Klíčové body

Trump usiluje o slabší dolar a nižší sazby jako součást ekonomické strategie
Celní politika způsobila silné otřesy na trzích a vyvolala nejistotu
Největší riziko spočívá v neomezeném pokračování Trumpova ekonomického programu

V případě prezidenta Donalda Trumpa to znamená především slabší dolar, nižší úrokové sazby a celkově více ekonomického zmatku, který má umožnit prosazení jeho ekonomického programu. Přestože se investoři, firmy i občané diví, co přesně se děje, někteří analytici upozorňují, že tato „panika“ není chybou, ale záměrem.

Trumpova administrativa už dříve naznačila, že potřebuje prostředí ekonomické nejistoty, aby mohla ospravedlnit některé kroky a zároveň je účinněji prosazovat. To potvrzuje i nedávné zavedení cel, které způsobilo silné otřesy na finančních trzích. Podle prezidentových poradců – včetně Elona Muska – je panika součástí plánu. Je to prostředek, jak vyvolat tlak na veřejnost, zahraniční vlády i americké zákonodárce.

Cla jako nástroj tlaku a oslabení trhu

Trumpovo oznámení o celní politice, které přišlo během takzvaného „dne osvobození“, vyvolalo na trzích silné výkyvy. V reakci na celní vlnu oslabuje dolar a klesají výnosy amerických dluhopisů. Tento vývoj sice působí destabilizačně, ale přesně to je podle některých komentátorů jeho smyslem. Cílem je vytvořit prostředí, ve kterém budou ostatní donuceni jednat.

Jednou z možností, jak by se situace mohla vyvíjet, je přijetí formálních obchodních ústupků ze strany jiných zemí. I kdyby šlo o kosmetické změny, umožnily by Trumpovi prezentovat výsledek jako vítězství a zároveň ustoupit z přísného postoje. Druhou možností by bylo, že se mezi republikánskými zákonodárci probudí snaha o vyváženější přístup. Senátor Rand Paul už například veřejně zpochybnil ústavnost jednostranného zavedení cel a tím otevřel diskusi, která by mohla přerůst ve skutečný tlak na prezidenta.

Pokud by ale ani zahraniční vlády, ani američtí zákonodárci nezasáhli, Trump by mohl nadále bez omezení pokračovat ve své politice. Takový scénář je pro trhy nejvíce znepokojující, protože nikdo přesně neví, kam by tato cesta mohla vést – možná ani samotný prezident.

Chcete využít této příležitosti?

Trhy reagují poklesem, investoři ztrácejí důvěru

Ekonomické napětí se rychle přelilo na finanční trhy. Index S&P 500 během jednoho dne klesl o 4,8 %, což je více než při historickém krachu po pádu Lehman Brothers v roce 2008. Ještě výraznější byl propad u malých společností, jejichž akcie podle indexu S&P Small Cap 600 klesly o více než 7 %. Ztráty utrpěly i regionální banky a stavební firmy, jejichž akcie spadly až o 10 %.

Tyto údaje ukazují, že nejde jen o krátkodobé výkyvy, ale o systémové obavy, které se týkají celé ekonomiky. Výrazné ztráty postihly také firmy mimo hlavní technologické tituly. To oslabuje myšlenku, že krize se týká pouze několika velkých hráčů. Realita je taková, že dopad se rozlévá celým trhem – od Wall Street po tzv. hlavní ulici.

Znepokojivý je i fakt, že ekonomické prostředí se stává méně čitelné pro ty, kdo rozhodují o investicích nebo podnikových strategiích. Nejistota ohledně směru vývoje totiž znamená, že se snižuje ochota riskovat, a tím může dojít k dalšímu zpomalení růstu.

Riziko pro běžné Američany a politické důsledky

Ekonomická nejistota se přímo dotýká i běžných Američanů. Přibližně 54 % obyvatel USA vlastní penzijní účty, jejichž hodnota se nyní může snížit. Kromě toho je životní úroveň 99 % Američanů závislá na stabilní ekonomice, ať už mají investice, nebo ne. Pokud se ekonomické podmínky zhorší, může to zasáhnout nejen jednotlivce, ale i politické preference voličů.

V roce 2024 zvítězilo ve volbách do Kongresu 22 republikánů s rozdílem menším než 10 procentních bodů, a 15 z nich dokonce s rozdílem pod 5 %. Pokud ekonomická situace bude dál znejišťovat veřejnost, mohou se tito politici stát terčem nespokojených voličů. Tlak na republikánské zákonodárce se tak může zvýšit nejen z ekonomických, ale i čistě volebních důvodů.

Je důležité připomenout, že akciové trhy reagují na očekávání, ne na aktuální dění. Pokud investoři věří, že přijdou horší časy, upraví své pozice už dnes. A právě to se podle všeho nyní děje. Klesající akcie, především u firem, které nejsou globálními giganty, ukazují, že trhy ztrácejí důvěru v další směřování hospodářské politiky.

Pokud bude Trump nadále prosazovat svou strategii bez zpětné vazby z Kongresu či od partnerů v zahraničí, hrozí, že ekonomická panika nebude jen dočasnou fází. Pro běžné občany i investory by se pak tato forma záměrného chaosu mohla stát novým normálem. A přestože se může jednat o účinnou politickou taktiku, její důsledky by mohly být mnohem hlubší a dlouhodobější, než si dnes mnozí připouštějí.

V případě prezidenta Donalda Trumpa to znamená především slabší dolar, nižší úrokové sazby a celkově více ekonomického zmatku, který má umožnit prosazení jeho ekonomického programu. Přestože se investoři, firmy i občané diví, co přesně se děje, někteří analytici upozorňují, že tato „panika“ není chybou, ale záměrem.Trumpova administrativa už dříve naznačila, že potřebuje prostředí ekonomické nejistoty, aby mohla ospravedlnit některé kroky a zároveň je účinněji prosazovat. To potvrzuje i nedávné zavedení cel, které způsobilo silné otřesy na finančních trzích. Podle prezidentových poradců – včetně Elona Muska – je panika součástí plánu. Je to prostředek, jak vyvolat tlak na veřejnost, zahraniční vlády i americké zákonodárce.Cla jako nástroj tlaku a oslabení trhuTrumpovo oznámení o celní politice, které přišlo během takzvaného „dne osvobození“, vyvolalo na trzích silné výkyvy. V reakci na celní vlnu oslabuje dolar a klesají výnosy amerických dluhopisů. Tento vývoj sice působí destabilizačně, ale přesně to je podle některých komentátorů jeho smyslem. Cílem je vytvořit prostředí, ve kterém budou ostatní donuceni jednat.Jednou z možností, jak by se situace mohla vyvíjet, je přijetí formálních obchodních ústupků ze strany jiných zemí. I kdyby šlo o kosmetické změny, umožnily by Trumpovi prezentovat výsledek jako vítězství a zároveň ustoupit z přísného postoje. Druhou možností by bylo, že se mezi republikánskými zákonodárci probudí snaha o vyváženější přístup. Senátor Rand Paul už například veřejně zpochybnil ústavnost jednostranného zavedení cel a tím otevřel diskusi, která by mohla přerůst ve skutečný tlak na prezidenta.Pokud by ale ani zahraniční vlády, ani američtí zákonodárci nezasáhli, Trump by mohl nadále bez omezení pokračovat ve své politice. Takový scénář je pro trhy nejvíce znepokojující, protože nikdo přesně neví, kam by tato cesta mohla vést – možná ani samotný prezident.Chcete využít této příležitosti?Trhy reagují poklesem, investoři ztrácejí důvěruEkonomické napětí se rychle přelilo na finanční trhy. Index S&P 500 během jednoho dne klesl o 4,8 %, což je více než při historickém krachu po pádu Lehman Brothers v roce 2008. Ještě výraznější byl propad u malých společností, jejichž akcie podle indexu S&P Small Cap 600 klesly o více než 7 %. Ztráty utrpěly i regionální banky a stavební firmy, jejichž akcie spadly až o 10 %.Tyto údaje ukazují, že nejde jen o krátkodobé výkyvy, ale o systémové obavy, které se týkají celé ekonomiky. Výrazné ztráty postihly také firmy mimo hlavní technologické tituly. To oslabuje myšlenku, že krize se týká pouze několika velkých hráčů. Realita je taková, že dopad se rozlévá celým trhem – od Wall Street po tzv. hlavní ulici.Znepokojivý je i fakt, že ekonomické prostředí se stává méně čitelné pro ty, kdo rozhodují o investicích nebo podnikových strategiích. Nejistota ohledně směru vývoje totiž znamená, že se snižuje ochota riskovat, a tím může dojít k dalšímu zpomalení růstu.Riziko pro běžné Američany a politické důsledkyEkonomická nejistota se přímo dotýká i běžných Američanů. Přibližně 54 % obyvatel USA vlastní penzijní účty, jejichž hodnota se nyní může snížit. Kromě toho je životní úroveň 99 % Američanů závislá na stabilní ekonomice, ať už mají investice, nebo ne. Pokud se ekonomické podmínky zhorší, může to zasáhnout nejen jednotlivce, ale i politické preference voličů.V roce 2024 zvítězilo ve volbách do Kongresu 22 republikánů s rozdílem menším než 10 procentních bodů, a 15 z nich dokonce s rozdílem pod 5 %. Pokud ekonomická situace bude dál znejišťovat veřejnost, mohou se tito politici stát terčem nespokojených voličů. Tlak na republikánské zákonodárce se tak může zvýšit nejen z ekonomických, ale i čistě volebních důvodů.Je důležité připomenout, že akciové trhy reagují na očekávání, ne na aktuální dění. Pokud investoři věří, že přijdou horší časy, upraví své pozice už dnes. A právě to se podle všeho nyní děje. Klesající akcie, především u firem, které nejsou globálními giganty, ukazují, že trhy ztrácejí důvěru v další směřování hospodářské politiky.Pokud bude Trump nadále prosazovat svou strategii bez zpětné vazby z Kongresu či od partnerů v zahraničí, hrozí, že ekonomická panika nebude jen dočasnou fází. Pro běžné občany i investory by se pak tato forma záměrného chaosu mohla stát novým normálem. A přestože se může jednat o účinnou politickou taktiku, její důsledky by mohly být mnohem hlubší a dlouhodobější, než si dnes mnozí připouštějí.