O půjčku dosud požádalo 606 lidí. Krajský úřad jejich žádosti postupně zpracovává a k dnešku poslal z krajského účtu peníze 554 žadatelům. Novináře o tom dnes informovala mluvčí kraje Nikola Birklenová.

Zaměstnanci mají možnost o půjčku i nadále žádat. Kraj pro tyto účely vyčlenil 125 milionů korun. Od dnešního dne je však nutné podávat žádosti na podatelně hejtmanství, v předchozích dnech o ně zaměstnanci žádali na kontaktním místě ve školicím středisku huti. Lidé mohou od kraje dostat 25.000 korun. Získat je mohou obyvatelé kraje, kteří současně byli ke konci května zaměstnanci huti. Půjčky jsou splatné do konce roku.

„Žádosti o půjčku přijímáme denně ve všední dny od úterka 18. června. Ke konci minulého týdne navštívily školící středisko huti přes 4000 zaměstnanců, jen asi 15 procent z nich si na místě zažádalo o půjčku, přesně 606 osob. Rada kraje žádosti schvaluje postupně, kromě předem stanovených termínů se setkáváme i každý čtvrtek. Jakmile je žádost krajskými radními schválena a ze strany hejtmanství podepsána, je potřeba, aby si ji žadatel osobně převzal. Až pak je možná výplata,“ uvedl hejtman Josef Bělica (ANO). Kvůli půjčkám mohou žadatelé na krajský úřad docházet během úředních hodin, které jsou v pondělí a ve středu od 08:00 do 17:00, v úterý a ve čtvrtek od 08:00 do 14:30 a v pátky od 08:00 do 13:00.

Největší zájem o krajskou bezúročnou půjčku byl hlavně po vyhlášení nabídky. „V prvních dnech si o půjčku řeklo přes 100 zájemců, nejvíce žádostí, přesně 173 jsme evidovali ve středu 19. června. Pak se počet zájemců začal postupně snižovat. V minulém týdnu si o půjčku zažádalo v pondělí 60, v úterý 38, ve středu 26, ve čtvrtek už jen 17 a v pátek pak 14 lidí. Usuzujeme, že těm nejpotřebnějším jsme už pomohli. Nicméně žádosti ještě stále přijímáme,“ doplnil Bělica.

Liberty Ostrava je v problémech od loňska. Od prosince, kdy společnost Tameh Czech zastavila huti dodávky energií, většina jejích provozů stojí. Převážná část zaměstnanců, kterých má podnik zhruba 5000, je od té doby doma. Minulý měsíc lidé nedostali mzdy a náhrady jim vyplácí stát prostřednictvím úřadu práce.

Krajský soud v Ostravě zahájil 13. června s hutí insolvenční řízení. Insolvenční návrh na sebe podala sama firma. Uvedla v něm, že je v platební neschopnosti a její závazky po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit, převyšují pět miliard korun. V pátek soud společnost Liberty Ostrava poslal do úpadku.

Do podání insolvenčního návrhu huť před věřiteli chránilo moratorium. Nejprve individuální moratorium, které podniku mělo zajistit ochranu před firmou Tameh Czech, která jí dodávala energie. Posléze i všeobecné moratorium. Toto opatření zajistilo firmě na tři měsíce ochranu před všemi věřiteli. Odložilo například splatnost pohledávek.

Liberty Ostrava vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Od roku 2019 slezská huť patří Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty.

České firmy dodaly na Ukrajinu za poslední rok desítky zařízení pro společnou výrobu elektřiny a tepla. Z Česka dorazila do země čelící ruské vojenské agresi také třeba úpravna vody a zdravotnické vybavení, řekli dnes premiér Petr Fiala (ODS) a vládní zmocněnec Tomáš Kopečný na tiskové konferenci k zapojování českých firem do rekonstrukce Ukrajiny.

Kogenerační jednotky k výrobě elektřiny a tepla slouží k obnově ukrajinské energetické soustavy. Rusko znovu zahájilo vzdušné údery na ukrajinskou energetiku na jaře a začátkem léta, což způsobuje časté výpadky v dodávkách elektřiny po celé zemi. Ukrajina nakupuje energii z Evropské unie, na dorovnání nedostatku to však nestačí.

„Velké ukrajinské elektrárny jsou často terčem ruské agrese. Abychom to nějak dokázali nahradit, tak Ukrajině pomáhají právě české kogenerační jednotky,“ řekl Fiala. Zmínil ale taky, že úpravny vody v hodnotě 80 milionů korun dodané společností Colt CZ do Dněpropetrovské oblasti zásobují zhruba 100.000 lidí. Z Česka pochází podle Fialy také třeba vybavení operačních sálů v Dnipru a v Charkově. „Dodáváme věci, které opravdu pomáhají zlepšit nebo vůbec udržet každodenní život obyvatel Ukrajiny,“ uvedl premiér.

Kogenerační jednotky pro společnou výrobu elektřiny a tepla jsou na Ukrajině podle Kopečného jedním z nejvíce žádaných výrobků. „Ukrajinská města vypisují tendry v hodnotách desítek milionů eur,“ řekl. České firmy zaujímají podle zhruba 35 procent ukrajinského trhu kogeneračních jednotek. Společnosti, které se chtějí v rekonstrukci Ukrajiny prosadit, musí být na tamním trhu první, dodal. Premiér podotkl, že české firmy dokážou zaujmout svou kvalitou i zahraniční investory a finanční instituce a vyhrávají výběrová řízení v mezinárodní konkurenci.

Tři desítky kogeneračních jednotek za více než 400 milionů korun dodala od loňského října na Ukrajinu společnost GENTEC CHP. S celkovým výkonem 17 megawattů podle zástupců firmy zásobují teplem a elektřinou více než 17.000 domácností. Plynové kogenerační jednotky jsou podle výkonného ředitele společnosti Václava Kleina nejvhodnější pro zajištění rychlé obnovy a decentralizace ukrajinské energetiky. Protože jde o malé zdroje, mohou být rozmístěny na řadě míst, takže je obtížnější je bombardováním vyřazovat z provozu, uvedl.

Klein také řekl, že kogenerační jednotky by mohly najít uplatnění i při útlumu uhelné energetiky v Česku. „Mohou nahradit až jeden gigawatt uhelných zdrojů v poměrně krátkém čase,“ uvedl. Technologie je podle něho v porovnání s klasickými plynovými elektrárnami účinnější a nabízí možnost flexibilní výroby elektřiny a tepla. Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá s útlumem uhelných zdrojů do roku 2030, v krizovém scénáři do roku 2027. V současnosti uhelné elektřiny pokrývají zhruba 40 procent domácí spotřeby elektřiny, do budoucna jejich výkon mají nahradit obnovitelné a plynové zdroje, ve druhé polovině 30. let i nové jaderné bloky.

<!– DIP popup–>