Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit za první měsíc letošního roku byl třetí nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl lednový rozpočtový deficit 26 miliard korun. K meziročnímu zlepšení přispělo vyšší inkaso daní, zatímco výdaje stagnovaly.Lednové rozpočtové příjmy dosáhly 161,8 miliardy korun a ve srovnání s prvním měsícem roku 2024 se zvýšily o 9,7 procenta. Výdaje se meziročně snížily o 0,3 procenta na 173 miliardy korun.„Leden je volatilní měsíc, ve kterém se ještě část daňových výnosů nepromítá v plné míře, investice státu tradičně dosahují nižšího objemu a běžné výdaje ovlivňuje předfinancování některých výdajů, jako jsou například platby regionálnímu školství nebo podpora výzkumu, vývoje a inovací,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura . Zároveň uvítal meziroční snížení lednového schodku.Dosud bylo lednové hospodaření státu většinou přebytkové. Od roku 2020 ale skončil první měsíc v kladných číslech pouze jednou, a to za rozpočtového provizoria v roce 2022.Analytik Raiffeisenbank Martin Kron upozornil, že z lednového hospodaření nelze vyvozovat závěry o tom, zda se podaří dodržet letošní plánovaný deficit 241 miliard korun. „Je třeba počkat na další měsíce i v souvislosti s výkonem české ekonomiky. Rozpočet může být ovlivněn nižšími příjmy, jelikož výkon tuzemské ekonomiky nemusí dosáhnout takové úrovně, jakou ministerstvo financí původně předpokládalo,“ uvedl. Rozpočet byl sestaven na základě v srpnu očekávaného hospodářského růstu 2,7 procenta. Aktuálně ministerstvo předpokládá letošní růst 2,3 procenta, ovšem mohou ho ohrozit případná americká cla na evropské zboží.K meziročnímu zlepšení rozpočtového salda přispělo zejména vyšší inkaso daní, které vzrostlo o 15,5 procenta na 80,7 miliardy korun. Vyšší příjmy zaznamenal rozpočet u všech typů daní. Nejvyšší příspěvek přinesla daň z přidané hodnoty , na které stát vybral 42 miliard korun, o 9,8 procenta víc než před rokem. Inkaso daně z příjmu fyzických osob vzrostlo o 11,5 procenta na 16,1 miliardy korun, inkaso spotřebních daní o 10,2 procenta na 15,6 miliardy korun.Na příspěvcích na povinné pojistné stát vybral 63,3 miliardy korun, meziročně o 6,5 procenta víc. Příspěvky z Evropské unie se naopak meziročně snížily o tři miliardy korun na 10,3 miliardy korun.Nejvýznamnější výdajovou položkou rozpočtu byly tradičně sociální dávky, na kterých stát vyplatil 79,7 miliardy korun, meziročně o 3,4 procenta víc. Z toho 62,3 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. Největší meziroční nárůsty výdajových položek byly spojené s předfinancováním regionálního školství a vysokých škol.Kapitálové výdaje dosáhly 2,3 miliardy korun, meziročně o 0,5 miliardy korun klesly. Ministerstvo financí upozornilo, že v lednu jsou kapitálové výdaje tradičně nízké, protože investice se převážně uskutečňují ve druhé polovině roku.V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.Hospodaření státu v milionech korun:ledensaldo201110.611201220.997201342.415201445.045201528.583201645.86920179100201826.453201987722020-79972021-31.458202239292023-68002024-25.9802025-11.236Zdroj: Ministerstvo financí<!– DIP popup–>Praha – Zavedení cel na výrobky z Evropské unie americkým prezidentem Donaldem Trumpem by podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy mohlo snížit hospodářský růst Česka o více než jedno procento HDP. Prouza upozornil, že takový krok by nejen zpomalil transatlantický obchod, ale také motivoval nadnárodní firmy k přesunu výroby do USA a omezil investice v Evropské unii.Trump hrozí cly vůči EU opakovaně. Podle agentury AFP oznámil v neděli, že jejich zavedení je „na spadnutí“ a zároveň upozornil na obchodní deficit USA vůči EU, který údajně činí 300 miliard dolarů .„Je třeba si uvědomit, že obchodní války obvykle neskončí jedním kolem, ale postupem času se stupňují,“ varoval Prouza a dodal, že Evropa i Česko by se mohly rychle dostat do recese, přičemž by opět mohly narůstat inflační tlaky.Přestože přímý export z Česka do USA není vysoký, české firmy jsou významnými dodavateli dílů pro evropské produkty, které se na americký trh exportují. Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy, upozornil, že až 80 procent českého vývozu směřuje do EU, což znamená, že jakékoli politické či ekonomické otřesy v Evropě se rychle odrazí i na české ekonomice.Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil odhaduje, že čisté vývozy z ČR do USA představují 1,5 až 1,8 procenta HDP. To podle něj stanovuje možný maximální negativní dopad zavedení cel. Navrátil nicméně uvedl, že tento efekt by mohla zmírnit oslabená koruna a přesměrování exportu do jiných zemí. Američtí zákazníci by navíc část vyšších cen mohli přijmout. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek se domnívá, že by cla mohla prodloužit současnou recesi českého průmyslu o další rok.Dominik Rusinko, analytik ČSOB, upozornil na nepřímé dopady amerických cel na ostatní regiony, které by mohly rovněž zasáhnout evropský a český průmysl. Podle něj jsou rizikem nejen cla na evropské dovozy, ale také vyšší cla na čínský export, která by mohla přesměrovat čínské produkty na evropský trh. To by mohlo posílit dezinflační nebo dokonce deflační tlaky a vytvořit tlak na evropské výrobce kvůli levné konkurenci.Trump mezitím podepsal nařízení o zavedení 25% cel na dovoz z Kanady a Mexika a 10% přirážky na zboží z Číny. Tyto země ihned oznámily odvetná opatření, přičemž Čína hodlá podat stížnost ke Světové obchodní organizaci .