Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se podle její nové prognózy letos zvýší o jedno procento, zatímco na jaře EK letošní růst odhadovala na 1,2 procenta. Odhad hospodářského růstu na příští rok EK snížila na 2,4 procenta z dříve předpokládaných 2,8 procenta. Prognózy EK jsou tak o něco pesimističtější než odhady českého ministerstva financí.

Komise dnes rovněž předpověděla, že v roce 2026 by mělo tempo růstu HDP dosáhnout 2,7 procenta. Hlavním motorem růstu české ekonomiky by se podle EK měly stát výdaje domácností, které by měl podpořit růst reálných mezd spojený s poklesem inflace.

Komise předpokládá, že v letošním roce bude inflace činit 2,7 procenta a v příštím roce klesne na 2,4 procenta. V roce 2026 by pak měla sestoupit na dvě procenta, což je cílová úroveň České národní banky (ČNB).

„S ústupem inflace by měl růst reálných mezd pomoci k tomu, aby se výdaje domácností znovu staly hlavním motorem ekonomické aktivity,“ uvedla komise ve své zprávě. Upozornila nicméně, že na spotřebitelskou důvěru má nadále negativní vliv přetrvávající nejistota ohledně vývoje ekonomiky a příjmů.

Hospodářský růst by měla podle komise v příštích dvou letech podporovat rovněž investiční aktivita, která by měla těžit mimo jiné ze zvýšeného čerpání peněz z fondů EU, oživení výstavby obytných nemovitostí a přílivu přímých zahraničních investic.

EK také předpověděla, že rozpočtový schodek se letos sníží na 2,5 procenta HDP z loňských 3,8 procenta. Ke zlepšení stavu veřejných financí by měl podle komise přispět konec platnosti opatření zmírňujících dopady vysokých cen energie, snížení vládní podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů i pokles výdajů a růst příjmů spojený s vládním konsolidačním balíčkem.

České ministerstvo financí minulý týden potvrdilo, že v letošním roce očekává nárůst ekonomiky o 1,1 procenta. Odhad růstu na příští rok nicméně snížilo na 2,5 procenta z 2,7 procenta předpokládaných v srpnu.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc předpověděl, že HDP České republiky se v letošním roce zvýší o 1,1 procenta. V příštím roce pak očekává zrychlení růstu na 2,3 procenta.

EK zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky EU na 0,9 procenta

Evropská komise zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky Evropské unie na 0,9 procenta. V předchozí jarní prognóze letošní růst odhadovala na jedno procento. Odhad hospodářského růstu na příští rok EK snížila rovněž o desetinu procentního bodu, a to na 1,5 procenta. Komise to dnes uvedla ve svém podzimním hospodářském výhledu.

„EU se po dlouhém období stagnace vrací k mírnému růstu, zatímco pokračuje pokles inflace,“ uvedla EK. Předpověděla, že inflace v EU se letos sníží na 2,6 procenta z loňských 6,4 procenta. V příštím roce roce by měla inflace klesnout na 2,4 procenta a v roce 2026 na dvě procenta.

Hospodářský růst by podle EK mělo podporovat oživení spotřebitelských výdajů a investic. Komise předpověděla, že podmínky na trhu práce zůstanou příznivé a zaměstnanost bude pokračovat v růstu, ačkoli pomalejším tempem. Míra nezaměstnanosti v EU se podle komise v příštím roce sníží na 5,9 procenta z letošních 6,1 procenta.

Komise dnes rovněž potvrdila, že v letošním roce očekává nárůst HDP eurozóny o 0,8 procenta. Odhad růstu ekonomiky eurozóny na příští rok však snížila na 1,3 procenta z dříve předpokládaných 1,4 procenta.

<!– DIP popup–>

Bankovní rada ČNB považuje za inflační riziko i slabší korunu

Bankovní rada České národní banky (ČNB) považuje za riziko pro další vývoj inflace i slabší kurz koruny. Vyplývá to ze záznamu z jednání o nastavení úrokových sazeb, který dnes centrální banka zveřejnila. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová považuje oslabení koruny za dostatečný důvod k zastavení snižování úrokových sazeb, pro ponechání základní úrokové sazby na 4,25 procenta na jednání i hlasovala. Většina bankovní rady se ale minulý týden přiklonila k poklesu sazby o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta.

Člen bankovní rady Jan Kubíček na jednání upozornil, že kurz koruny ke konci roku 2025 je podle aktuální prognózy ČNB o šest procent slabší, než předpokládala loňská podzimní predikce, a o čtyři procenta slabší než aktuální očekávání analytiků. Viceguvernér ČNB Jan Frait podle záznamu uvedl, že bez posilování kurzu koruny bude při současném napětí na trhu práce velmi obtížné dosáhnout dvouprocentního inflačního cíle ČNB. Aktuální prognóza ČNB předpokládá v letošním roce průměrný kurz koruny 25,10 CZK/EUR, v příštím roce 25,40 CZK/EUR a o rok později 25,50 CZK/EUR.

Členové bankovní rady také upozorňovali na trvající rychlejší růst cen služeb, který představuje riziko pro celkovou inflaci. Podle člena rady Jana Procházky vyšší inflace ve službách povede k tomu, že kvůli výkyvům kolísavých položek spotřebního koše, jako jsou potraviny a pohonné hmoty, může celková inflace stále častěji dosahovat horní hranice tolerančního pásma ČNB, tedy tří procent. Člen rady Tomáš Holub naopak argumentoval, že se riziko setrvačnosti cen služeb zmírňuje, protože jejich vývoj již není plošný a příznivě se v něm projeví zpomalování růstu mezd.

Guvernér ČNB Aleš Michl i Zamrazilová se na jednání vyslovovali pro opatrný přístup k dalšímu snižování sazeb, situace v ekonomice podle nich vyžaduje zachování přísné měnové politiky. Frait v té souvislosti poznamenal, že dlouhodobé přestřelování dvouprocentního cíle ČNB by mohlo vést ke zvýšení inflačních očekávání v ekonomice.