Návrh podpořilo pět ze sedmi členů rady, dva usilovali o další snížení sazby o čtvrt procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl označil za hlavní argument pro pozastavení poklesu sazeb setrvalou inflaci zejména u služeb. Podle analytiků bylo rozhodnutí ČNB očekávané a finanční trh na něj reagoval minimálně. Úročení hypoték dnešní rozhodnutí ČNB podle expertů bezprostředně neovlivní.

„Proces dezinflace zejména v sektoru služeb není dokončen. Z těchto důvodů se bankovní rada rozhodla proces snižování sazeb prozatím pozastavit. Cílem je, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizována poblíž dvouprocentního cíle (ČNB),“ zdůvodnil Michl dnešní rozhodnutí o ponechání úrokových sazeb beze změny. Dva členové bankovní rady, kteří navrhovali pokles sazeb, podle něj argumentovali slabším hospodářským vývojem v zahraničí, který se může přelít i do české ekonomiky.

„Bankovní rada ČNB dnes vyhodnotila potenciální riziko dalších inflačních tlaků spojených se snížením sazeb o 0,25 bodu jako silnější kartu, než jsou možné stimuly pro ekonomický růst. Vzhledem ke stále častějším hlasům z bankovní rady, že prozatím nemáme nad inflací zcela vyhráno, se dalo očekávat, že převládne tento konzervativní opatrnostní přístup a snaha neudělat unáhlené rozhodnutí,“ uvedl analytik PwC Dominik Kohut.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka české ekonomice rizika z prodlení při uvolňování měnové politiky nehrozí. „Hlavním problémem tuzemských firem nejsou sazby, ale nedostatek zakázek na domácím i zahraničním trhu,“ uvedl.

K příštímu jednání o nastavení úrokových sazeb Michl řekl, že si bankovní rada „nechává všechny dveře otevřené“. Podle něj je pravděpodobné, že se bude rozhodovat mezi ponecháním sazeb na čtyřech procentech a jejich snížením. Guvernér ale zdůraznil, že se rozhodování bude opírat o nová data o vývoji hospodářství a o novou makroekonomickou prognózu.

Analytici v příštím roce očekávají obnovení poklesu úrokových sazeb, rozcházejí se ale v očekávání toho, kdy se ČNB k jejich poklesu vrátí.Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka bude rychlost snižování sazeb záviset i na kurzu koruny. „Slabší koruna bude zvyšovat pravděpodobnost, že ČNB bude úrokové sazby snižovat pozvolnějším tempem. A naopak silnější koruna může ČNB nutit snižovat úrokové sazby rychleji,“ uvedl Novák.

Hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová ČTK řekla, že bezprostřední snížení úroků u hypotečních úvěrů nelze po dnešním rozhodnutí bankovní rady ČNB očekávat. „Banky si drží své marže a do konce roku nepřijdou s nějakým výrazným snížením,“ uvedla. Dodala, že případné zlevnění hypoték lze čekat až v prvním čtvrtletí 2025. „Průměrná sazba se dostala pod pětiprocentní hranici. V novém roce by se mohla dostat na hranici čtyř procent,“ doplnila Vaisová. Zlevnění hypoték až ke třem procentům ale zatím považuje za nereálné.

<!– DIP popup–>

Čtyři pětiny obyvatel ČR zastávají názor, že Spojené státy americké ve své zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy. Je to o pět procentních bodů více než přes třemi lety. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). U Čechů posílil i pocit, že současná zahraniční politika USA představuje hrozbu pro dnešní svět. Jako celek se ale hodnocení americké zahraniční politiky podle CVVM výrazně nezměnilo.

S tvrzením, že Spojené státy americké ve své zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy, vyjádřilo v průzkumu souhlas 80 procent respondentů. Opačný postoj zaujímá 12 procent obyvatel ČR a zbylých osm procent dotázaných nevědělo.

Podle mínění necelých tří pětin respondentů jednání USA v mezinárodní politice nebere ohledy na mínění světového společenství. Nesouhlas s tímto výrokem uvedli tři respondenti z deseti dotázaných. Polovina lidí souhlasila s tvrzením, že USA ve své zahraniční politice vystupují na obranu svobody, demokracie a lidských práv. Opačný názor mělo 40 procent lidí.

Necelá polovina dotázaných v průzkumu souhlasila s tím, že současná zahraniční politika USA představuje hrozbu pro současný svět. Nesouhlas s tímto názorem vyjádřilo 39 procent lidí. Prakticky vyrovnané podíly souhlasu a nesouhlasu se objevily u výroku, že Spojené státy usilují o zajištění stability a mírového uspořádání světa.

Výraznou převaha nesouhlasu výzkum zaznamenal u tvrzení, že USA mají právo postupovat proti nedemokratickým režimům i za použití vojenské síly. Souhlasila s tím pětina dotázaných a nesouhlasilo 70 procent.

V porovnání s posledním výzkumem CVVM na stejné téma z konce roku 2021 se celkové hodnocení americké zahraniční politiky českou veřejností změnilo jen nepříliš výrazně. „Od posledního výzkumu vzrostl o šest procentních bodů souhlas s tvrzením, že současná americká zahraniční politika představuje hrozbu pro dnešní svět, o pět procentních bodů se zvýšily souhlas s tvrzením, že USA ve své zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy, a nesouhlas s tvrzením, že USA ve své zahraniční politice vystupují na obranu svobody, demokracie a lidských práv,“ uvádí autoři průzkumu. Ostatní změny se podle nich pohybovaly v rámci možné výběrové chyby.

Průzkum provedlo CVVM v období od 12. září do 28. listopadu. Zapojilo se do něj 1008 respondentů ve věku od 15 let.