Výběrové řízení bude mít dvě kola, vítěz by mohl být znám do konce května. Zájemci se mohou rozhodnout, zda budou chtít koupit celý podnik včetně koksovny, nebo bez ní. V prvním kole budou zájemci předkládat závazné nabídky, ve druhém bude část z nich moci licitovat. Insolvenční správce to dnes sdělil ČTK.

<!– DIP popup–>

Zájem o účast ve výběrovém řízení musí uchazeči vyjádřit od 12. února do 7. dubna. Zájemci podepíšou dohodu o mlčenlivosti a složí jistotu. „Účastníci následně získají přístupové údaje k virtuálnímu Data Roomu, prostřednictvím kterého jim budou zpřístupněny informace tykající se závodu Liberty Ostrava a transakční dokumentace,“ uvedl Peták.

Mezi 1. a 17. březnem si účastníci výběrového řízení budou moci osobně prohlédnout areál huti a jednat s jejím vedením. Závazné nabídky pak musí podat do 23. dubna. O výsledku prvního kola řízení vyrozumí insolvenční správce uchazeče do 25. dubna. Poté zorganizuje druhé kolo.

V něm nejvýše tři účastníci, kteří podají nejvyšší nabídky, budou moci zvýšit svou nabídku kupní ceny. „Zároveň budou mít možnost se znovu rozhodnout, zda mají zájem o celý obchodní závod včetně koksovny, nebo bez ní,“ uvedl Peták. Už dříve uvedl, že s areálem uzavřené koksovny se pojí značné ekologické škody, což by mohlo výši ceny nabízené za hlavní závod negativně ovlivnit.

Druhé kolo výběrového řízení začne do tří týdnů po oznámení výsledků prvního kola, výsledky druhého kola vyhlásí správce hned po jeho skončení. „Vítěze výběrového řízení bychom tedy chtěli mít ideálně do konce května,“ uvedl Peták.

S ohledem na velikost a charakter podniku lze podle něj předpokládat, že výsledek výběrového řízení bude posuzovat antimonopolní úřad, a čas na vypořádání celé transakce se proto prodlouží. „I pokud budu počítat s možnými komplikacemi, dovoluji si tvrdit, že je reálné mít prodej vypořádaný do konce letošního roku,“ uvedl Peták.

Slezská huť patří od roku 2019 Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Vyráběla ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Dostala se ale do dluhů a skončila v konkurzu. Přes 900 věřitelů huti přihlásilo u soudu pohledávky za 23,23 miliardy korun, insolvenční správce zatím uznal pohledávky věřitelů zhruba za 7,4 miliardy korun.

V současné době v Liberty Ostrava fungují tři závody, jejichž provoz financují jiné firmy. Před rokem měla firma 6000 zaměstnanců, nyní v huti zůstává přibližně 2400 lidí.

„Pozitivní je, že podnik je nyní ve výrazně lepším stavu, než v jakém jsme ho převzali. Tehdy byla zastavena výroba, huť neměla žádné zásoby a hrozilo velké riziko odchodu kvalifikovaných zaměstnanců, bez kterých by již nebylo možno provoz obnovit,“ uvedl Peták.

Právě proto se podle něj na základě ekonomických analýz rozhodlo o tollingovém financování. „Běžící závod má vyšší hodnotu a prostředky vynaložené na opětovný rozjezd výroby dále zvyšují potenciál vyšší prodejní ceny, neboť je již znovu nebude muset vynakládat kupující,“ uvedl insolvenční správce.

Soud dnes udělil souhlas s prodejem nezajištěné pohledávky téměř za 122 milionů korun, již má Liberty Ostrava za společností Tameh Czech. Zájemce hledal Peták minulý měsíc v aukci. Z informací v Insolvenčním rejstříku vyplývá, že pohledávku získá za 40,2 milionu korun slovenská společnost Cod SPV 8.

Praha – Nejistota ohledně budoucí obchodní politiky USA a hrozba uvalení cel již nyní ovlivňuje investice a strategická rozhodnutí tuzemských dodavatelských firem v automobilovém průmyslu a působí jako brzda investic v době, kdy je potřeba budovat technologickou konkurenční výhodu vůči globální konkurenci. ČTK to dnes řekl výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) Zdeněk Petzl. Podle něho Česko do USA sice hotová auta nevyváží, ale jeho autodíly tam putují buď přímo nebo jako součást vozů vyrobených v jiných evropských zemích, zejména v Německu.

Americký prezident Donald Trump v sobotu podepsal dopředu avizované nařízení, které zvyšuje cla na čínský dovoz o deset procent nad rámec stávajících cel. Zároveň rozhodl o zavedení 25procentních cel na dovoz zboží z Kanady a Mexika. U těchto dvou zemí však platnost cel o měsíc pozastavil. Trump zároveň prohlásil, že cla uvalí i na dovoz z Evropské unie.

„Spojené státy nejsou klíčovým exportním trhem pro český automobilový průmysl, v roce 2023 směřovalo do USA pouze 0,8 procenta českého automobilového exportu v hodnotě 9,3 miliardy korun a předmětem exportu z ČR nejsou hotová vozidla. Případné zvýšení cel by však přesto mělo významný dopad na některé české dodavatele, pro které by znamenala výrazné omezení jejich obchodních příležitostí. Přímý dopad na českou ekonomiku by sice nebyl zásadní, avšak mnohem výraznější by byly nepřímé důsledky prostřednictvím Německa, kam směřuje většina domácí produkce či dalších klíčových obchodních partnerů českého automobilového sektoru v rámci EU,“ uvedl Petzl.

Podle něho by měla významný dopad i oznámená cla vůči Kanadě a zejména Mexiku. Tato cla totiž mají přímý negativní vliv na ekonomiku evropských finalistů i dodavatelů a vytváří tlak na jejich globální konkurenceschopnost i schopnost realizovat potřebné investice do výzkumu a vývoje.

„Český automobilový průmysl je silně provázán s evropským trhem, především pak s tím německým, kam směřuje 29,4 procenta našeho exportu. Pokud by došlo k eskalaci obchodních sporů mezi USA a EU, dopady by se neprojevily jen přímo, ale i nepřímo skrze nižší poptávku po českých dílech a subdodávkách. Odhaduje se, že by americká cla mohla snížit HDP EU o jedno až 2,5 procenta a způsobit ztrátu až 1,7 milionu pracovních míst,“ dodal Petzl.

Rizika spojená s eskalací obchodních sporů mezi USA a EU mohou mít podle zástupce sdružení tuzemských automobilek závažné ekonomické dopady pro obě strany. Utrpí nejen firmy, ale také zaměstnanci a zákazníci na obou kontinentech, dodal Petzl.