Ceny nových bytů v Praze od začátku roku vzrostly o 5,4 %, víc než se čekalo
Novinářům to při příchodu na dnešní jednání vlády řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ale upozornil, že samotné euro nezajistí Česku hospodářský růst. Koalice o možnosti zavedení eura debatovala na počátku letošního roku a pověřila Národní ekonomickou radu vlády (NERV) o zpracování analýzy výhod a nevýhod vstupu do eurozóny. Podle ministrů se vláda se závěry NERV seznámila v minulém týdnu.
Podle Výborného je zásadní, aby vláda o případném vstupu do eurozóny rozhodla na začátku svého mandátu, aby během svého působení mohla proces dovést do konce. „K rozhodnutí je třeba elementární politické shody, kterou tu zatím nevnímám. Musí tady také být poměrně výrazná podpora veřejného mínění, to je věc na které se musí pracovat,“ dodal předseda lidovců. Zatím podle něj není jasné, zda bude závazek přijmout euro součástí volebního programu koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) pro sněmovní volby v příštím roce.
„Samo přijetí eura nezajistí další ekonomický růst, prosperitu země. Opravdu neplatí, že by to pro nás byla klíčová podmínka, aby česká ekonomika mohla růst,“ uvedl Kupka. Podle něj je pro podporu hospodářství třeba hledat jiné nástroje, za jeden z klíčových označil snižování rozpočtového deficitu.
Výborný s Kupkou také upozornili, že analýza NERV doporučuje maximálně zkrátit přechodné období před přijetím eura, kdy země musí být členem mechanismu směnných kurzů ERM II. Podle analýzy by dlouhodobé působení v tomto mechanismu mělo na Českou ekonomiku negativní dopady. Výborný také zdůraznil, že Česko musí při jednáních o případném vstupu do eurozóny zajistit, že nebude mít povinnost vstoupit ještě před zavedením eura do bankovní unie, která řeší společný evropský dohled nad bankovním trhem.
Ve vládní koalici letos vypukl spor o euro, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko.
Pro vstup do eurozóny je třeba kromě dvouletého členství v ERM II splnit kritéria nízké inflace a nízkého úročení vládních dluhopisů a udržovat deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP) a celkové zadlužení pod 60 procenty HDP. Česko v předchozích letech kritéria inflace a deficitu veřejných financí neplnilo, letos je zřejmě splní.
<!– DIP popup–>
Zdroj: Canva
Ceny nových bytů v Praze od začátku roku vzrostly o 5,4 %, víc než se čekalo
Ceny bytů v Praze rostou rychleji, než se původně očekávalo. Nabídkové ceny nových bytů na konci září vzrostly na průměrných více než 160.000 Kč za metr čtvereční, což je oproti začátku roku o 5,4 procenta více. Je to zároveň více, než centrální banka predikovala pro celý rok. Rostou i ceny starších bytů a nájemného. Vyplývá to z analýzy společností Central Group, Trigema a Skanska Residential. Podle nich navíc růst cen může dále zrychlit.
Ceny nových bytů v metropoli rostou už čtvrtý kvartál v řadě. Na konci září dosahovaly 160.720 Kč za metr čtvereční a překonaly tak podle analýzy svá dosavadní maxima. Oproti stejnému období loni byty zdražily téměř o sedm procent.
„Poptávka po novém bydlení letos prudce narostla a aktuálně je zhruba o třetinu vyšší, než bývala před covidem. A to i přes to, že sazby hypoték neklesají tak rychle, jak by mohly. Nabídka nestíhá zvýšený zájem pokrýt a ceny proto rostou rychleji, než se předpokládalo,“ uvedl hlavní analytik Central Group Ondřej Šťastný.
Nezdražují přitom jen novostavby. Průměrná cena starších bytů v Praze činí podle statistik serveru Sreality.cz 132.604 Kč za metr čtvereční a meziročně tak narostla o 12 procent. Průměrné nájemné v metropoli pak meziročně vzrostlo o sedm procent na 436 Kč za metr čtvereční.
Nejlevnějším pražským obvodem je podle analýzy Praha 9, kde nové byty stojí v průměru 146.000 Kč za metr čtvereční. V tomto obvodu je zároveň největší počet bytů v celé metropoli. Naopak nejdražší tradičně zůstávají obvody Praha 1 a Praha 2, k nimž se přibližuje také Praha 7, kde nabídkové ceny také překročily hranici 200.000 Kč za metr čtvereční. Podle analýzy jde o obvody s nejnižší nabídkou. Nejvyšší meziroční cenový růst pak zaznamenala Praha 3 s nárůstem cen o 16 procent.
Od začátku roku se v Praze prodalo 5350 nových bytů. Do konce roku by toto číslo mělo podle předpokladů developerských společností navýšit minimálně na zhruba 7000.
Co by přijetí eura znamenalo pro Českou republiku?
Přijetí eura v České republice by mělo řadu významných ekonomických, politických a praktických dopadů. Tady je přehled hlavních změn a výhod či nevýhod:
1. Ekonomické dopady
Stabilita měny a úrokové sazby: Euro může přinést větší měnovou stabilitu. Česká národní banka by ale ztratila kontrolu nad vlastní měnovou politikou, což znamená, že by nemohla ovlivňovat úrokové sazby a reagovat na specifické potřeby domácí ekonomiky.
Inflace a ceny: Přijetí eura by mohlo znamenat růst cen některých služeb a produktů, jak se přizpůsobí cenové hladiny evropským standardům. Na druhou stranu euro přináší obecně nižší inflaci a cenovou stabilitu.
Výhody pro exportéry a podniky: Firmy by profitovaly z eliminace kurzového rizika a nákladů na konverzi měn při obchodování v eurozóně. To by mohlo zjednodušit export, zejména do zemí eurozóny.
2. Politické a mezinárodní postavení
Posílení integrace v EU: Přijetí eura by znamenalo hlubší integraci České republiky do Evropské unie, což by mohlo posílit její politické postavení a vliv uvnitř EU. Zároveň by ale země musela dodržovat politiku Evropské centrální banky (ECB) a měla by menší možnost řešit specifické národní problémy.
Symbol přiblížení k Západu: Euro je často vnímáno jako symbol evropské integrace a západní orientace, což by mohlo posílit obraz Česka jako stabilní a rozvinuté země.
3. Dopady na občany a běžné spotřebitele
Jednodušší cestování a obchodování: Čeští občané by při cestování a obchodování v eurozóně již nemuseli měnit koruny na eura, což by zjednodušilo nákupy v zahraničí a ulehčilo cestování.
Vliv na mzdy a životní úroveň: Přechod na euro by mohl vést k dočasným změnám v cenové hladině, což by mohlo ovlivnit kupní sílu domácností. Pro část obyvatel by přijetí eura mohlo znamenat obavy z tzv. „zdražení přes zaokrouhlování.“
4. Nevýhody a výzvy přijetí eura
Ztráta flexibility v měnové politice: Přijetí eura by znamenalo, že Česko by nemohlo samostatně reagovat na ekonomické krize, inflaci nebo hospodářský růst skrze vlastní úrokovou politiku. Tyto změny by byly řízeny ECB, která reaguje na celou eurozónu.
Přizpůsobení ekonomických politik: Česko by muselo splnit Maastrichtská kritéria (cenová stabilita, zdravé veřejné finance, stabilita směnného kurzu a konvergence úrokových sazeb), což by mohlo vyžadovat přísnější fiskální politiku.
5. Příklady z jiných zemí
Slovensko: Slovensko přijetím eura v roce 2009 zažilo smíšené reakce – usnadnilo to obchod s eurozónou a přineslo stabilitu, ale přechod také doprovázelo krátkodobé zdražení. Slovenská ekonomika však nadále roste a euro je zde široce akceptované.
Pobaltské země: Litva, Lotyšsko a Estonsko také zaznamenaly výhody z vyšší důvěryhodnosti na trzích, což přilákalo zahraniční investice. Na druhou stranu, jejich vlády musely často zavádět přísná úsporná opatření.
Přijetí eura by přineslo České republice stabilitu a výhody spojené s jednotnou měnou v EU, ale zároveň by omezilo její kontrolu nad vlastní měnovou politikou. Pro českou ekonomiku, závislou na exportu a s vazbami na eurozónu, by euro znamenalo výhody, ovšem doprovázené nutností přizpůsobit se požadavkům EU a ECB.
Zdroj: Getty images
Novinářům to při příchodu na dnešní jednání vlády řekl ministr zemědělství Marek Výborný . Ministr dopravy Martin Kupka ale upozornil, že samotné euro nezajistí Česku hospodářský růst. Koalice o možnosti zavedení eura debatovala na počátku letošního roku a pověřila Národní ekonomickou radu vlády o zpracování analýzy výhod a nevýhod vstupu do eurozóny. Podle ministrů se vláda se závěry NERV seznámila v minulém týdnu.Podle Výborného je zásadní, aby vláda o případném vstupu do eurozóny rozhodla na začátku svého mandátu, aby během svého působení mohla proces dovést do konce. „K rozhodnutí je třeba elementární politické shody, kterou tu zatím nevnímám. Musí tady také být poměrně výrazná podpora veřejného mínění, to je věc na které se musí pracovat,“ dodal předseda lidovců. Zatím podle něj není jasné, zda bude závazek přijmout euro součástí volebního programu koalice Spolu pro sněmovní volby v příštím roce.„Samo přijetí eura nezajistí další ekonomický růst, prosperitu země. Opravdu neplatí, že by to pro nás byla klíčová podmínka, aby česká ekonomika mohla růst,“ uvedl Kupka. Podle něj je pro podporu hospodářství třeba hledat jiné nástroje, za jeden z klíčových označil snižování rozpočtového deficitu.Výborný s Kupkou také upozornili, že analýza NERV doporučuje maximálně zkrátit přechodné období před přijetím eura, kdy země musí být členem mechanismu směnných kurzů ERM II. Podle analýzy by dlouhodobé působení v tomto mechanismu mělo na Českou ekonomiku negativní dopady. Výborný také zdůraznil, že Česko musí při jednáních o případném vstupu do eurozóny zajistit, že nebude mít povinnost vstoupit ještě před zavedením eura do bankovní unie, která řeší společný evropský dohled nad bankovním trhem.Ve vládní koalici letos vypukl spor o euro, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko.Pro vstup do eurozóny je třeba kromě dvouletého členství v ERM II splnit kritéria nízké inflace a nízkého úročení vládních dluhopisů a udržovat deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu a celkové zadlužení pod 60 procenty HDP. Česko v předchozích letech kritéria inflace a deficitu veřejných financí neplnilo, letos je zřejmě splní.<!– DIP popup–>Ceny bytů v Praze rostou rychleji, než se původně očekávalo. Nabídkové ceny nových bytů na konci září vzrostly na průměrných více než 160.000 Kč za metr čtvereční, což je oproti začátku roku o 5,4 procenta více. Je to zároveň více, než centrální banka predikovala pro celý rok. Rostou i ceny starších bytů a nájemného. Vyplývá to z analýzy společností Central Group, Trigema a Skanska Residential. Podle nich navíc růst cen může dále zrychlit.Ceny nových bytů v metropoli rostou už čtvrtý kvartál v řadě. Na konci září dosahovaly 160.720 Kč za metr čtvereční a překonaly tak podle analýzy svá dosavadní maxima. Oproti stejnému období loni byty zdražily téměř o sedm procent.„Poptávka po novém bydlení letos prudce narostla a aktuálně je zhruba o třetinu vyšší, než bývala před covidem. A to i přes to, že sazby hypoték neklesají tak rychle, jak by mohly. Nabídka nestíhá zvýšený zájem pokrýt a ceny proto rostou rychleji, než se předpokládalo,“ uvedl hlavní analytik Central Group Ondřej Šťastný.Nezdražují přitom jen novostavby. Průměrná cena starších bytů v Praze činí podle statistik serveru Sreality.cz 132.604 Kč za metr čtvereční a meziročně tak narostla o 12 procent. Průměrné nájemné v metropoli pak meziročně vzrostlo o sedm procent na 436 Kč za metr čtvereční.Nejlevnějším pražským obvodem je podle analýzy Praha 9, kde nové byty stojí v průměru 146.000 Kč za metr čtvereční. V tomto obvodu je zároveň největší počet bytů v celé metropoli. Naopak nejdražší tradičně zůstávají obvody Praha 1 a Praha 2, k nimž se přibližuje také Praha 7, kde nabídkové ceny také překročily hranici 200.000 Kč za metr čtvereční. Podle analýzy jde o obvody s nejnižší nabídkou. Nejvyšší meziroční cenový růst pak zaznamenala Praha 3 s nárůstem cen o 16 procent.Od začátku roku se v Praze prodalo 5350 nových bytů. Do konce roku by toto číslo mělo podle předpokladů developerských společností navýšit minimálně na zhruba 7000.1. Ekonomické dopady
Stabilita měny a úrokové sazby: Euro může přinést větší měnovou stabilitu. Česká národní banka by ale ztratila kontrolu nad vlastní měnovou politikou, což znamená, že by nemohla ovlivňovat úrokové sazby a reagovat na specifické potřeby domácí ekonomiky.
Inflace a ceny: Přijetí eura by mohlo znamenat růst cen některých služeb a produktů, jak se přizpůsobí cenové hladiny evropským standardům. Na druhou stranu euro přináší obecně nižší inflaci a cenovou stabilitu.
Výhody pro exportéry a podniky: Firmy by profitovaly z eliminace kurzového rizika a nákladů na konverzi měn při obchodování v eurozóně. To by mohlo zjednodušit export, zejména do zemí eurozóny.
2. Politické a mezinárodní postavení
Posílení integrace v EU: Přijetí eura by znamenalo hlubší integraci České republiky do Evropské unie, což by mohlo posílit její politické postavení a vliv uvnitř EU. Zároveň by ale země musela dodržovat politiku Evropské centrální banky a měla by menší možnost řešit specifické národní problémy.
Symbol přiblížení k Západu: Euro je často vnímáno jako symbol evropské integrace a západní orientace, což by mohlo posílit obraz Česka jako stabilní a rozvinuté země.
3. Dopady na občany a běžné spotřebitele
Jednodušší cestování a obchodování: Čeští občané by při cestování a obchodování v eurozóně již nemuseli měnit koruny na eura, což by zjednodušilo nákupy v zahraničí a ulehčilo cestování.
Vliv na mzdy a životní úroveň: Přechod na euro by mohl vést k dočasným změnám v cenové hladině, což by mohlo ovlivnit kupní sílu domácností. Pro část obyvatel by přijetí eura mohlo znamenat obavy z tzv. „zdražení přes zaokrouhlování.“
4. Nevýhody a výzvy přijetí eura
Ztráta flexibility v měnové politice: Přijetí eura by znamenalo, že Česko by nemohlo samostatně reagovat na ekonomické krize, inflaci nebo hospodářský růst skrze vlastní úrokovou politiku. Tyto změny by byly řízeny ECB, která reaguje na celou eurozónu.
Přizpůsobení ekonomických politik: Česko by muselo splnit Maastrichtská kritéria , což by mohlo vyžadovat přísnější fiskální politiku.
5. Příklady z jiných zemí
Slovensko: Slovensko přijetím eura v roce 2009 zažilo smíšené reakce – usnadnilo to obchod s eurozónou a přineslo stabilitu, ale přechod také doprovázelo krátkodobé zdražení. Slovenská ekonomika však nadále roste a euro je zde široce akceptované.
Pobaltské země: Litva, Lotyšsko a Estonsko také zaznamenaly výhody z vyšší důvěryhodnosti na trzích, což přilákalo zahraniční investice. Na druhou stranu, jejich vlády musely často zavádět přísná úsporná opatření.
Přijetí eura by přineslo České republice stabilitu a výhody spojené s jednotnou měnou v EU, ale zároveň by omezilo její kontrolu nad vlastní měnovou politikou. Pro českou ekonomiku, závislou na exportu a s vazbami na eurozónu, by euro znamenalo výhody, ovšem doprovázené nutností přizpůsobit se požadavkům EU a ECB.