„Chléb a hry“ po americku: Trumpova cla, trhy a kulturní experiment bolestiDnes, v roce 2025, se někteří komentátoři ptají: neděje se v Americe totéž?Donald Trump, který se opět uchází o prezidentský úřad, staví svou kampaň na směsici populistických slibů a spektakulárního politického stylu, jaký připomíná arény profesionálního wrestlingu. Avšak zatímco slibuje nižší daně, nová pracovní místa a levnější život, jeho celní politika způsobuje na trzích otřesy a vytváří prostředí nejistoty, které paradoxně ohrožuje právě ty, kterým měl „chléb“ přinést.Od slibů k realitě: Amerika vstupuje do fáze „marmelády zítřka“Před dvěma měsíci vypadala Trumpova kampaň jako učebnicová ukázka moderního populismu: sliby okamžitého zlepšení života doprovázela vizuálně přitažlivá rétorika plná dramatických obrazů a jednoduchých hesel. Dnes však Bílý dům mění tón.Ve jménu Trumpovy „ekonomické revoluce“ dochází ke zavádění bolestivých opatření. Cla, která mají americkou ekonomiku přesměrovat směrem k soběstačnosti a reindustrializaci, vyvolávají podle rozpočtové laboratoře Yaleovy univerzity nejvyšší celní zatížení od roku 1903 – v průměru 27 %. Ztráta 6 bilionů dolarů na amerických akciích navíc ukazuje, že trhy nečekaly nic veselejšího.Trumpovi poradci však tvrdí, že bolest je nutná. Ministr financí Scott Bessent prohlásil, že Trumpova agenda je zaměřena na Main Street, ne Wall Street. Odráží se v tom víra, že americká ekonomika si musí „odvyknout“ na levné čínské zboží, i za cenu krátkodobé recese nebo omezení životní úrovně.Populismus naruby: přijmou Američané ekonomickou bolest?Ironií je, že Trump nyní žádá své voliče o trpělivost a ochotu přinést oběť. To je u politika, který dlouho stál na hesle „America First“ bez kompromisů, zásadní změna tónu. Zůstává otázkou, jak na to Američané zareagují.Zatímco někteří Trumpovi odpůrci očekávají prudkou reakci veřejnosti, která bude požadovat návrat k nižším clům a levnějšímu zboží, jiní upozorňují na kulturní rozdíly. Spojené státy, na rozdíl od zemí jako Japonsko, postrádají hlubší tradici kolektivního obětování. Přesto se zdá, že vzbouření se zatím nekoná.Podle průměru deseti nejnovějších průzkumů, které sestavil Newsweek, ztratil Trump od začátku března jen dvě procenta podpory – z 49 na 47 procent. Není to propad, jaký by bylo možné očekávat po takovém ekonomickém otřesu.Proč se Amerika zatím nevzbouřila?Důvodů může být více. Tzv. „efekt zpoždění“ znamená, že bolest se do politických preferencí promítne až s odstupem. Dalším faktorem je, že mnoho Trumpových příznivců žije v oblastech postižených deindustrializací, kde se bolest stala běžnou součástí života. Pro tyto komunity je změna vítána, i když přichází s riziky.Navíc, 39 % Američanů nevlastní žádné akcie, a výkyvy na trzích tak nejsou pro všechny klíčovým faktorem při hodnocení prezidenta. Elity často předpokládají, že ztráty na burze automaticky vedou ke změně politických preferencí – ale to nemusí platit na Main Street.Zatímco někteří komentátoři jako Naomi Kleinová přirovnávají Trumpa k účastníkovi WWE, který si vypůjčil styl gladiátora 21. století, jeho aktuální ekonomický přístup je spíše technokratický než populistický – a to je pro mnohé překvapující.Kulturní experiment: Jak Amerika vnímá utrpení?Možná nejzajímavějším aspektem současné situace je, že Trumpova obchodní politika spouští nejen ekonomický, ale i kulturní experiment. Otázka zní: Jak Američané přijímají ekonomickou bolest? Bude sdílena jako nutná oběť? Nebo se rychle změní ve vzpouru proti politickému vedení?Zatím se odpověď formuluje. Ale jak bude obchodní válka s Čínou pokračovat, budou se sázky zvyšovat – nejen pro globální ekonomiku, ale i pro americkou demokracii. Výsledkem nemusí být jen změna hospodářského modelu, ale i přetvoření toho, co znamená být americkým občanem ve 21. století.A mezitím – stejně jako za Říma – trhy zmítají nervozitou a veřejnost se musí rozhodnout, zda věří v marmeládu zítřka.