Klíčové body

Investoři se obávají inflačních tlaků spojených s prezidentskými volbami v USA, které by Fed nemusel ovlivnit
Rostoucí inflace obvykle škodí držitelům dlouhodobých dluhopisů, protože tlačí dolů ceny státních cenných papírů
Ekonomové varují, že neutrální úroková sazba by mohla být vyšší, než se předpokládalo, což může vyvolat další inflační vlnu

Zatímco se inflace často pokládá za faktor, který Fed může ovlivnit prostřednictvím úrokových sazeb, některé vnější faktory, jako jsou politické změny nebo obchodní politika, mohou být mimo dosah této instituce.

Predikční trhy se před volbami soustředí na výsledky boje o Bílý dům mezi republikánským kandidátem a bývalým prezidentem Donaldem Trumpem a demokratickou kandidátkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou.

Zatímco ekonomové se domnívají, že politika Donalda Trumpa by vedla k vyšší inflaci, úrokovým sazbám a federálnímu deficitu, existuje také názor, že celkový výhled na inflaci a hospodářský růst zůstane relativně podobný, bez ohledu na to, kdo v listopadových volbách zvítězí.

Navzdory relativnímu klidu na trzích, způsobenému částečným poklesem cen ropy, obavy z inflace přetrvávají. Výnosy dluhopisů se sice dočasně snížily, avšak volatilita na trhu zůstává vysoká, což je zřejmé i z vývoje indexu ICE BofAML MOVE, který sleduje pohyb výnosů na trhu státních dluhopisů. Když desetiletá výnosová sazba poprvé od července překonala 4 %, trh reagoval zvýšenou nervozitou. To naznačuje, že investoři vnímají budoucí inflační tlaky jako dlouhodobé riziko.

Jedním z hlavních otazníků, který v této situaci vyvstává, je, zda Spojené státy směřují k nové fázi ekonomického vývoje, v níž by inflace mohla znovu vzrůst mimo kontrolu Fedu.

Klíčovým faktorem v tomto směru by mohla být obchodní politika, zejména pokud by USA přešly na uzavřený přístup a nezvládly svůj rostoucí státní dluh, který v současné době dosahuje téměř 35,7 bilionu dolarů. Podobně by rozpočtový deficit, který činí zhruba 1,9 bilionu dolarů, mohl dále přispět k proinflačním tlakům.

Podle některých analytiků je dluhová zátěž USA neudržitelná a nadále roste. Donald Trump, pokud by znovu vyhrál prezidentské volby, by mohl svou politikou zvýšit tlak na dlouhodobé výnosy státních dluhopisů, zejména prostřednictvím mírně vyšší inflace.

Přesto existuje scénář, v němž by demokratický Kongres omezil realizaci Trumpovy politiky, což by zmírnilo některé obavy trhu. V takovém případě by pro dlouhodobé výnosy státních dluhopisů mohla být klíčová spíše struktura Kongresu než samotný výsledek prezidentských voleb.

Rostoucí inflace má často negativní dopad na dlouhodobé držitele dluhopisů. Když inflace stoupá, ceny dluhopisů klesají, což vede ke ztrátám pro jejich držitele, protože nové dluhopisy jsou vydávány s vyššími výnosy. Tento vývoj může způsobit prodejní tlaky na trhu státních cenných papírů, což tlačí jejich ceny dolů a zvyšuje výnosy. Tyto pohyby na dluhopisovém trhu se pak mohou přenést i na další finanční trhy, včetně měnových a akciových trhů.

Někteří analytici předpovídají, že vyšší míra inflace by mohla být realitou nadcházejících let. Jedním z faktorů, který k tomu přispívá, je proces takzvaného „reshoringu“, tedy přesunu výroby zpět do Spojených států. Tento proces zvyšuje nákladové struktury a narušuje efektivitu, kterou v minulosti přinášela globalizace. To může vést k růstu cen a zvýšeným inflačním tlakům, proti nimž by měnová politika mohla být málo účinná.

V souvislosti s těmito změnami se také objevují otázky týkající se takzvané neutrální úrokové sazby, tedy teoretické úrovně, která ekonomiku ani nestimuluje, ani neomezuje. Někteří odborníci se domnívají, že tato sazba by mohla být vyšší, než se dosud předpokládalo. Pokud by Fed výrazně snížil úrokové sazby, aby podpořil hospodářský růst, mohl by tím neúmyslně vyvolat novou vlnu inflace.

Prezidentské volby v USA a jejich výsledky budou hrát klíčovou roli v tom, jakým směrem se bude inflace v příštích letech vyvíjet. Politika Kamaly Harrisové i Donalda Trumpa by mohla výrazně ovlivnit fiskální situaci země a dlouhodobý vývoj inflace. Zároveň je důležité sledovat složení Kongresu, protože to může hrát významnou roli při utváření hospodářské politiky a fiskální odpovědnosti USA.

Celkově se zdá, že investoři mají důvěru v krátkodobé zmírnění inflačních tlaků, ale dlouhodobé inflační riziko zůstává významnou hrozbou. Výsledky prezidentských voleb, stejně jako další makroekonomické faktory, budou mít zásadní vliv na to, jakým směrem se budou výnosy státních dluhopisů a inflační tlaky ubírat v následujících letech.

Tento stav vyvolává obavy mezi investory, kteří jsou nervózní ohledně rizik spojených s inflací. Jedním z hlavních zdrojů nejistoty jsou nadcházející prezidentské volby v USA, které by mohly mít významný dopad na budoucí ekonomickou politiku a inflační tlaky. Zatímco se inflace často pokládá za faktor, který Fed může ovlivnit prostřednictvím úrokových sazeb, některé vnější faktory, jako jsou politické změny nebo obchodní politika, mohou být mimo dosah této instituce.Predikční trhy se před volbami soustředí na výsledky boje o Bílý dům mezi republikánským kandidátem a bývalým prezidentem Donaldem Trumpem a demokratickou kandidátkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Zatímco ekonomové se domnívají, že politika Donalda Trumpa by vedla k vyšší inflaci, úrokovým sazbám a federálnímu deficitu, existuje také názor, že celkový výhled na inflaci a hospodářský růst zůstane relativně podobný, bez ohledu na to, kdo v listopadových volbách zvítězí.Navzdory relativnímu klidu na trzích, způsobenému částečným poklesem cen ropy, obavy z inflace přetrvávají. Výnosy dluhopisů se sice dočasně snížily, avšak volatilita na trhu zůstává vysoká, což je zřejmé i z vývoje indexu ICE BofAML MOVE, který sleduje pohyb výnosů na trhu státních dluhopisů. Když desetiletá výnosová sazba poprvé od července překonala 4 %, trh reagoval zvýšenou nervozitou. To naznačuje, že investoři vnímají budoucí inflační tlaky jako dlouhodobé riziko.Jedním z hlavních otazníků, který v této situaci vyvstává, je, zda Spojené státy směřují k nové fázi ekonomického vývoje, v níž by inflace mohla znovu vzrůst mimo kontrolu Fedu. Klíčovým faktorem v tomto směru by mohla být obchodní politika, zejména pokud by USA přešly na uzavřený přístup a nezvládly svůj rostoucí státní dluh, který v současné době dosahuje téměř 35,7 bilionu dolarů. Podobně by rozpočtový deficit, který činí zhruba 1,9 bilionu dolarů, mohl dále přispět k proinflačním tlakům.Podle některých analytiků je dluhová zátěž USA neudržitelná a nadále roste. Donald Trump, pokud by znovu vyhrál prezidentské volby, by mohl svou politikou zvýšit tlak na dlouhodobé výnosy státních dluhopisů, zejména prostřednictvím mírně vyšší inflace. Přesto existuje scénář, v němž by demokratický Kongres omezil realizaci Trumpovy politiky, což by zmírnilo některé obavy trhu. V takovém případě by pro dlouhodobé výnosy státních dluhopisů mohla být klíčová spíše struktura Kongresu než samotný výsledek prezidentských voleb.Rostoucí inflace má často negativní dopad na dlouhodobé držitele dluhopisů. Když inflace stoupá, ceny dluhopisů klesají, což vede ke ztrátám pro jejich držitele, protože nové dluhopisy jsou vydávány s vyššími výnosy. Tento vývoj může způsobit prodejní tlaky na trhu státních cenných papírů, což tlačí jejich ceny dolů a zvyšuje výnosy. Tyto pohyby na dluhopisovém trhu se pak mohou přenést i na další finanční trhy, včetně měnových a akciových trhů.Někteří analytici předpovídají, že vyšší míra inflace by mohla být realitou nadcházejících let. Jedním z faktorů, který k tomu přispívá, je proces takzvaného „reshoringu“, tedy přesunu výroby zpět do Spojených států. Tento proces zvyšuje nákladové struktury a narušuje efektivitu, kterou v minulosti přinášela globalizace. To může vést k růstu cen a zvýšeným inflačním tlakům, proti nimž by měnová politika mohla být málo účinná.V souvislosti s těmito změnami se také objevují otázky týkající se takzvané neutrální úrokové sazby, tedy teoretické úrovně, která ekonomiku ani nestimuluje, ani neomezuje. Někteří odborníci se domnívají, že tato sazba by mohla být vyšší, než se dosud předpokládalo. Pokud by Fed výrazně snížil úrokové sazby, aby podpořil hospodářský růst, mohl by tím neúmyslně vyvolat novou vlnu inflace.Prezidentské volby v USA a jejich výsledky budou hrát klíčovou roli v tom, jakým směrem se bude inflace v příštích letech vyvíjet. Politika Kamaly Harrisové i Donalda Trumpa by mohla výrazně ovlivnit fiskální situaci země a dlouhodobý vývoj inflace. Zároveň je důležité sledovat složení Kongresu, protože to může hrát významnou roli při utváření hospodářské politiky a fiskální odpovědnosti USA.Celkově se zdá, že investoři mají důvěru v krátkodobé zmírnění inflačních tlaků, ale dlouhodobé inflační riziko zůstává významnou hrozbou. Výsledky prezidentských voleb, stejně jako další makroekonomické faktory, budou mít zásadní vliv na to, jakým směrem se budou výnosy státních dluhopisů a inflační tlaky ubírat v následujících letech.