Prezident Donald Trump oznámil nové 10% clo na veškerý čínský dovoz, které vstoupí v platnost 4. března. Jde o další navýšení poté, co jeho administrativa před několika týdny zvedla sazbu o 10 procentních bodů na čínské zboží.Trump oznámil tuto novou vlnu cel prostřednictvím své sociální sítě a zdůvodnil ji tím, že Čína neučinila dostatek kroků k zastavení nelegálního obchodu s fentanylem, což je silná a vysoce nebezpečná droga, která zaplavuje americký trh. „Nemůžeme dovolit, aby tato metla nadále poškozovala USA,“ uvedl Trump. Kromě Číny se nová 25% cla budou vztahovat také na Kanadu a Mexiko.Tento krok znamená zásadní změnu. Zatímco předchozí kola cel se mnoha americkým spotřebitelům podařilo obejít díky výjimkám a alternativním dodavatelským trasám, tentokrát by dopady mohly být mnohem citelnější.Američané pocítí vyšší ceny více než dříveCla fungují jako daň na dovoz, kterou hradí američtí dovozci při vstupu zboží do země. Ekonomické studie ukazují, že konečné náklady těchto tarifů většinou platí spotřebitelé, nikoli výrobci nebo prostředníci.Dosud se dařilo většině Američanů negativním dopadům vyhnout. Společnosti obcházely cla různými způsoby – přesměrováním výroby do jiných zemí nebo využíváním výjimek a drobných obchodních mezer. S rostoucí intenzitou konfliktu se však situace mění.Podle bývalého hlavního ekonoma Morgan Stanley Stephena Roache je nyní další eskalace obchodního sporu nevyhnutelná. V poznámce pro investory napsal, že Trumpovy kroky jsou součástí jeho dlouhodobé protičínské strategie, kterou podporuje jeho voličská základna a poradci.„Trump investoval obrovské množství politického kapitálu do svého protičínského postoje, a nyní plní své sliby,“ dodal Roach.Další komplikací je, že Trumpova tvrdá obchodní politika vůči Kanadě a Mexiku může být chápána jako tlak na to, aby tyto země neumožňovaly Číně využívat své území jako náhradní výrobní základny, které by americká cla mohla obejít.Zásadní změna u drobných zásilekDalší významný faktor, který americkým spotřebitelům přinese zdražování, je změna pravidel pro balíky se zbožím pod 800 USD. Doposud platila výjimka, která umožňovala malým zásilkám z Číny vyhnout se clu, což výrazně zvýšilo objem přímých dodávek čínského zboží do USA.Podle Huntera Clarka, poradce pro hospodářskou politiku newyorského Fedu, tato výjimka vedla k prudkému růstu přímých dodávek od čínských výrobců k americkým zákazníkům. Ve své analýze uvádí, že tato mezera v celních pravidlech mohla „zamaskovat“ až 100 miliard dolarů importovaného zboží, přičemž nejméně 50 miliard dolarů připadá na čínský dovoz.Od roku 2016, kdy se limit pro neclené zásilky zvýšil z 200 na 800 dolarů, se tento obchodní model stal hlavním způsobem, jak čínské firmy dostávají své zboží na americký trh. To vysvětluje, proč se navzdory vysokým clům neprojevilo výrazné zdražení čínského zboží – odklon obchodu, snížení marží výrobců a přímé dodávky pomohly minimalizovat náklady pro spotřebitele.Co přijde dál?Trumpova administrativa nyní připravuje opatření, která tuto obchodní mezeru uzavřou. Pokud výjimka de minimis pro Čínu skončí a čínští prodejci nezlevní, američtí zákazníci mohou konečně pocítit plnou váhu cel.Tento vývoj může znamenat zásadní zdražení čínského zboží v USA, protože firmy už nebudou mít prostor ke kompenzaci tarifů.Další otázkou je, zda tato strategie skutečně povede k přesunu výroby z Číny do USA nebo jiných zemí, jako je Vietnam, Mexiko či Tchaj-wan. Někteří ekonomové varují, že firmy si mohou najít jiné cesty, jak se clům vyhnout, a že tato opatření mohou mít pouze krátkodobý dopad.Jisté je, že obchodní napětí mezi USA a Čínou neklesá. S novými cly vstupujícími v platnost 4. března si američtí spotřebitelé možná poprvé naplno uvědomí důsledky této obchodní války – a to při pohledu na zdražené zboží v obchodech a na e-shopech.