Klíčové body

Investoři krátkodobě upřednostňují evropské akcie kvůli levnějšímu ocenění a fiskálním stimulům
V delším horizontu se očekává návrat americké dominance na trzích
Obavy z Trumpových cel podporují přesun kapitálu z USA do Evropy
Německo plánuje rozsáhlé výdaje na obranu a infrastrukturu po uvolnění rozpočtových pravidel

Podle údajů z průzkumu, který zpracoval analytický tým pod vedením Jima Reida, až 85 % respondentů upřednostňuje evropské akcie před těmi americkými v horizontu několika příštích měsíců. Tento poměr se však výrazně obrací při pohledu na dvanáctiměsíční výhled, kde se očekávání přesouvají zpět ve prospěch amerického trhu v poměru 72 % ku 28 %. Tento posun ukazuje, že investoři zůstávají ohledně dlouhodobých vyhlídek Spojených států optimističtí, zatímco v krátkodobém horizontu sází spíše na Evropu.

Jedním z klíčových faktorů je výrazný výkon evropského indexu Stoxx 600, který od začátku letošního roku přidal přibližně 7,7 %, zatímco americký S&P 500 zaznamenal pokles o více než 3 %. Tento rozdíl podtrhuje náladu na trzích, která v USA zůstává tlumená kvůli rostoucím obavám z dopadů plánovaných cel a možné recese. Oproti tomu Evropa těží nejen z nižších ocenění akcií, ale i ze známek rostoucích fiskálních výdajů napříč jednotlivými členskými státy.

Dlouhodobé srovnání ale nadále favorizuje USA. Investoři stále věří ve schopnost amerických společností generovat vyšší ziskovost a růst, zejména díky inovacím a silnému domácímu trhu. Přesto průzkum Deutsche Bank ukazuje, že přehodnocení krátkodobých rizik, především celních bariér, nutí investory přehodnotit i geografickou strukturu svých portfolií.

V otázce celní politiky vyjádřila většina respondentů obavy z možného zavedení extrémnějšího režimu. Až 60 % účastníků průzkumu uvedlo, že očekává, že případná cla budou v čase alespoň částečně vyjednána, což by mohlo zmírnit jejich dopad. Přesto jsou evropské trhy v tuto chvíli považovány za relativně bezpečnější alternativu vzhledem k tomu, že mnozí investoři přehodnocují rizika spojená s americkým protekcionismem.

Zvláštní pozornost přitom vzbuzují Trumpovy hrozby směrem k Evropské unii, kde pohrozil uvalením vysokých recipročních cel s odkazem na údajnou nerovnováhu v obchodu. Evropa na tyto výzvy zareagovala oznámením možných protiopatření, což vytváří složité prostředí pro firmy působící v mezinárodním obchodu. Deutsche Bank ve své analýze uvádí, že investoři očekávají, že průměrná efektivní sazba amerických cel vůči EU se v příštím roce ustálí na úrovni kolem 18 %, což je výrazně nad historickým průměrem.

Fiskální politika v Evropě se zároveň stává jedním z hlavních tahounů důvěry investorů. Německo, které bylo tradičně známé svou rozpočtovou přísností, oznámilo rozsáhlý balík výdajů zaměřený na obranu a infrastrukturu. Parlament v Berlíně podpořil návrh, který dočasně uvolňuje pravidla pro zadlužení, což umožní vyšší veřejné investice. Makléřské firmy předpovídají, že německá ekonomika bude v příštích pěti letech růst tempem kolem 1,2 % ročně. Ačkoliv toto číslo není samo o sobě příliš působivé, v kontextu evropského prostoru a nového fiskálního rámce jde o pozitivní signál.

Je však důležité dodat, že řada investorů vnímá současné ocenění evropských akcií jako příležitost, nikoliv trvalý trend. Pokud by došlo k uklidnění americké obchodní politiky nebo ke zlepšení makroekonomických ukazatelů v USA, mohl by se kapitál rychle vrátit na Wall Street. V průzkumu Deutsche Bank se proto odráží spíše krátkodobé taktické přeskupení než fundamentální změna preferencí.

Z hlediska investičních strategií to znamená, že v příštích měsících by se pozornost měla zaměřit na sektory a regiony, které dokážou těžit z aktuálního ekonomického nastavení. Evropa v tomto ohledu nabízí větší stabilitu a nižší rizikovost, zatímco americký trh zůstává doménou těch, kteří jsou ochotni akceptovat vyšší volatilitu výměnou za potenciálně vyšší výnosy.

Celkově průzkum Deutsche Bank ukazuje, že světoví investoři pozorně sledují posuny v geopolitice i měnové a fiskální politice jednotlivých regionů. A právě tyto faktory budou v nejbližší době určovat, zda Evropa dokáže svou krátkodobou výhodu přetavit i v dlouhodobý návrat důvěry.

Vyplývá to z aktuálního průzkumu Deutsche Bank, který odhalil, že v krátkodobém horizontu dává většina respondentů přednost akciím ze starého kontinentu. Hlavními důvody jsou atraktivnější ocenění evropských společností, známky oživení fiskální politiky a nejistota ohledně amerických celních plánů pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.Podle údajů z průzkumu, který zpracoval analytický tým pod vedením Jima Reida, až 85 % respondentů upřednostňuje evropské akcie před těmi americkými v horizontu několika příštích měsíců. Tento poměr se však výrazně obrací při pohledu na dvanáctiměsíční výhled, kde se očekávání přesouvají zpět ve prospěch amerického trhu v poměru 72 % ku 28 %. Tento posun ukazuje, že investoři zůstávají ohledně dlouhodobých vyhlídek Spojených států optimističtí, zatímco v krátkodobém horizontu sází spíše na Evropu.Jedním z klíčových faktorů je výrazný výkon evropského indexu Stoxx 600, který od začátku letošního roku přidal přibližně 7,7 %, zatímco americký S&P 500 zaznamenal pokles o více než 3 %. Tento rozdíl podtrhuje náladu na trzích, která v USA zůstává tlumená kvůli rostoucím obavám z dopadů plánovaných cel a možné recese. Oproti tomu Evropa těží nejen z nižších ocenění akcií, ale i ze známek rostoucích fiskálních výdajů napříč jednotlivými členskými státy.Dlouhodobé srovnání ale nadále favorizuje USA. Investoři stále věří ve schopnost amerických společností generovat vyšší ziskovost a růst, zejména díky inovacím a silnému domácímu trhu. Přesto průzkum Deutsche Bank ukazuje, že přehodnocení krátkodobých rizik, především celních bariér, nutí investory přehodnotit i geografickou strukturu svých portfolií.V otázce celní politiky vyjádřila většina respondentů obavy z možného zavedení extrémnějšího režimu. Až 60 % účastníků průzkumu uvedlo, že očekává, že případná cla budou v čase alespoň částečně vyjednána, což by mohlo zmírnit jejich dopad. Přesto jsou evropské trhy v tuto chvíli považovány za relativně bezpečnější alternativu vzhledem k tomu, že mnozí investoři přehodnocují rizika spojená s americkým protekcionismem.Zvláštní pozornost přitom vzbuzují Trumpovy hrozby směrem k Evropské unii, kde pohrozil uvalením vysokých recipročních cel s odkazem na údajnou nerovnováhu v obchodu. Evropa na tyto výzvy zareagovala oznámením možných protiopatření, což vytváří složité prostředí pro firmy působící v mezinárodním obchodu. Deutsche Bank ve své analýze uvádí, že investoři očekávají, že průměrná efektivní sazba amerických cel vůči EU se v příštím roce ustálí na úrovni kolem 18 %, což je výrazně nad historickým průměrem.Fiskální politika v Evropě se zároveň stává jedním z hlavních tahounů důvěry investorů. Německo, které bylo tradičně známé svou rozpočtovou přísností, oznámilo rozsáhlý balík výdajů zaměřený na obranu a infrastrukturu. Parlament v Berlíně podpořil návrh, který dočasně uvolňuje pravidla pro zadlužení, což umožní vyšší veřejné investice. Makléřské firmy předpovídají, že německá ekonomika bude v příštích pěti letech růst tempem kolem 1,2 % ročně. Ačkoliv toto číslo není samo o sobě příliš působivé, v kontextu evropského prostoru a nového fiskálního rámce jde o pozitivní signál.Je však důležité dodat, že řada investorů vnímá současné ocenění evropských akcií jako příležitost, nikoliv trvalý trend. Pokud by došlo k uklidnění americké obchodní politiky nebo ke zlepšení makroekonomických ukazatelů v USA, mohl by se kapitál rychle vrátit na Wall Street. V průzkumu Deutsche Bank se proto odráží spíše krátkodobé taktické přeskupení než fundamentální změna preferencí.Z hlediska investičních strategií to znamená, že v příštích měsících by se pozornost měla zaměřit na sektory a regiony, které dokážou těžit z aktuálního ekonomického nastavení. Evropa v tomto ohledu nabízí větší stabilitu a nižší rizikovost, zatímco americký trh zůstává doménou těch, kteří jsou ochotni akceptovat vyšší volatilitu výměnou za potenciálně vyšší výnosy.Celkově průzkum Deutsche Bank ukazuje, že světoví investoři pozorně sledují posuny v geopolitice i měnové a fiskální politice jednotlivých regionů. A právě tyto faktory budou v nejbližší době určovat, zda Evropa dokáže svou krátkodobou výhodu přetavit i v dlouhodobý návrat důvěry.