Klíčové body

Bank of England přechází k měnové politice založené na dlouhodobých prognózách, nikoliv na aktuálních datech
Navzdory překvapivému růstu mezd a inflace zůstávají úrokové sazby stabilní na 4,75 %
Odborníci volají po větší transparentnosti ohledně neutrální sazby a dlouhodobých cílů měnové politiky

Guvernér Andrew Bailey prohlásil, že „postupný přístup k budoucímu snižování úrokových sazeb zůstává správný“.

Prognózy mají přednost před daty

Rozhodnutí BoE odráží větší důvěru v dlouhodobé ekonomické předpovědi než v aktuální statistiky. Výbor pro měnovou politiku (MPC) hlasoval převážně pro zachování současné sazby, přičemž tři členové podporovali snížení o čtvrt procentního bodu a jeden člen, pravděpodobně Catherine Mannová, preferoval ještě agresivnější kroky.

Tento přístup kontrastuje s postojem amerického Federálního rezervního systému, který v posledních měsících zdůrazňuje rizika spojená s cenovou stabilitou.

Na finančních trzích přineslo rozhodnutí Bank of England změny v očekáváních. Zatímco dříve se předpokládalo, že v roce 2025 dojde ke třem snížením sazeb, po posledních událostech se očekává snížení pouze o dva čtvrtinové body. Přesto Bailey a jeho tým vyjádřili přesvědčení, že „cesta je směrem dolů“.

Dlouhodobá strategie v boji s inflací

Bank of England se snaží reagovat na pomalý růst způsobený fiskálními opatřeními, jako je zvýšení daní z příjmu a odvodů na národní pojištění, které zatížily zaměstnavatele. Tyto změny přispěly ke zhoršení hospodářských vyhlídek. Průzkum BoE mezi britskými podniky ukázal, že mnohé plánují snížení počtu zaměstnanců, zkrácení pracovní doby a přesun pracovních míst do zahraničí.

Hlavní britský ekonom agentury Bloomberg Economics, Dan Hanson, uvedl, že centrální banka nyní méně reaguje na krátkodobé výkyvy v datech a více se orientuje na dlouhodobé prognózy. Tento posun byl oficiálně zahájen v srpnu, kdy BoE poprvé snížila základní sazbu z 5,25 % na 5 % a přestala se zaměřovat výhradně na ukazatele, jako jsou mzdy a inflace cen služeb.

Významné výzvy pro britskou ekonomiku

Prosincové rozhodnutí BoE bylo první velkou zkouškou její nové strategie. Navzdory nepříznivým údajům o růstu mezd a inflaci banka přistoupila k dalším snížením sazeb, čímž naznačila, že prioritou je podpora ekonomiky. Hlavními obavami zůstává oslabený trh práce a stagnující hrubý domácí produkt, který podle posledních odhadů nevykáže růst ani v závěru roku 2024.

Panel BoE však zdůraznil, že i přes přetrvávající inflační tlaky je trh práce v „obecné rovnováze“. Zaměstnavatelé podle průzkumů očekávají jen mírný nárůst zaměstnanosti v příštím roce. Banka zároveň uvedla, že její politika zůstává „restriktivní“, což naznačuje, že cílem je další snížení pracovních míst, dokud nedosáhne rovnováhy potřebné pro dlouhodobou stabilitu.

Kde se sazby ustálí?

Klíčovou otázkou zůstává, kde by se měly úrokové sazby ustálit, aby byla politika neutrální. Podle bývalého člena MPC Michaela Saunderse je nutné jasně stanovit „neutrální sazbu“, tedy úroveň, při které měnová politika již nebude bránit ekonomickému růstu. Bez této informace je obtížné určit, jak moc je třeba uvolnit měnovou politiku.

Očekává se, že v příštích měsících budou členové MPC pokračovat v postupném snižování sazeb, přičemž viceguvernér Dave Ramsden by mohl znovu hrát klíčovou roli. Ramsden, známý svou podporou razantních kroků, již v minulosti prosazoval významné změny v měnové politice a jeho postoj může ovlivnit i další kroky BoE.

Přechod na novou ekonomickou realitu

BoE se podle analytiků snaží přizpůsobit nové ekonomické realitě. Zatímco období krize životních nákladů postupně ustupuje, země se nyní potýká s trvale vyššími životními náklady a nižší životní úrovní. Tato situace vyžaduje strategické změny nejen v měnové politice, ale i v širších hospodářských reformách.

Centrální banka však čelí kritice za nedostatečnou komunikaci ohledně svých dlouhodobých cílů. Odborníci volají po větší transparentnosti, která by mohla pomoci obnovit důvěru investorů a veřejnosti. „Bank of England musí jasně říci, kde vidí neutrální sazbu,“ uvedl Saunders. „Bez této informace je obtížné rozhodnout, jaké kroky jsou nutné pro dosažení ekonomické stability.“

Bank of England stojí před složitým úkolem sladit podporu ekonomiky s bojem proti inflaci. Její nový přístup, který klade větší důraz na prognózy než na aktuální data, ukazuje na snahu o dlouhodobou stabilitu. Přesto zůstává otázkou, zda tato strategie přinese kýžené výsledky v době, kdy se britská ekonomika potýká s nejistotou a strukturálními problémy.

Snižování sazeb v nadcházejících letech by mohlo poskytnout úlevu podnikům i domácnostem, avšak současně zvyšuje riziko, že inflační tlaky nebudou dostatečně potlačeny. Bank of England tak musí najít rovnováhu mezi těmito dvěma prioritami, aby zajistila udržitelný ekonomický růst a stabilitu.

Zatímco v minulosti reagovala hlavně na aktuální data o mzdách a cenách, nyní klade větší důraz na vlastní prognózy. Tento posun potvrzuje její rozhodnutí udržet základní úrokovou sazbu na úrovni 4,75 % navzdory nečekanému nárůstu mezd a inflace. Guvernér Andrew Bailey prohlásil, že „postupný přístup k budoucímu snižování úrokových sazeb zůstává správný“.Prognózy mají přednost před datyRozhodnutí BoE odráží větší důvěru v dlouhodobé ekonomické předpovědi než v aktuální statistiky. Výbor pro měnovou politiku hlasoval převážně pro zachování současné sazby, přičemž tři členové podporovali snížení o čtvrt procentního bodu a jeden člen, pravděpodobně Catherine Mannová, preferoval ještě agresivnější kroky. Tento přístup kontrastuje s postojem amerického Federálního rezervního systému, který v posledních měsících zdůrazňuje rizika spojená s cenovou stabilitou.Na finančních trzích přineslo rozhodnutí Bank of England změny v očekáváních. Zatímco dříve se předpokládalo, že v roce 2025 dojde ke třem snížením sazeb, po posledních událostech se očekává snížení pouze o dva čtvrtinové body. Přesto Bailey a jeho tým vyjádřili přesvědčení, že „cesta je směrem dolů“.Dlouhodobá strategie v boji s inflacíBank of England se snaží reagovat na pomalý růst způsobený fiskálními opatřeními, jako je zvýšení daní z příjmu a odvodů na národní pojištění, které zatížily zaměstnavatele. Tyto změny přispěly ke zhoršení hospodářských vyhlídek. Průzkum BoE mezi britskými podniky ukázal, že mnohé plánují snížení počtu zaměstnanců, zkrácení pracovní doby a přesun pracovních míst do zahraničí.Hlavní britský ekonom agentury Bloomberg Economics, Dan Hanson, uvedl, že centrální banka nyní méně reaguje na krátkodobé výkyvy v datech a více se orientuje na dlouhodobé prognózy. Tento posun byl oficiálně zahájen v srpnu, kdy BoE poprvé snížila základní sazbu z 5,25 % na 5 % a přestala se zaměřovat výhradně na ukazatele, jako jsou mzdy a inflace cen služeb.Významné výzvy pro britskou ekonomikuProsincové rozhodnutí BoE bylo první velkou zkouškou její nové strategie. Navzdory nepříznivým údajům o růstu mezd a inflaci banka přistoupila k dalším snížením sazeb, čímž naznačila, že prioritou je podpora ekonomiky. Hlavními obavami zůstává oslabený trh práce a stagnující hrubý domácí produkt, který podle posledních odhadů nevykáže růst ani v závěru roku 2024.Panel BoE však zdůraznil, že i přes přetrvávající inflační tlaky je trh práce v „obecné rovnováze“. Zaměstnavatelé podle průzkumů očekávají jen mírný nárůst zaměstnanosti v příštím roce. Banka zároveň uvedla, že její politika zůstává „restriktivní“, což naznačuje, že cílem je další snížení pracovních míst, dokud nedosáhne rovnováhy potřebné pro dlouhodobou stabilitu.Kde se sazby ustálí?Klíčovou otázkou zůstává, kde by se měly úrokové sazby ustálit, aby byla politika neutrální. Podle bývalého člena MPC Michaela Saunderse je nutné jasně stanovit „neutrální sazbu“, tedy úroveň, při které měnová politika již nebude bránit ekonomickému růstu. Bez této informace je obtížné určit, jak moc je třeba uvolnit měnovou politiku.Očekává se, že v příštích měsících budou členové MPC pokračovat v postupném snižování sazeb, přičemž viceguvernér Dave Ramsden by mohl znovu hrát klíčovou roli. Ramsden, známý svou podporou razantních kroků, již v minulosti prosazoval významné změny v měnové politice a jeho postoj může ovlivnit i další kroky BoE.Přechod na novou ekonomickou realituBoE se podle analytiků snaží přizpůsobit nové ekonomické realitě. Zatímco období krize životních nákladů postupně ustupuje, země se nyní potýká s trvale vyššími životními náklady a nižší životní úrovní. Tato situace vyžaduje strategické změny nejen v měnové politice, ale i v širších hospodářských reformách.Centrální banka však čelí kritice za nedostatečnou komunikaci ohledně svých dlouhodobých cílů. Odborníci volají po větší transparentnosti, která by mohla pomoci obnovit důvěru investorů a veřejnosti. „Bank of England musí jasně říci, kde vidí neutrální sazbu,“ uvedl Saunders. „Bez této informace je obtížné rozhodnout, jaké kroky jsou nutné pro dosažení ekonomické stability.“Bank of England stojí před složitým úkolem sladit podporu ekonomiky s bojem proti inflaci. Její nový přístup, který klade větší důraz na prognózy než na aktuální data, ukazuje na snahu o dlouhodobou stabilitu. Přesto zůstává otázkou, zda tato strategie přinese kýžené výsledky v době, kdy se britská ekonomika potýká s nejistotou a strukturálními problémy.Snižování sazeb v nadcházejících letech by mohlo poskytnout úlevu podnikům i domácnostem, avšak současně zvyšuje riziko, že inflační tlaky nebudou dostatečně potlačeny. Bank of England tak musí najít rovnováhu mezi těmito dvěma prioritami, aby zajistila udržitelný ekonomický růst a stabilitu.