Bitcoin byl na vzestupu a brzy ráno v Evropě překonal hranici 63 000 USD, čímž si v únoru připsal téměř 50 %. Měsíční nárůst je největší od prosince 2020 a rekordní hodnota nad 69 000 USD je na dohled. Naposledy byl na úrovni 63 051 dolarů.

Dolar vůči jenu klesl o 0,66 % na 149,75 poté, co člen bankovní rady Bank of Japan Hadžime Takata uvedl, že podle jeho názoru konečně existují vyhlídky na dosažení 2% inflačního cíle banky, což otevírá cestu k opuštění záporných sazeb a omezení výnosů.

Pokud by se tento pokles udržel, jednalo by se o největší denní pokles dolaru vůči jenu v roce 2024, ačkoli je to z velké části odrazem toho, jak málo dnů síly měl jen v tomto roce – v únoru je dolar vůči japonské měně stále v plusu 1,8 %.

„Takatovy poznámky by měly přispět k přesvědčení, že dřívější než očekávané zvýšení na březnovém zasedání by nemělo být vyloučeno,“ uvedl Christopher Wong, měnový stratég OCBC.

„Vzhledem k rekordně vysokým hodnotám šortů v JPY by se při jejich uvolňování měli medvědi v JPY utíkat schovat.“

Euro bylo o 0,1 % výše na úrovni 1,0847 USD a za celý měsíc bylo převážně beze změny, stejně jako šterlink na úrovni 1,2670 USD.

Společná měna posílila o zlomek poté, co bleskové údaje o inflaci v německých provinciích ukázaly, že meziměsíční index spotřebitelských cen byl v únoru vyšší než v lednu v několika z prvních provincií, které údaje oznámily.

Další údaje za jednotlivé provincie a celoněmecká inflace budou zveřejněny později během dne. Francouzské spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o 3,1 %, což bylo mírně více, než se očekávalo, v důsledku vyšších cen energií, zatímco ceny ve Španělsku se zvýšily o 2,9 %, což bylo v souladu s očekáváním, jak ukázaly rovněž ve čtvrtek zveřejněné údaje.

Ve čtvrtek ve 1330 GMT bude zveřejněn oblíbený ukazatel inflace ve Spojených státech, a tedy nejdůležitější inflační údaj pro globální trhy – jádrový index cen výdajů na osobní spotřebu (PCE).

Není to tak dávno, co investoři doufali v nárůst pouze o 0,2 %, ale vysoké hodnoty spotřebitelských a výrobních cen naznačují riziko výsledku až 0,5 %.

„Silnější než očekávaný deflátor PCE může způsobit, že trhy ještě více sníží ceny za květnové snížení sazeb, což podpoří americký dolar,“ uvedla měnová stratégka Commonwealth Bank of Australia (OTC:CMWAY) Kristina Cliftonová.

Trhy oceňují zhruba 20% šanci na květnové uvolnění sazeb Fedu a posunuly pravděpodobné načasování snížení sazeb na červen. Futures naznačují o něco více než tři snížení o 25 bazických bodů v tomto roce, zatímco na začátku měsíce jich bylo pět.

Australský a novozélandský dolar v únoru ztratily půdu pod nohama, protože se upevnila očekávání, že zvyšování sazeb dole pod mořem skončilo.

Zejména novozélandský dolar ošetřoval ztráty na úrovni 0,6091 USD, když přede dnem, kdy centrální banka sazby držela a překvapila trhy úpravou prognózy sazeb směrem dolů, klesl o 1,2 %. Australský dolar si ve čtvrtek připsal 0,14 % na 0,6504 dolaru a zaznamenal tak měsíční pokles o 0,8 %.

Česko má podle Indexu prosperity a finančního zdraví čtrnáctou nejsilnější ekonomiku v EU, proti roku 2023 si tak pohoršilo o dvě příčky. Ačkoliv má relativně pestrý průmysl s vysokou komplexitou, ekonomiku brzdí nízká přidaná hodnota a vysoká inflace. Index společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.

Stav ekonomiky podle indexu oslabil druhým rokem v řadě. Devátá příčka z roku 2022 se loni změnila na dvanáctou a letos ji vystřídalo čtrnácté místo. Na špici zemí EU se třetím rokem drží severské země v čele se Švédskem a Dánskem, trojici nejsilnějších ekonomik doplňuje Německo. Druhou stranu žebříčku uzavírá Řecko.

Nejhoršího výsledku dosáhlo Česko v inflaci. Zatímco většině ostatních států se podařilo vysokou hladinu inflace z roku 2022 relativně rychle stáhnout, v Česku se takzvaný harmonizovaný index spotřebitelských cen zastavil na 12 procentech, což je druhý nejvyšší výsledek napříč EU. Hůře je na tom jen Maďarsko se 17 procenty.

Ceny potravin v Česku jsou proti roku 2015 téměř o polovinu vyšší. „Z hlediska cenové hladiny celého spotřebitelského koše se řadíme pod průměr zemí EU a patříme mezi ‚levnější‘ státy, bohužel to ale neplatí pro položky, které jsou pro spotřebitele základní. V cenách potravin jsme prakticky dohnali západní státy, aktuálně jsme na 97 procentech úrovně EU,“ uvedla analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Propsalo se to i v cenách běžných potravin. „Z těch meziročně nejvíce podražil cukr krystal, a to téměř o 40 procent. Zatímco v roce 2022 se kilo cukru dalo pořídit průměrně za 24 korun, v uplynulém roce se cena vyšplhala na 33 korun,“ doplnil analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil. Vysoký růst cen nastal u čerstvých vajec, o 30 procent, o čtvrtinu zdražily brambory. V obchodech je ale i na několik artiklů, které proti předloňskému roku zlevnily. Nejvýrazněji klesla cena másla, a to o 13 procent. O šest procent se snížila i průměrná cena kilové cihly eidamského sýru.

Z dalších indikátorů indexu vyplynulo, že se ČR po loňském propadu vrátilo na druhou příčku v komplexitě ekonomiky, tedy indikátoru, který svědčí o diverzifikaci a různorodosti českého průmyslu. „Vysoká míry komplexity české ekonomiky je pozitivní zprávou. Naše ekonomika toho umí skutečně mnoho v řadě odvětví a oborech. Vysoká míra diverzifikace navíc znamená, že šok do jednoho odvětví českou ekonomiku neovlivní tak negativně jako ekonomiky, které naopak vsadily na koncentrovanější podobu ekonomiky,“ vysvětlil hlavní ekonom spořitelny David Navrátil.

Česku se ale nedaří dlouhodobě v nízké přidané hodnotě. „Východiskem ke zlepšení výsledků v této oblasti může být strategické plánování investic, podpora sektorů s vysokou přidanou hodnotou, zlepšení inovačního ekosystému, investice do vzdělání a dovedností pracovní síly či zjednodušení regulačního prostředí,“ doplnil Daniel Rajnoch ze společnosti InvestBay.