Tento pozitivní trend pokračoval i během následující administrativy Joea Bidena, kdy index vzrostl o dalších 56 %. Nyní, během druhého Trumpova funkčního období, vykazuje index S&P 500 zatím mírný, ale slibný nárůst přibližně o 2 % za relativně krátký časový úsek. Přesto se na trhu objevují spekulace a nejistota ohledně dopadu Trumpovy agresivní obchodní politiky na další směřování amerického akciového trhu.

Prezident Trump opakovaně zdůraznil svůj entuziasmus pro celní tarify, které označil za „nejkrásnější slovo ve slovníku.“ Ihned po svém nástupu do druhého funkčního období v lednu 2025 ohlásil kroky k řešení obchodní nerovnováhy Spojených států vůči zahraničí. Očekávalo se, že Trumpova administrativa zahájí novou vlnu přísných celních opatření, avšak prezident tentokrát zvolil postupnější přístup. Vydal memorandum, ve kterém požádal ministra obchodu o vypracování strategie k vyrovnání obchodní bilance, včetně zavedení potenciálního globálního doplňkového cla.

Zároveň pověřil ministra financí, aby analyzoval možnost vytvoření speciální agentury pro výběr cel a tarifů označené jako External Revenue Service (ERS). Krátce po těchto prohlášeních Trumpova administrativa oznámila 25% clo na dovoz z Kanady a Mexika, stejně jako 10% clo na dovoz z Číny, včetně energetických produktů. Zavedení těchto cel vyvolalo krátkodobý pokles akciových trhů, načež prezident clo na Kanadu a Mexiko dočasně odložil. Cla na čínské zboží však vstoupila v platnost podle plánu.

Dne 9. února Trump zavedl další výrazné opatření v podobě 25% cla na veškerý dovoz oceli a hliníku do USA. Pouze čtyři dny poté schválil také reciproční cla, která odpovídají clům, jež jiné země uplatňují vůči americkému zboží. Tyto kroky okamžitě vyvolaly vlnu nejistoty mezi investory a analytiky na Wall Street, kteří se začali obávat dopadů těchto opatření na ziskovost podniků a celkovou kondici ekonomiky.

David Kostin, hlavní akciový stratég banky Goldman Sachs, publikoval analýzu naznačující, že každý pětiprocentní nárůst celkové celní sazby USA by mohl snížit zisk na akcii (EPS) indexu S&P 500 o 1 až 2 procenta. Kostin ve své zprávě uvádí, že firmy čelící vyšším nákladům mohou buď snížit marže, což sníží zisk, nebo přenést vyšší ceny na spotřebitele, čímž riskují pokles poptávky a tržeb. Dalším možným efektem zavedení cel by bylo posílení amerického dolaru, které by nepříznivě ovlivnilo zahraniční tržby a zisky velkých amerických společností.

Goldman Sachs také poukázala na psychologické a sentimentální dopady cel na trh. Ve dnech oznámení cel během Trumpova předchozího období poklesl index S&P 500 celkem o 5 %. Ve dnech, kdy jiné země oznámily odvetná opatření, byl propad dokonce kolem 7 %. Ekonomové a analytici vyjadřují obavy, že aktuální cla mohou opět vyvolat inflační tlaky, což by mohlo vést Federální rezervní systém k přehodnocení politiky úrokových sazeb směrem nahoru, což by bylo pro akciové trhy dalším negativním impulzem.

Důležitým varovným signálem je rovněž fakt, že index Shiller CAPE, indikátor ocenění indexu S&P 500, se nyní nachází na druhé nejvyšší úrovni v historii, což naznačuje možnost nadhodnocení trhu a zvýšenou zranitelnost vůči negativním zprávám a šokům.

I přes tyto obavy však zůstává budoucí směr akciových trhů nejistý. Historie ukazuje, že dlouhodobí investoři dokázali překonat podobná období nejistoty a turbulence, a dokonce z nich často vyšli s výraznými zisky, pokud se nenechali unést krátkodobými výkyvy a setrvali na své strategii. Přesto současná situace vyžaduje zvýšenou opatrnost, protože další vývoj celních opatření administrativy prezidenta Trumpa může výrazně ovlivnit jak sentiment investorů, tak fundamentální výsledky firem, zejména těch závislých na mezinárodním obchodu. Pokud budou cla nadále eskalovat, mohlo by to nejen snížit ziskovost mnoha významných společností, ale také posílit inflační tlaky, což by následně vyvolalo další reakci Federálního rezervního systému ve formě zvýšení úrokových sazeb. Takový scénář by pravděpodobně vedl k dalšímu nárůstu volatility na trzích a mohl by zvýšit riziko větší korekce indexu S&P 500. Naopak, pokud se podaří najít rovnováhu nebo dojde ke zmírnění napětí, mohlo by to obnovit důvěru investorů a poskytnout prostor k dalšímu růstu. V každém případě bude rozhodující, jak rychle a efektivně dokáží investoři reagovat na vyvíjející se politickou a ekonomickou situaci.