Plány na spojení Nissanu s Honda Motor Co. a privatizaci provozovatele samoobsluh 7-Eleven selhaly, čímž se obě společnosti ocitly v ještě zranitelnější pozici než dříve. Tento vývoj zároveň otevírá historicky jedinečnou příležitost pro zahraniční investory, kteří se nyní mohou pokusit o převzetí významných japonských korporací.

Neúspěch domácích záchranných plánů

Japonské podniky dlouhodobě usilují o ochranu klíčových společností před zahraničním vlivem. V případě Nissanu a Seven & I se však ukázalo, že rychle vytvořené fúzní plány nemusí obstát před tržními silami.

Plán na převzetí Seven & I Holdings Co. soukromými investory byl motivován snahou zamezit akvizici ze strany kanadské společnosti Alimentation Couche-Tard Inc., která se o vstup na japonský trh snažila už od srpna minulého roku. Dědicové zakladatele Seven & I Masatoshiho Ita proto vytvořili konsorcium s Itochu Corp., konkurentem v oblasti maloobchodních franšíz, a společně chtěli odkoupit řetězec za 60 miliard dolarů. Tato nabídka převýšila původní nabídku Couche-Tard ve výši 47 miliard dolarů.

Navzdory podpoře velkých investičních fondů Apollo Global Management Inc. a KKR & Co. se však partneři nedokázali dohodnout na rozdělení moci nad privatizovanou společností. Zásadní roli sehrály osobní spory mezi vedením obou firem, které nakonec celý plán pohřbily.

Podobně dopadl i plán na spojení Nissanu s Hondou. Spojení mělo zabránit vstupu tchajwanské společnosti Hon Hai Precision Industry Co. (Foxconn), která měla o Nissan zájem. Nissan měl v rámci dohody fungovat jako dceřiná společnost Hondy, což se však setkalo s odporem nejen uvnitř firmy, ale i u jejího významného akcionáře, francouzského Renaultu. Ten odmítl prodej svého podílu bez výrazné prémie, čímž celou transakci znemožnil.

Neúspěch domácích záchranných plánů nejenže oslabil Nissan a Seven & I, ale vyvolal obavy v širším japonském podnikatelském prostředí. Do popředí se dostávají aktivističtí investoři, kteří se nyní zaměřují i na další japonské firmy s problémy.

Mezi největší cíle zahraničních investorů patří:

• Shiseido Co. – přední výrobce kosmetiky, který se potýká s poklesem zisku.
• Astellas Pharma Inc. – farmaceutická společnost, do které nedávno vstoupil americký investiční fond Farallon.
• Keisei Electric Railway Co. a Keikyu Corp. – provozovatelé železničních tratí, kteří čelí změnám v poptávce po veřejné dopravě.

Podle Keie Okamury, portfolio manažera společnosti Neuberger Berman v Tokiu, dochází v Japonsku k zásadní změně přístupu k fúzím a akvizicím. Dříve bylo běžné, že představenstva schvalovala fúze na základě osobních vazeb a tradice, aniž by je někdo zpochybňoval. Dnes jsou tyto transakce pod větším drobnohledem burzy, investorů i samotných firemních ředitelů.

Japonsko čelí tlaku na změnu podnikatelského prostředí

Neúspěch domácích akvizic je signálem, že japonská vláda i korporace budou muset přehodnotit svůj přístup k zahraničnímu kapitálu. Dosud byla Japonsko považováno za těžce přístupné zahraničním investorům, protože domácí společnosti často ignorovaly nabídky na převzetí nebo vytvářely komplikované obranné mechanismy.

Vláda premiéra Šigeru Išiby může nyní čelit tlaku, aby se do situace aktivně vložila. Pokud by Nissan nebo Seven & I padly do rukou zahraničních společností, mohlo by to ohrozit pracovní místa v zemi, což by se stalo velkým politickým tématem. Zároveň by však vládní zásah mohl zpomalit probíhající reformy, které mají japonské firmy přimět k vyšší odpovědnosti vůči akcionářům.

Již nyní se do popředí dostává otázka, zda tradiční japonský model podnikání obstojí v globalizovaném světě. Reforem podnikové správy v Japonsku probíhá několik – od změn na tokijské burze až po kroky ministerstva hospodářství, které mají zlepšit transparentnost řízení firem.

Podle Tomonoriho Ita, profesora financí na Waseda Business School, jsou nyní pod tlakem především společnosti, které dosud selhávaly v odpovědnosti vůči akcionářům. Tyto firmy budou muset otevřít své dveře zahraničním investorům nebo riskovat další propad konkurenceschopnosti.

Co bude dál?

Neúspěšné pokusy o domácí záchranu Nissanu a Seven & I změnily dynamiku japonského podnikatelského prostředí. Tyto dvě společnosti nyní hledají nové partnery, přičemž Nissan zvažuje možnou spolupráci s Foxconnem.

Podobně CEO Seven & I Rjúiči Isaka bude možná nucen jednat přímo s Couche-Tardem, aby firmu stabilizoval. Kanaďané stále čekají na přístup k financím japonského giganta, ale vzhledem k nové situaci na trhu by jejich nabídka mohla znovu ožít.

Otevření japonských korporací zahraničnímu kapitálu je největší za poslední dekády. Ti, kdo dlouho čekali na příležitost vstoupit na japonský trh, nyní mají ideální šanci. Jak uvedl Kei Okamura, pokud mají globální firmy zájem o technologie a know-how japonských firem, je teď ten správný čas jednat.

Japonsko stojí na kritickém rozcestí – buď se přizpůsobí novým pravidlům globálního trhu, nebo bude čelit další vlně zahraničních akvizic, které mohou změnit podobu jeho ekonomiky.