Nad 50.000 korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51.800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek. Vyplývá to z aktuální makroekonomické predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46.246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.

Pojďme se podívat, kam vývoj minimální a průměrné mzdy v současnosti v České republice směřuje. Co si o tomto trendu myslí analytici? A proč je současná situace tak klíčová?

„Na dynamiku nominálních výdělků pozitivně působí napjatá situace na trhu práce, která se projevuje znatelným nedostatkem pracovníků v mnoha odvětvích a profesích. Mzdové požadavky zaměstnanců jsou podpořeny vysokým růstem spotřebitelských cen a silnou ziskovostí firem v posledních letech,“ uvedlo v materiálu ministerstvo financí. Podle něj díky silné poptávce po pracovní síle a poklesu inflace porostou i reálné mzdy.

Podle srpnové predikce by průměrná mzda mohla být příští rok zhruba o 3000 korun vyšší než letos. Dostat by se mohla na 49.233 korun. Výhled na další léta počítá s tím, že v roce 2026 by průměrný výdělek dosahoval 51.751 korun a v roce 2027 pak 54.179 korun.

Proti loňsku by se průměrná mzda měla podle predikce zvednout letos o 7,2 procenta. Reálný výdělek by tak po dvou letech poklesu znovu rostl, a to o 4,7 procenta. Příští rok resort financí predikuje navýšení nominálních mezd o 6,5 procenta a reálných o čtyři procenta. V dalších letech by mělo být přidávání mírnější, a to kolem pěti procent. Reálný růst by se pohyboval do tří procent.

Celostátní průměrná hrubá mzda dosáhla loni podle údajů ministerstva financí 43.120 korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku činil loni celostátní medián hrubé mzdy v soukromém sektoru 38.236 korun a hrubého platu ve veřejné sféře 44.330 korun. Nejvyšší mediánová částka byla v Praze, kde u mezd činila 45.251 korun a u platů 50.391 korun. Nejnižší medián mezd měl Karlovarský kraj s částkou 33.699 korun a platů Zlínský kraj s částkou 41.597 korun.

Polovina vysokoškoláků ve firmách v Česku vydělávala loni víc než 57.335 korun, polovina lidí s maturitou nad 39.650 korun a polovina se základním vzděláním či nedokončenou školou přes 30.941 korun. V Praze polovina lidí s vysokou školou měla v privátní sféře přes 66.326 korun. Čtvrtina nejhůř odměňovaných lidí s vysokoškolským titulem nedosáhla v hlavním městě na 46.461 korun. Polovina osob s maturitou měla v metropoli mzdu přes 43.575 korun.

Platový medián ve veřejné sféře v Česku byl loni u vysokoškoláků na 53.455 korunách, u lidí s maturitou na 41.897 korunách a u lidí bez vzdělání na 27.475 korunách. Ve veřejném sektoru v Praze polovina vysokoškoláků vydělávala přes 58.382 korun a polovina lidí s maturitou přes 45.935 korun. Víc než 41.564 korun hrubého měsíčně dostávalo minulý rok v metropoli 90 procent lidí s vysokou školou, kteří pracovali ve veřejných institucích.

Odbory požadují pro pracovníky veřejného sektoru od září navýšení platových tarifů o deset procent. Vyjednávají o tom s vládou. Stěžují si na pokles reálných příjmů z minulých let kvůli vysoké inflaci a nízké výdělky části pracovníků. Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli zopakoval, že v rozpočtové rezervě peníze na růst výdělků pro letošek nejsou. Jednotlivé resorty ale prověřují, jakou část svých financí by mohly z jiných výdajů do přidání přesunout. Vyjednávání se vedou i ve firmách.

<!– DIP popup–>

Analytici souhlasí s NKÚ, který doporučil rozpočtovou obezřetnost a reformy

Analytici souhlasí s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), který k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Loňský ozdravný balíček na konsolidaci veřejných financích podle nich sice pomohl, přesto vyzývají k dalším reformám.