Pro příští rok očekává růst 2,7 procenta. Inflace podle ní letos klesne na 2,3 %, v příštím roce by měla zůstat obdobná. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes zveřejnila ČBA. V únorové prognóze předpokládala letos růst HDP 1,2 procenta a inflaci 2,7 %.

„Vývoj v zahraničí se v posledních měsících posunul mírně v optimistickém směru, což opatrně zlepšuje výhled pro zahraniční poptávku a umožňuje zlepšit růst tuzemské ekonomiky,“ uvedl ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Nadále však lze podle něj růst označit za křehký, a to hlavně v souvislosti s vývojem v Číně a v Německu.

Česká ekonomika, nyní podpořená oživením spotřeby domácností, exportem i investicemi, konečně podle analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské překonává pandemický propad. „V roce 2025 očekáváme mírné zrychlení růstu díky pozitivnímu příspěvku všech klíčových složek, bez brzdění čerpáním zásob z dob pandemie. Předpandemické úrovně konce roku 2019 by tak měla tuzemská ekonomika dosáhnout ve druhém čtvrtletí 2024, tedy po čtyřech a půl letech,“ dodala.

Prognóza předpokládá, že růst ekonomiky potáhne zejména domácí poptávka. Spotřeba domácností po poklesu v předešlých dvou letech by měla začít opět růst, a to o 2,5 procenta. Růst reálných mezd letos čeká o téměř čtyři procenta, ale část tohoto nárůstu ztlumí dopady konsolidačního balíčku. Reálné mzdy by mohly své dosavadní nejvyšší úrovně z roku 2021 dosáhnout v příštím roce.

<!– DIP popup–>

V příštím roce očekává prognóza růst spotřeby o tři procenta, což bylo běžné tempo v dobách před pandemií. Vládní spotřeba by měla letos růst kolem 1,5 procenta, proti předešlému roku polovičním tempem. Investice v letošním roce vzrostou o 2,6 procenta v důsledku nižších úrokových sazeb a pokračující nutnosti investovat do energetických úspor.

Tuzemský trh práce zůstává nadále v kontextu ekonomického vývoje v dobré kondici a míra nezaměstnanosti je nejnižší v zemích EU. Podíl nezaměstnaných osob v letošním roce stoupne podle asociace nepatrně o 3,8 procenta.

Česká národní banka (ČNB) bude pokračovat ve snižování sazeb, do konce roku její hlavní sazba klesne podle prognózy na čtyři procenta. Snižování sazeb bude letos pokračovat, ačkoli v druhé polovině roku tempo poklesu úrokových sazeb zpomalí. Na konci roku tak konsensus ČBA poměrně jednotně vidí hlavní sazbu ČNB u čtyřprocentní hranice, na konci roku 2025 u 3,5 procenta.

Kurz koruny byl v nové prognóze přehodnocen mírně směrem ke slabším hodnotám. Průměrná hodnota pro letošní rok by tak měla setrvat nad hranicí 25 Kč za euro. Na konci letošního roku prognostický panel nadále odhaduje posílení koruny a kurz kolem úrovně 24,8 Kč za euro. Ani v případě výhledů na příští rok žádná z prognóz nepředpokládá oslabení koruny nad hranici 25 Kč za euro.

Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza ČBA na 2,7 procenta HDP a ve srovnání s předchozím rokem se tak deficit sníží o jeden bod. Pokles deficitu v letošním roce je dán kombinací odeznění jednorázových výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií, mírného oživení tuzemské ekonomiky a dopadu konsolidačního balíčku. Deficit pro rok příští se odhaduje poblíž dvou procentní úrovně.

Růst HDP letos o 1,4 procenta očekává podle aktuální prognózy také Česká národní banka. Ministerstvo financí představilo makroekonomickou prognózu počátkem dubna, podle které by se měl HDP v letošním roce zvýšit o 1,4 procenta a napřesrok o 2,6 %.

Pohonné hmoty v Česku zlevnily druhý týden v řadě, cena benzinu se dostala pod 40 korun za litr. Ve středu stál nejprodávanější benzin Natural 95 v průměru 39,98 koruny za litr, před týdnem byl o 21 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 34 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 38,27 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pokles cen by měl podle analytiků pokračovat.

Pohonné hmoty v Česku zlevnily druhý týden v řadě, cena benzinu se dostala pod 40 korun za litr. Ve středu stál nejprodávanější benzin Natural 95 v průměru 39,98 koruny za litr, před týdnem byl o 21 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 34 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 38,27 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Pohonné hmoty začaly zlevňovat na konci dubna, předtím jejich ceny víc než měsíc rostly. V porovnání se situací před rokem je nyní benzin asi o tři koruny na litru dražší, za naftu tehdy motoristé platili o 6,29 koruny na litru méně.

Za aktuálním zlevňováním stojí podle analytika Purple Trading Petra Lajska několik faktorů. „Cena nafty na burze v Rotterdamu padala prakticky celý duben, ke konci měsíce pak zlevňoval také benzin. Velkým pozitivem je také v posledních týdnech česká koruna, která dokonce po dlouhé době překonala na páru s eurem hranici 25 korun,“ uvedl Lajsek. Upozornil také na pokles cen ropy na trhu.

Analytici očekávají pokračování poklesu cen. „Nafta se v horizontu dalšího týdne může dostat až do blízkosti 38 korun za litr. Pokles ceny benzinu nebude tak výrazný. Čekám proražení úrovně 40 korun za litr a následný pokles o 20 až 30 haléřů na litr,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. Výraznějšímu zlevňování cen paliv podle něj v posledních týdnech bránil nárůst marží čerpadlářů. „Ten by už však neměl hrát výraznou roli,“ podotkl Tyleček.

Další pokles cen předpokládá také ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, podle něhož by se měla projevit zejména příznivější situace na trhu s ropou. „Benzin by měl zlevnit o zhruba 40 haléřů na litr, nafta pak o padesátník. Další zlevňování paliv lze pak čekat také ve druhé polovině května,“ řekl Kovanda. Připomněl, že současný vývoj může ovšem kdykoliv zvrátit případné zkomplikování situace na Blízkém východě.

Nejlevnější benzin natankují řidiči v Karlovarském kraji, kde je litr v průměru za 39,43 koruny. Nafta je nejlevnější v Ústeckém kraji, litr tam prodávají průměrně za 37,37 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 40,76 koruny. Nafta se tam tankuje za 39,60 koruny za litr.