl, že růst maloobchodních tržeb bude v příštích měsících pravděpodobně pozvolný. „Rozhodně se nebude jednat o žádný boom v utrácení,“ řekl. Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil pak poukázal na to, že například v Polsku již maloobchodní tržby o 19,2 procenta překonaly hodnoty z předpandemického roku 2019. „Na Slovensku zaostávají o umírněných 1,7 procenta a evropský průměr je již v plusu o 2,7 procenta. Právě slabá spotřeba domácností tak zůstává hlavní brzdou české ekonomiky,“ řekl ČTK.

Například specializované prodejny s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím utržily v listopadu meziročně bezmála o deset procent více. V drogeriích vzrostly tržby o 7,2 procenta, v prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením o 6,6 procenta a tržby za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci se zvýšily o 0,3 procenta, vyplývá z dat ČSÚ. Prodejnám s výrobky pro domácnost naopak klesly tržby o 6,5 procenta a obchodníci s oděvy a obuví si pohoršili o 6,2 procenta. Internetové a zásilkové obchody pak v listopadu utržily meziročně o 5,6 procenta více.

Průměrná velikost českých farem je více než desetinásobná oproti Polsku. Na konferenci o budoucnosti českého zemědělství v Senátu to řekla analytička polské Federace chovatelů skotu a producentů mléka Dorota Grabarczyková. V Polsku je průměr 11,42 hektaru, zatímco v ČR 130 hektarů. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha je přesvědčen o tom, že výhodou českého zemědělství je právě velikost v kontextu EU. Podniky díky tomu mohou vyrábět potraviny levněji, řekl.

„Kdybychom měli srovnatelné nákladové, daňové podmínky, tak je (český) větší zemědělec schopen potraviny vyrobit levněji,“ poznamenal Pýcha. Uvedl, že větší firmy mají zároveň lepší přístup třeba k úvěrům nebo mají možnost mít specializované zaměstnance. Předseda svazu upozornil na to, že farmáři v celé Evropě jsou pod velkým tlakem mimo jiné byrokracie nebo stále větších environmentálních požadavků. Podotkl, že zároveň se do EU může dovážet zboží ze zemí, kde nic takového farmáři plnit nemusí, což se netýká jen Ukrajiny, ale také například zemí skupiny Mercosur, tedy jihoamerického sdružení volného obchodu.

Pýcha také řekl, že ceny na světových trzích, které ovlivňují i částky, za které i čeští zemědělci svou produkci prodávají, vznikají také v zemích, kde jsou farmy výrazně větší. Například v USA je průměrná velikost 200 hektarů, v Kanadě je to 335 hektarů, na Ukrajině 485 hektarů, v Argentině se blíží průměr 600 hektarů a v Austrálii je průměr 3000 hektarů.