Invest mentoring
Odebírat Ranního Bullionáře
Burzovnisvet Logo
  • Headlines
    • Breaking
    • Bullionář Daily
    • Akcie
    • Hospodářské výsledky
    • ETF
    • Dividendy
    • IPO
    • Forex
    • Komodity
    • Kryptoměny
    • Ekonomika
  • Příležitost
  • DIP
  • IPO Radar
    TBA Bude oznámeno

    Finančně-technologická společnost nabízející širokou škálu finančních služeb

    TBA Bude oznámeno

    ​Komunikační platforma umožňující uživatelům komunikovat pomoci hlasu a textu

    TBA Bude oznámeno

    Britská digitální banka a první peer-to-peer (P2P) platforma na světě

    TBA Bude oznámeno

    Technologická společnost poskytující infrastrukturu pro online platby

    Zdroj: Shein
    TBA Bude oznámeno

    Čínska společnost pro globální online prodej rychlé módy za dostupné ceny

    TBA Bude oznámeno

    Společnost poskytující cloudovou platformu pro datovou analytiku

    TBA Bude oznámeno

    Švédská fintech společnost, která poskytuje služby „kup teď, zaplať později“

  • Úspěch
    • Alternativní investice
    • Škola bullionáře
    • Miliardáři
    • Business
    • Bullionářova knihspirace
    • Bullionářův almanach
    • Bullionářův slovníček
  • AI
  • Česko
  • E-booky
  • Srovnávač brokerů
  • Kariéra
  • Login
Burzovnisvet.cz - Akcie, kurzy, burza, forex, komodity, IPO, dluhopisy - zpravodajství
  • Headlines
    • Breaking
    • Bullionář Daily
    • Akcie
    • Hospodářské výsledky
    • ETF
    • Dividendy
    • IPO
    • Forex
    • Komodity
    • Kryptoměny
    • Ekonomika
  • Příležitost
  • DIP
  • IPO Radar
    TBA Bude oznámeno

    Finančně-technologická společnost nabízející širokou škálu finančních služeb

    TBA Bude oznámeno

    ​Komunikační platforma umožňující uživatelům komunikovat pomoci hlasu a textu

    TBA Bude oznámeno

    Britská digitální banka a první peer-to-peer (P2P) platforma na světě

    TBA Bude oznámeno

    Technologická společnost poskytující infrastrukturu pro online platby

    Zdroj: Shein
    TBA Bude oznámeno

    Čínska společnost pro globální online prodej rychlé módy za dostupné ceny

    TBA Bude oznámeno

    Společnost poskytující cloudovou platformu pro datovou analytiku

    TBA Bude oznámeno

    Švédská fintech společnost, která poskytuje služby „kup teď, zaplať později“

  • Úspěch
    • Alternativní investice
    • Škola bullionáře
    • Miliardáři
    • Business
    • Bullionářova knihspirace
    • Bullionářův almanach
    • Bullionářův slovníček
  • AI
  • Česko
  • E-booky
  • Srovnávač brokerů
  • Kariéra
    • Žádný výsledek
      Zobrazit všechny výsledky
BS Logo

21. ledna — Byla zaregistrována historicky první internetová doména

Vynález internetu změnil naprosto všechno kolem nás.

David Škvára Autor: David Škvára
21 ledna, 2025
9 min. čtení
Zdroj: BurzovníSvět.cz

Zdroj: BurzovníSvět.cz

9 min.
čtení
Chcete využít této příležitosti? Přihlaste se k odběru newsletteru

Klíčové body

  • Internet je médium, bez něhož bychom si dnešní svět nedokázali snad ani představit
  • Jak ale vypadal jeho fenomenální vývoj?
  • A co od něj můžeme očekávat do budoucna?

 

Před 3 dekádami byl ale ještě v plenkách. Jak se psala jeho historie?

Dne 21. ledna roku 1985 byla zaregistrována internetová doména symbolics.com, což byla první entita svého druhu na World Wide Webu. Tato událost sehrála významnou roli ve vývoji komerčního internetu a odvětví doménových jmen. Od té doby se internet změnil opravdu od základů — a dnes ovlivňuje snad všechny oblasti našeho života a konání.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:

  • 1720 – Švédsko a Prusko podepsaly mírovou dohodu ukončující mezi nimi Severní válku.
  • 1789 – V Bostonu vyšel první americký román The Power of Sympathy Williama Hill Browna.
  • 1790 – Dr. Joseph Ignace Guillotin předvedl Ludvíku XVI. model své nové smrtící metody gilotiny.
  • 1793 – Ludvík XVI. byl popraven gilotinou.
  • 1799 – Doktor Edward Jenner představil očkovací sérum proti planým neštovicím.
  • 1861 – Senátor Jefferson Davis oznámil odtržení státu Mississippi od Unie.
  • 1919 – V Dublinu byla prohlášena nezávislost Irska.
  • 1941 – V Bukurešti byl potlačen státní převrat Železné gardy.
  • 1945 – Vypálení slovenských horských obcí Ostrý Grúň a Kľak nacisty.
  • 1950 – USA oznámily objevení 93. chemického prvku. Podle místa objevu (Berkeley v Kalifornii) byl nazván berkelium.
  • 1976 – První komerční let nadzvukového Concordu.

A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

  • 1954 – Americké námořnictvo v Grotonu ve státě Connecticut spustilo na vodu první ponorku s jaderným pohonem USS Nautilus (SSN-571), která znamenala významný pokrok v námořní technologii.
  • 1976 – Nadzvukový dopravní letoun Concorde zahájil svůj první komerční provoz na lince Londýn – Washington, D. C. To znamenalo milník v dějinách letectví, ačkoli Concorde byl provozován především státními leteckými společnostmi a neměl konvenční obchodní model.
  • 1991 – Americká telekomunikační společnost AT&T uvedla na trh videotelefon, známý také jako AT&T VideoPhone 2500, určený pro spotřebitele. Byl to jeden z prvních pokusů o zavedení videokomunikace do domácností.

Internet — Fenomén, který změnil naše vlastní fungování

Internet, systémová architektura, která způsobila revoluci v masové komunikaci, hromadných sdělovacích prostředcích a obchodu tím, že umožnila propojení různých počítačových sítí po celém světě. Internet, někdy označovaný jako „síť sítí“, vznikl ve Spojených státech v 70. letech 20. století, ale do povědomí široké veřejnosti se dostal až počátkem 90. let. Odhaduje se, že do roku 2020 bude mít k internetu přístup přibližně 4,5 miliardy lidí, tedy více než polovina světové populace. A toto číslo stále roste, zejména díky rozšíření „chytrých“ technologií a „internetu věcí“, kdy se zařízení podobná počítačům připojují k internetu nebo komunikují prostřednictvím bezdrátových sítí. Mezi tyto „věci“ patří chytré telefony, spotřebiče, termostaty, osvětlovací systémy, zavlažovací systémy, bezpečnostní kamery. vozidla, dokonce i města.

Advertisement

Internet poskytuje tak mocnou a obecnou schopnost, že jej lze využít téměř k jakémukoli účelu, který závisí na informacích, a je přístupný každému jednotlivci, který se připojí k některé ze sítí, jež jej tvoří. Podporuje lidskou komunikaci prostřednictvím sociálních médií, elektronické pošty (e-mailu), „chatů“, diskusních skupin a přenosu zvuku a obrazu a umožňuje lidem spolupracovat na mnoha různých místech. Podporuje přístup k digitálním informacím prostřednictvím mnoha aplikací, včetně World Wide Webu. Ukázalo se, že internet je živnou půdou pro velký a stále rostoucí počet „elektronických podniků“ (včetně dceřiných společností tradičních „kamenných“ firem), které většinu svých prodejů a služeb realizují prostřednictvím internetu. (Viz elektronický obchod.)

První počítačové sítě byly specializované systémy pro zvláštní účely, jako například SABRE (rezervační systém pro letecké společnosti) a AUTODIN I (systém velení a řízení obrany), které byly navrženy a realizovány na přelomu 50. a 60. let 20. století. Počátkem šedesátých let začali výrobci počítačů používat polovodičovou technologii v komerčních produktech a v mnoha velkých, technologicky vyspělých společnostech byly zavedeny jak konvenční systémy dávkového zpracování, tak systémy s časovým sdílením. Systémy pro sdílení času umožňovaly, aby byly prostředky počítače sdíleny v rychlém sledu s více uživateli, přičemž se fronta uživatelů cyklicky střídala tak rychle, že se počítač jevil jako vyhrazený pro úkoly každého uživatele, přestože k systému „současně“ přistupovalo mnoho dalších uživatelů. To vedlo k pojmu sdílení počítačových zdrojů (nazývaných hostitelské počítače nebo jednoduše hostitelé) v rámci celé sítě. Předpokládala se interakce mezi hostiteli, přístup ke specializovaným zdrojům (jako jsou superpočítače a systémy hromadného ukládání dat) a interaktivní přístup vzdálených uživatelů k výpočetnímu výkonu systémů pro sdílení času umístěných jinde. Tyto myšlenky byly poprvé realizovány v síti ARPANET, která 29. října 1969 vytvořila první síťové spojení mezi hostiteli. Vytvořila ji Agentura pro pokročilé výzkumné projekty (ARPA) amerického ministerstva obrany. ARPANET byla jednou z prvních univerzálních počítačových sítí. Propojovala časově sdílené počítače na vládou podporovaných výzkumných pracovištích, především na univerzitách ve Spojených státech, a brzy se stala klíčovou součástí infrastruktury pro výzkumnou komunitu v oblasti počítačových věd ve Spojených státech. Rychle se objevily nástroje a aplikace – například protokol SMTP (Simple Mail Transfer Protocol, běžně označovaný jako e-mail) pro posílání krátkých zpráv a protokol FTP (File Transfer Protocol) pro delší přenosy. Aby bylo možné dosáhnout cenově výhodné interaktivní komunikace mezi počítači, které obvykle komunikují v krátkých datových dávkách, použil ARPANET novou technologii přepínání paketů. Přepojování paketů přebírá velké zprávy (nebo části počítačových dat) a rozděluje je na menší, snadno zvládnutelné části (známé jako pakety), které mohou cestovat nezávisle na sobě po jakémkoli dostupném okruhu do cílového místa, kde jsou tyto části znovu sestaveny. Na rozdíl od tradiční hlasové komunikace tedy přepojování paketů nevyžaduje jediný vyhrazený okruh mezi každou dvojicí uživatelů.

Komerční paketové sítě byly zavedeny v sedmdesátých letech 20. století, ale byly navrženy především pro zajištění efektivního přístupu ke vzdáleným počítačům prostřednictvím vyhrazených terminálů. Stručně řečeno, nahradily dálková modemová spojení levnějšími „virtuálními“ okruhy přes paketové sítě. Ve Spojených státech byly dvěma takovými paketovými sítěmi Telenet a Tymnet. Ani jedna z nich nepodporovala komunikaci mezi hostiteli; v 70. letech 20. století byla tato komunikace stále doménou výzkumných sítí a zůstane tomu tak po mnoho let.

DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency; dříve ARPA) podporovala iniciativy pro pozemní a satelitní paketové sítě. Pozemní rádiový paketový systém poskytoval mobilní přístup k výpočetním zdrojům, zatímco satelitní paketová síť propojila Spojené státy s několika evropskými zeměmi a umožnila spojení s velmi rozptýlenými a vzdálenými regiony. Se zavedením paketového rádia se stalo možné připojit mobilní terminál k počítačové síti. Systémy pro sdílení času však byly tehdy ještě příliš velké, těžkopádné a nákladné na to, aby mohly být mobilní nebo dokonce existovat mimo klimatizované výpočetní prostředí. Existovala tedy silná motivace připojit síť paketového rádia k síti ARPANET, aby mobilní uživatelé s jednoduchými terminály mohli přistupovat k systémům pro sdílení času, pro které měli oprávnění. Podobně byla paketová satelitní síť využita agenturou DARPA k propojení Spojených států se satelitními terminály obsluhujícími Velkou Británii, Norsko, Německo a Itálii. Tyto terminály však musely být připojeny k jiným sítím v evropských zemích, aby se dostaly ke koncovým uživatelům. Vznikla tak potřeba propojit satelitní paketovou síť, stejně jako paketovou rádiovou síť, s dalšími sítěmi.

Zdroj: BurzovníSvět.cz

Internet vznikl jako výsledek snahy o propojení různých výzkumných sítí ve Spojených státech a v Evropě. Nejprve agentura DARPA vytvořila program, jehož cílem bylo prozkoumat propojení „heterogenních sítí“. Tento program, nazvaný Internetting, byl založen na nově zavedené koncepci sítí s otevřenou architekturou, v níž by sítě s definovanými standardními rozhraními byly propojeny „branami“. Plánovala se funkční demonstrace této koncepce. Aby koncepce fungovala, bylo třeba navrhnout a vyvinout nový protokol; byla totiž zapotřebí i systémová architektura.

V roce 1974 Vinton Cerf, který tehdy působil na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, a tento autor, který tehdy pracoval v agentuře DARPA, spolupracovali na článku, který poprvé popsal takový protokol a systémovou architekturu – konkrétně protokol TCP (transmission control protocol), který umožňoval různým typům strojů v sítích po celém světě směrovat a sestavovat datové pakety. Protokol TCP, který původně zahrnoval internetový protokol (IP), globální adresovací mechanismus, který umožňoval směrovačům dopravit datové pakety do jejich konečného cíle, vytvořil standard TCP/IP, který byl v roce 1980 přijat americkým ministerstvem obrany. Počátkem osmdesátých let byla „otevřená architektura“ přístupu TCP/IP přijata a schválena mnoha dalšími výzkumníky a nakonec i technology a podnikateli na celém světě.

V osmdesátých letech se do síťování výrazně zapojily i další americké vládní orgány, včetně Národní vědecké nadace (NSF), ministerstva energetiky a Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Zatímco DARPA sehrála zásadní roli při vytváření malé verze internetu mezi svými výzkumnými pracovníky, NSF spolupracovala s DARPA na rozšíření přístupu pro celou vědeckou a akademickou komunitu a na zavedení standardu TCP/IP ve všech federálně podporovaných výzkumných sítích. V letech 1985-86 financovala NSF prvních pět superpočítačových center – na Princetonské univerzitě, Pittsburské univerzitě, Kalifornské univerzitě v San Diegu, Illinoiské univerzitě a Cornellově univerzitě. V osmdesátých letech NSF rovněž financoval vývoj a provoz sítě NSFNET, národní „páteřní“ sítě, která tato centra propojovala. Koncem osmdesátých let 20. století síť pracovala rychlostí milionů bitů za sekundu. NSF také financovala různé neziskové místní a regionální sítě, které k síti NSFNET připojovaly další uživatele. Koncem 80. let začalo fungovat také několik komerčních sítí; k nim se brzy připojily další a vznikla komerční internetová burza (Commercial Internet Exchange, CIX), která umožňovala tranzitní provoz mezi komerčními sítěmi, který by jinak nebyl v páteřní síti NSFNET povolen. V roce 1995 po rozsáhlém přezkoumání situace NSF rozhodla, že podpora infrastruktury NSFNET již není nutná, protože mnoho komerčních poskytovatelů je nyní ochotno a schopno uspokojit potřeby výzkumné komunity, a svou podporu zrušila. Mezitím NSF podpořila konkurenční soubor komerčních páteřních sítí internetu, které byly vzájemně propojeny prostřednictvím tzv. přístupových bodů sítě (NAP).

Od vzniku internetu na počátku 70. let 20. století se kontrola nad ním postupně přesouvala od vládního řízení k účasti soukromého sektoru a nakonec k soukromé péči s vládním dohledem a shovívavostí. Dnes se volně strukturovaná skupina několika tisíc zainteresovaných osob známá jako Internet Engineering Task Force podílí na procesu vývoje internetových standardů zdola. Internetové standardy spravuje nezisková organizace Internet Society, mezinárodní organizace se sídlem v Restonu ve Virginii. Další nezisková soukromá organizace Internet Corporation for Assigned Names and Numbers (ICANN) dohlíží na různé aspekty politiky týkající se internetových doménových jmen a čísel.

Zdroj: Shutterstock

Před 3 dekádami byl ale ještě v plenkách. Jak se psala jeho historie?Dne 21. ledna roku 1985 byla zaregistrována internetová doména symbolics.com, což byla první entita svého druhu na World Wide Webu. Tato událost sehrála významnou roli ve vývoji komerčního internetu a odvětví doménových jmen. Od té doby se internet změnil opravdu od základů — a dnes ovlivňuje snad všechny oblasti našeho života a konání.Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více: 1720 – Švédsko a Prusko podepsaly mírovou dohodu ukončující mezi nimi Severní válku. 1789 – V Bostonu vyšel první americký román The Power of Sympathy Williama Hill Browna. 1790 – Dr. Joseph Ignace Guillotin předvedl Ludvíku XVI. model své nové smrtící metody gilotiny. 1793 – Ludvík XVI. byl popraven gilotinou. 1799 – Doktor Edward Jenner představil očkovací sérum proti planým neštovicím. 1861 – Senátor Jefferson Davis oznámil odtržení státu Mississippi od Unie. 1919 – V Dublinu byla prohlášena nezávislost Irska. 1941 – V Bukurešti byl potlačen státní převrat Železné gardy. 1945 – Vypálení slovenských horských obcí Ostrý Grúň a Kľak nacisty. 1950 – USA oznámily objevení 93. chemického prvku. Podle místa objevu byl nazván berkelium. 1976 – První komerční let nadzvukového Concordu. A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 1954 – Americké námořnictvo v Grotonu ve státě Connecticut spustilo na vodu první ponorku s jaderným pohonem USS Nautilus , která znamenala významný pokrok v námořní technologii. 1976 – Nadzvukový dopravní letoun Concorde zahájil svůj první komerční provoz na lince Londýn – Washington, D. C. To znamenalo milník v dějinách letectví, ačkoli Concorde byl provozován především státními leteckými společnostmi a neměl konvenční obchodní model. 1991 – Americká telekomunikační společnost AT&T uvedla na trh videotelefon, známý také jako AT&T VideoPhone 2500, určený pro spotřebitele. Byl to jeden z prvních pokusů o zavedení videokomunikace do domácností. Internet, systémová architektura, která způsobila revoluci v masové komunikaci, hromadných sdělovacích prostředcích a obchodu tím, že umožnila propojení různých počítačových sítí po celém světě. Internet, někdy označovaný jako „síť sítí“, vznikl ve Spojených státech v 70. letech 20. století, ale do povědomí široké veřejnosti se dostal až počátkem 90. let. Odhaduje se, že do roku 2020 bude mít k internetu přístup přibližně 4,5 miliardy lidí, tedy více než polovina světové populace. A toto číslo stále roste, zejména díky rozšíření „chytrých“ technologií a „internetu věcí“, kdy se zařízení podobná počítačům připojují k internetu nebo komunikují prostřednictvím bezdrátových sítí. Mezi tyto „věci“ patří chytré telefony, spotřebiče, termostaty, osvětlovací systémy, zavlažovací systémy, bezpečnostní kamery. vozidla, dokonce i města.Internet poskytuje tak mocnou a obecnou schopnost, že jej lze využít téměř k jakémukoli účelu, který závisí na informacích, a je přístupný každému jednotlivci, který se připojí k některé ze sítí, jež jej tvoří. Podporuje lidskou komunikaci prostřednictvím sociálních médií, elektronické pošty , „chatů“, diskusních skupin a přenosu zvuku a obrazu a umožňuje lidem spolupracovat na mnoha různých místech. Podporuje přístup k digitálním informacím prostřednictvím mnoha aplikací, včetně World Wide Webu. Ukázalo se, že internet je živnou půdou pro velký a stále rostoucí počet „elektronických podniků“ , které většinu svých prodejů a služeb realizují prostřednictvím internetu. První počítačové sítě byly specializované systémy pro zvláštní účely, jako například SABRE a AUTODIN I , které byly navrženy a realizovány na přelomu 50. a 60. let 20. století. Počátkem šedesátých let začali výrobci počítačů používat polovodičovou technologii v komerčních produktech a v mnoha velkých, technologicky vyspělých společnostech byly zavedeny jak konvenční systémy dávkového zpracování, tak systémy s časovým sdílením. Systémy pro sdílení času umožňovaly, aby byly prostředky počítače sdíleny v rychlém sledu s více uživateli, přičemž se fronta uživatelů cyklicky střídala tak rychle, že se počítač jevil jako vyhrazený pro úkoly každého uživatele, přestože k systému „současně“ přistupovalo mnoho dalších uživatelů. To vedlo k pojmu sdílení počítačových zdrojů v rámci celé sítě. Předpokládala se interakce mezi hostiteli, přístup ke specializovaným zdrojům a interaktivní přístup vzdálených uživatelů k výpočetnímu výkonu systémů pro sdílení času umístěných jinde. Tyto myšlenky byly poprvé realizovány v síti ARPANET, která 29. října 1969 vytvořila první síťové spojení mezi hostiteli. Vytvořila ji Agentura pro pokročilé výzkumné projekty amerického ministerstva obrany. ARPANET byla jednou z prvních univerzálních počítačových sítí. Propojovala časově sdílené počítače na vládou podporovaných výzkumných pracovištích, především na univerzitách ve Spojených státech, a brzy se stala klíčovou součástí infrastruktury pro výzkumnou komunitu v oblasti počítačových věd ve Spojených státech. Rychle se objevily nástroje a aplikace – například protokol SMTP pro posílání krátkých zpráv a protokol FTP pro delší přenosy. Aby bylo možné dosáhnout cenově výhodné interaktivní komunikace mezi počítači, které obvykle komunikují v krátkých datových dávkách, použil ARPANET novou technologii přepínání paketů. Přepojování paketů přebírá velké zprávy a rozděluje je na menší, snadno zvládnutelné části , které mohou cestovat nezávisle na sobě po jakémkoli dostupném okruhu do cílového místa, kde jsou tyto části znovu sestaveny. Na rozdíl od tradiční hlasové komunikace tedy přepojování paketů nevyžaduje jediný vyhrazený okruh mezi každou dvojicí uživatelů.Komerční paketové sítě byly zavedeny v sedmdesátých letech 20. století, ale byly navrženy především pro zajištění efektivního přístupu ke vzdáleným počítačům prostřednictvím vyhrazených terminálů. Stručně řečeno, nahradily dálková modemová spojení levnějšími „virtuálními“ okruhy přes paketové sítě. Ve Spojených státech byly dvěma takovými paketovými sítěmi Telenet a Tymnet. Ani jedna z nich nepodporovala komunikaci mezi hostiteli; v 70. letech 20. století byla tato komunikace stále doménou výzkumných sítí a zůstane tomu tak po mnoho let.DARPA podporovala iniciativy pro pozemní a satelitní paketové sítě. Pozemní rádiový paketový systém poskytoval mobilní přístup k výpočetním zdrojům, zatímco satelitní paketová síť propojila Spojené státy s několika evropskými zeměmi a umožnila spojení s velmi rozptýlenými a vzdálenými regiony. Se zavedením paketového rádia se stalo možné připojit mobilní terminál k počítačové síti. Systémy pro sdílení času však byly tehdy ještě příliš velké, těžkopádné a nákladné na to, aby mohly být mobilní nebo dokonce existovat mimo klimatizované výpočetní prostředí. Existovala tedy silná motivace připojit síť paketového rádia k síti ARPANET, aby mobilní uživatelé s jednoduchými terminály mohli přistupovat k systémům pro sdílení času, pro které měli oprávnění. Podobně byla paketová satelitní síť využita agenturou DARPA k propojení Spojených států se satelitními terminály obsluhujícími Velkou Británii, Norsko, Německo a Itálii. Tyto terminály však musely být připojeny k jiným sítím v evropských zemích, aby se dostaly ke koncovým uživatelům. Vznikla tak potřeba propojit satelitní paketovou síť, stejně jako paketovou rádiovou síť, s dalšími sítěmi.Internet vznikl jako výsledek snahy o propojení různých výzkumných sítí ve Spojených státech a v Evropě. Nejprve agentura DARPA vytvořila program, jehož cílem bylo prozkoumat propojení „heterogenních sítí“. Tento program, nazvaný Internetting, byl založen na nově zavedené koncepci sítí s otevřenou architekturou, v níž by sítě s definovanými standardními rozhraními byly propojeny „branami“. Plánovala se funkční demonstrace této koncepce. Aby koncepce fungovala, bylo třeba navrhnout a vyvinout nový protokol; byla totiž zapotřebí i systémová architektura.V roce 1974 Vinton Cerf, který tehdy působil na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, a tento autor, který tehdy pracoval v agentuře DARPA, spolupracovali na článku, který poprvé popsal takový protokol a systémovou architekturu – konkrétně protokol TCP , který umožňoval různým typům strojů v sítích po celém světě směrovat a sestavovat datové pakety. Protokol TCP, který původně zahrnoval internetový protokol , globální adresovací mechanismus, který umožňoval směrovačům dopravit datové pakety do jejich konečného cíle, vytvořil standard TCP/IP, který byl v roce 1980 přijat americkým ministerstvem obrany. Počátkem osmdesátých let byla „otevřená architektura“ přístupu TCP/IP přijata a schválena mnoha dalšími výzkumníky a nakonec i technology a podnikateli na celém světě.V osmdesátých letech se do síťování výrazně zapojily i další americké vládní orgány, včetně Národní vědecké nadace , ministerstva energetiky a Národního úřadu pro letectví a vesmír . Zatímco DARPA sehrála zásadní roli při vytváření malé verze internetu mezi svými výzkumnými pracovníky, NSF spolupracovala s DARPA na rozšíření přístupu pro celou vědeckou a akademickou komunitu a na zavedení standardu TCP/IP ve všech federálně podporovaných výzkumných sítích. V letech 1985-86 financovala NSF prvních pět superpočítačových center – na Princetonské univerzitě, Pittsburské univerzitě, Kalifornské univerzitě v San Diegu, Illinoiské univerzitě a Cornellově univerzitě. V osmdesátých letech NSF rovněž financoval vývoj a provoz sítě NSFNET, národní „páteřní“ sítě, která tato centra propojovala. Koncem osmdesátých let 20. století síť pracovala rychlostí milionů bitů za sekundu. NSF také financovala různé neziskové místní a regionální sítě, které k síti NSFNET připojovaly další uživatele. Koncem 80. let začalo fungovat také několik komerčních sítí; k nim se brzy připojily další a vznikla komerční internetová burza , která umožňovala tranzitní provoz mezi komerčními sítěmi, který by jinak nebyl v páteřní síti NSFNET povolen. V roce 1995 po rozsáhlém přezkoumání situace NSF rozhodla, že podpora infrastruktury NSFNET již není nutná, protože mnoho komerčních poskytovatelů je nyní ochotno a schopno uspokojit potřeby výzkumné komunity, a svou podporu zrušila. Mezitím NSF podpořila konkurenční soubor komerčních páteřních sítí internetu, které byly vzájemně propojeny prostřednictvím tzv. přístupových bodů sítě .Od vzniku internetu na počátku 70. let 20. století se kontrola nad ním postupně přesouvala od vládního řízení k účasti soukromého sektoru a nakonec k soukromé péči s vládním dohledem a shovívavostí. Dnes se volně strukturovaná skupina několika tisíc zainteresovaných osob známá jako Internet Engineering Task Force podílí na procesu vývoje internetových standardů zdola. Internetové standardy spravuje nezisková organizace Internet Society, mezinárodní organizace se sídlem v Restonu ve Virginii. Další nezisková soukromá organizace Internet Corporation for Assigned Names and Numbers dohlíží na různé aspekty politiky týkající se internetových doménových jmen a čísel.
Tagy: internetwebwww

Chcete využít této příležitosti?

Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky

      Advertisement

      Breaking.

      21:47

      10 let Etherea: ETH Meme Coin Little Pepe ukončil 8. fázi s 13 775 000 USD získanými v předprodeji

      21:32

      Tři skupiny mají zájem o koupi nemovitostí společnosti Sapporo v hodnotě 2,7 miliardy dolarů, uvádějí zdroje

      21:15

      Platforma Airbnb po výzvě stáhla ve Španělsku 65.000 nabídek pronájmů

      21:00

      Akcie společnosti McMoRan klesají po zavedení cel na měď ze strany Trumpa

      20:55

      Jádrový PCE a počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti jsou klíčovými ekonomickými údaji, které budou zveřejněny ve čtvrtek

      20:47

      Fed ponechává sazby beze změny, ale dva guvernéři se poprvé od roku 1993 odklonili od společného stanoviska

      Advertisement

      Příležitosti.

      Zdroj: Shutterstock
      Akcie

      Nadšení kolem AI žene vzhůru celý polovodičový sektor a Nvidia stojí v čele

      30 července, 2025

      Analytici upozorňují na „výjimečnou“ sílu poptávky po AI a nové produktové cykly

      Zdroj: Shutterstock

      Cadence Design Systems hlásí silné výsledky a míří výš, akcie rostou

      30 července, 2025
      Zdroj: Bloomberg

      Coinbase má podle Citigroup prostor k dalšímu růstu. Cílová cena jde nahoru

      29 července, 2025
      Zdroj: Getty Images

      Investiční společnosti sází na obrat Texas Instruments a Charter Communications

      28 července, 2025
      Zdroj: Getty Images

      JPMorgan věří v obrat u Nike. Plán oživení má být víceletý a ambiciózní

      28 července, 2025

      Tip editora.

      Zdroj: Shutterstock
      Akcie

      Tesla sází na Samsung: Klíčová dohoda o výrobě čipů za miliardy má urychlit vývoj AI

      28 července, 2025

      Společnost Tesla oznámila uzavření kontraktu se Samsung Electronics na výrobu nové generace čipů, přičemž hodnota dohody má činit až 16,5...

      Nejčtenější zprávy.

      S&P 500 klesá kvůli nejistotě ohledně obchodních vztahů mezi USA a Čínou

      29 července, 2025

      S&P 500 uzavřel beze změny, blíží se zveřejnění výsledků „Mag 7“ a rozhodnutí Fedu

      28 července, 2025

      Rozdělení Kraft Heinz: Strategický tah, nebo poslední možná záchrana?

      26 července, 2025

      Dolar posiluje díky dohodám, ale největší nejistotou zůstává postoj Fedu

      28 července, 2025

      CrowdStrike: Rychlý růst, vysoké ocenění a otázky ohledně budoucího potenciálu

      26 července, 2025

      Dolar se během chaosu opět ocitá v popředí zájmu mezi investory

      29 července, 2025

      Visa překonala odhady, opatrný výhled však tlumí nadšení trhu

      30 července, 2025

      Netflix potvrzuje výjimečný růst a zůstává dominantní silou ve streamování

      27 července, 2025
      Advertisement

      IPO Radar.

      Revolut Group Holdings Ltd

      Datum IPO: 2025
      Potenciální ocenění: 45 miliard USD

      Buďte u toho
      Advertisement

      Veškeré materiály a informace umístěné na internetových stránkách Burzovního Světa jsou čerpány z veřejně dostupných zdrojů, jako napriklad tyto a slouží výhradně pro informační účely. Při jejich tvorbě bylo postupováno s vynaložením maximální péče. Informace uveřejněné na internetových stránkách Burzovní Svět nemají charakter právních, daňových či jiného doporučení, analýz nebo návrhů a nabídek ke koupi či prodeji investičních nástrojů, jejichž realizací může dojít k poklesu či ztrátě investovaného majetku. Investiční doporučení, která jsou takto označena, jsou pouze informativní a nezávazná. Burzovní Svět neodpovídá za jakoukoli případnou škodu, která v souvislosti s nimi vznikne. Pro obchodování s investičními nástroji proto využívejte výhradně společnosti s udělenou licencí ČNB, popřípadě s platným povolením k činnosti na území České Republiky.

      Burzovní Svět zároveň prohlašuje, že neodpovídá za přímou i nepřímou škodu vzniklou v důsledku obchodování na kapitálových trzích všeobecně a příspěvky v diskusích vyjadřující názory čtenářů, nemusí být v souladu s postojem provozovatele a není možno je tím pádem považovat za jeho názory. Udělením souhlasu / přijetím podmínek zároveň souhlasíte s možností zasílání, či jiného kontaktování v rámci marketingových služeb obchodních partnerů Burzovního Světa. Více informací o cookies

      • Zásady ochrany osobních údajů a cookies
      • Reklama
      • Kontakt

      Burzovnisvet.cz © 2025

      Burzovnisvet.cz © 2025

      Název nebo symbol
      Žádný výsledek
      Zobrazit všechny výsledky
      • Burzy
        • Headlines
        • Breaking
        • Akcie
        • Hospodářské výsledky
        • ETF
        • Dividendy
        • IPO
        • Forex
        • Komodity
        • Kryptoměny
        • Ekonomika
      • Příležitost
      • DIP
      • IPO Radar
      • Nejčtenější
      • Bullionář Daily
      • Úspěch
        • Alternativní investice
        • Škola bullionáře
        • Miliardáři
        • Business
        • Bullionářova knihspirace
        • Bullionářův almanach
        • Bullionářův slovníček
      • AI
      • Česko
      • Invest mentoring
      • E-booky
      • Srovnávač brokerů
      • Kariéra
      Odebírat Ranního Bullionáře

      Retrieve your password

      Please enter your username or email address to reset your password.