Klíčové body

Trumpova cla na kovy ohrožují Argentinu, která je sedmým největším dodavatelem hliníku do USA
Mileiho blízké vztahy s Trumpem nestačí, Argentina čelí obchodním hrozbám navzdory politickému spojenectví
Budoucnost závisí na vyjednávání, Milei se snaží získat výjimku, ale Trump odmítá úlevy

Nejnovější cla na ocel a hliník ukazují, že ani spojenci nejsou imunní vůči Trumpovu ekonomickému nacionalismu.

Trump tento týden oznámil zavedení 25% cel na dovoz kovů, což by mohlo výrazně zasáhnout argentinskou ekonomiku. Podle Úřadu pro sčítání lidu USA byla Argentina v loňském roce sedmým největším dodavatelem hliníku do Spojených států.

Zároveň Trump nařídil své administrativě připravit reciproční cla na země, které uplatňují vysoké tarify na americké zboží. To představuje přímou hrozbu pro argentinské hospodářství, jehož obchod s USA dosahuje hodnoty téměř 30 miliard dolarů ročně.

Přátelství s Trumpem nestačí

Ačkoli Milei patří mezi otevřené Trumpovy spojence, ukazuje se, že osobní vztahy nemusí stačit k ochraně argentinské ekonomiky. Nová cla přicházejí v době, kdy Milei intenzivně usiluje o posílení svého postavení na mezinárodní scéně, přičemž se snaží vyvést Argentinu z ekonomické krize. Politický analytik Juan Cruz Diaz z Buenos Aires upozorňuje, že nadcházející týdny budou klíčové pro to, zda Argentina dokáže snížit dopad amerických opatření.

První příležitost se naskytne příští týden, kdy se Milei chystá zúčastnit konference Konzervativní politické akce (CPAC) v USA, kde plánuje setkání s Trumpem. Pokud se mu podaří vyjednat ústupky, mohlo by to zmírnit negativní důsledky cel.

Nová cla na kovy mají vstoupit v platnost 12. března, zatímco studie o recipročních clech by měly trvat do dubna. To dává Mileimu určitý čas na vyjednání dohody. Historie naznačuje, že to není nemožné. Během prvního Trumpova mandátu se Argentíně podařilo vyjednat výjimku z vyšších cel na ocel a hliník, když prezident Mauricio Macri přistoupil na systém vývozních kvót. Podobný kompromis později prosadil i bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro, který měl s Trumpem podobně blízké vztahy jako Milei.

Proč je situace tentokrát jiná?

Tentokrát ale Trump trvá na tom, že cla budou zavedena bez výjimek. V oficiálním prohlášení obvinil Argentinu z nadměrného exportu oceli do USA a tvrdí, že její oficiální obchodní statistiky komplikují sledování skutečného původu dovážených kovů, zejména ve vztahu k Číně a Rusku. To naznačuje, že jednání budou mnohem tvrdší než v minulosti.

Navíc Trump nově prosazuje reciproční cla, která by odpovídala tarifům, jež jednotlivé země uplatňují na americké výrobky. A to je zásadní problém pro Argentinu, která je jednou z nejvíce protekcionistických ekonomik v Latinské Americe. Podle údajů OSN činí průměrná argentinská dovozní daň 13,5 %, zatímco v USA je to pouhých 3,5 %.

„Trump tentokrát přichází s novým přístupem – recipročními cly. A to je pro Argentinu zásadní problém,“ vysvětluje obchodní konzultant Marcelo Elizondo.

Ekonomické dopady pro Argentinu

Pro Mileiho je situace o to složitější, že jeho ekonomický plán stojí na obnově argentinské ekonomiky skrze šokovou terapii. Zatímco jeho tvrdá opatření zatím přesvědčila investory, což vedlo ke zvýšenému zájmu o argentinské státní dluhopisy, a zároveň se inflace snížila z téměř 200 % na 84,5 %, obchodní válka může celou strategii zásadně ohrozit.

Mezi společnosti, které by mohly být nejvíce zasaženy, patří Aluar, největší argentinský výrobce hliníku, a Tenaris SA, klíčový producent ocelových trubek vlastněný miliardářem Paolem Roccou. Pokud cla zůstanou v platnosti, argentinské firmy přijdou o důležitý americký trh.

Navzdory Mileiho snaze vykreslit se jako Trumpův blízký spojenec jsou Argentinci vůči Trumpově návratu skeptičtí. Podle průzkumu LatAm Pulse, který provedla AtlasIntel pro Bloomberg News, si téměř polovina Argentinců myslí, že Trump bude mít na jejich zemi negativní dopad, zatímco jen 37 % očekává přínos.

Více než 60 % respondentů vyjádřilo obavy z cel, která by mohla dále poškodit argentinskou ekonomiku. A zatímco v sousedních zemích jako Brazílie, Chile a Kolumbie si většina lidí přeje užší vztahy s USA, Argentinci jsou v této otázce rozděleni.

Pro Mileiho je sázka obrovská. Pokud se mu nepodaří vyjednat zmírnění cel, může to ohrozit jeho hospodářský plán, který se opírá o přilákání zahraničních investic. V opačném případě by se Argentina mohla dostat do ještě větších ekonomických problémů, než ve kterých se nacházela při jeho nástupu do úřadu.

Nadcházející týdny tedy ukážou, zda Mileiho strategie blízkého spojenectví s Trumpem přinese Argentincům skutečné výhody, nebo zda se nakonec ukáže jako riskantní sázka, která nevyšla.

Congress of the Republic of Argentina, city of Buenos Aires — Zdroj: Unsplash

Nejnovější cla na ocel a hliník ukazují, že ani spojenci nejsou imunní vůči Trumpovu ekonomickému nacionalismu.Trump tento týden oznámil zavedení 25% cel na dovoz kovů, což by mohlo výrazně zasáhnout argentinskou ekonomiku. Podle Úřadu pro sčítání lidu USA byla Argentina v loňském roce sedmým největším dodavatelem hliníku do Spojených států. Zároveň Trump nařídil své administrativě připravit reciproční cla na země, které uplatňují vysoké tarify na americké zboží. To představuje přímou hrozbu pro argentinské hospodářství, jehož obchod s USA dosahuje hodnoty téměř 30 miliard dolarů ročně.Přátelství s Trumpem nestačíAčkoli Milei patří mezi otevřené Trumpovy spojence, ukazuje se, že osobní vztahy nemusí stačit k ochraně argentinské ekonomiky. Nová cla přicházejí v době, kdy Milei intenzivně usiluje o posílení svého postavení na mezinárodní scéně, přičemž se snaží vyvést Argentinu z ekonomické krize. Politický analytik Juan Cruz Diaz z Buenos Aires upozorňuje, že nadcházející týdny budou klíčové pro to, zda Argentina dokáže snížit dopad amerických opatření.První příležitost se naskytne příští týden, kdy se Milei chystá zúčastnit konference Konzervativní politické akce v USA, kde plánuje setkání s Trumpem. Pokud se mu podaří vyjednat ústupky, mohlo by to zmírnit negativní důsledky cel.Nová cla na kovy mají vstoupit v platnost 12. března, zatímco studie o recipročních clech by měly trvat do dubna. To dává Mileimu určitý čas na vyjednání dohody. Historie naznačuje, že to není nemožné. Během prvního Trumpova mandátu se Argentíně podařilo vyjednat výjimku z vyšších cel na ocel a hliník, když prezident Mauricio Macri přistoupil na systém vývozních kvót. Podobný kompromis později prosadil i bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro, který měl s Trumpem podobně blízké vztahy jako Milei.Proč je situace tentokrát jiná?Tentokrát ale Trump trvá na tom, že cla budou zavedena bez výjimek. V oficiálním prohlášení obvinil Argentinu z nadměrného exportu oceli do USA a tvrdí, že její oficiální obchodní statistiky komplikují sledování skutečného původu dovážených kovů, zejména ve vztahu k Číně a Rusku. To naznačuje, že jednání budou mnohem tvrdší než v minulosti.Navíc Trump nově prosazuje reciproční cla, která by odpovídala tarifům, jež jednotlivé země uplatňují na americké výrobky. A to je zásadní problém pro Argentinu, která je jednou z nejvíce protekcionistických ekonomik v Latinské Americe. Podle údajů OSN činí průměrná argentinská dovozní daň 13,5 %, zatímco v USA je to pouhých 3,5 %.„Trump tentokrát přichází s novým přístupem – recipročními cly. A to je pro Argentinu zásadní problém,“ vysvětluje obchodní konzultant Marcelo Elizondo.Ekonomické dopady pro ArgentinuPro Mileiho je situace o to složitější, že jeho ekonomický plán stojí na obnově argentinské ekonomiky skrze šokovou terapii. Zatímco jeho tvrdá opatření zatím přesvědčila investory, což vedlo ke zvýšenému zájmu o argentinské státní dluhopisy, a zároveň se inflace snížila z téměř 200 % na 84,5 %, obchodní válka může celou strategii zásadně ohrozit.Mezi společnosti, které by mohly být nejvíce zasaženy, patří Aluar, největší argentinský výrobce hliníku, a Tenaris SA, klíčový producent ocelových trubek vlastněný miliardářem Paolem Roccou. Pokud cla zůstanou v platnosti, argentinské firmy přijdou o důležitý americký trh.Navzdory Mileiho snaze vykreslit se jako Trumpův blízký spojenec jsou Argentinci vůči Trumpově návratu skeptičtí. Podle průzkumu LatAm Pulse, který provedla AtlasIntel pro Bloomberg News, si téměř polovina Argentinců myslí, že Trump bude mít na jejich zemi negativní dopad, zatímco jen 37 % očekává přínos.Více než 60 % respondentů vyjádřilo obavy z cel, která by mohla dále poškodit argentinskou ekonomiku. A zatímco v sousedních zemích jako Brazílie, Chile a Kolumbie si většina lidí přeje užší vztahy s USA, Argentinci jsou v této otázce rozděleni.Pro Mileiho je sázka obrovská. Pokud se mu nepodaří vyjednat zmírnění cel, může to ohrozit jeho hospodářský plán, který se opírá o přilákání zahraničních investic. V opačném případě by se Argentina mohla dostat do ještě větších ekonomických problémů, než ve kterých se nacházela při jeho nástupu do úřadu.Nadcházející týdny tedy ukážou, zda Mileiho strategie blízkého spojenectví s Trumpem přinese Argentincům skutečné výhody, nebo zda se nakonec ukáže jako riskantní sázka, která nevyšla.