Klíčové body

Trumpova celní politika vyvolává obavy o budoucnost dolaru jako globální rezervní měny
Dolarový index klesl na tříleté minimum, zatímco švýcarský frank a euro posílily
Oslabení dolaru může zvýšit náklady na financování pro USA a ohrozit stabilitu trhů

Zatímco světové trhy v posledních týdnech zažívají zvýšenou volatilitu, pozornost analytiků se přesouvá na důsledky agresivní celní politiky prezidenta Donalda Trumpa, která by mohla mít zásadní dopady na postavení dolaru v mezinárodním měnovém systému.

Dolar tradičně patří mezi klíčové měny, do kterých investoři utíkají v dobách nejistoty. Jenže poslední vývoj naznačuje, že tato pozice již není tak pevná jako dřív.

Zavedení celních opatření 2. dubna, označované některými médii jako „den osvobození“, vyvolalo výrazné reakce na trzích. Steve Englander z banky Standard Chartered upozorňuje, že trhy po Trumpově oznámení celních bariér projevily znatelnou míru nejistoty ohledně dolaru. Tento posun je patrný například v rozpadu tradiční korelace dolaru s ostatními klíčovými měnami a trhy.

Index ICE U.S. Dollar Index, který sleduje hodnotu dolaru vůči koši hlavních světových měn, klesl na nejnižší úroveň za tři roky. Zatímco dolar slábne, švýcarský frank se vyšplhal na nejsilnější hodnotu za posledních 14 let a japonský jen i euro výrazně posílily.

Takové oslabení důvěry v dolar není bezprecedentní. Jak připomíná Thierry Wizman z Macquarie Group, podobné otřesy zažil dolar už během finanční krize v roce 2007. Tehdy však americká vláda hrála aktivní roli při stabilizaci mezinárodního finančního systému. Tentokrát je podle Wizmana situace odlišná – Spojené státy se místo podpory systému rozhodly pro jednostranné akce, které ho mohou podrývat.

Vliv na globální rezervní měnový systém

Důsledky takového vývoje by mohly být dalekosáhlé. Pokud by dolar skutečně začal ztrácet status dominantní měny v mezinárodním obchodu, mohlo by to zvýšit náklady na financování pro americkou vládu i spotřebitele. Dolar hraje klíčovou roli nejen v obchodě, ale také v globálních rezervách – byť jeho podíl na rezervách centrálních bank od konce 90. let postupně klesá, podle dat Mezinárodního měnového fondu.

Zároveň však zůstává dominantní v mezinárodních transakcích: podle údajů platební sítě SWIFT se americký dolar podílí na téměř polovině všech globálních plateb. Tento kontrast mezi klesajícím zastoupením v rezervách a setrvalou dominancí v každodenním obchodu ilustruje, jak složité a hluboce zakořeněné jsou „síťové efekty“, o kterých mluví Atul Bhatia z RBC Wealth Management.

Podle něj nelze očekávat okamžitý odklon od dolaru – ale současné signály ukazují na to, že základní důvěra v americkou měnu je ohrožena.

Dlouhodobý výhled zůstává nejistý

Vývoj v posledních týdnech odhaluje hlubší strukturu měnového systému a jeho citlivost na politická rozhodnutí. Trumpova administrativa svými celními zásahy nejenže rozbouřila trhy, ale zřejmě také otřásla vnímanou stabilitou systému, jehož garantem býval právě Washington.

To představuje zcela nový typ rizika – ne jen finanční, ale institucionální a geopolitické. Jak poznamenal Wizman, v minulosti americká vláda aktivně chránila mezinárodní systém. Dnes je však součástí otřesu, který jeho důvěryhodnost podkopává.

Příkladem toho může být i výrazný pokles dolaru, který od svého vrcholu v lednu oslabil o více než 9 %. A přestože v úterý zaznamenal krátkodobé oživení, dlouhodobý výhled zůstává podle analytiků negativní. Podle Bhatii by se sice mohl dostavit krátkodobý odraz, ale v delším horizontu lze očekávat pokračující oslabování.

Vzhledem k tomu, že zahraniční investoři drží významný podíl amerických aktiv – včetně státních dluhopisů a akcií –, by ztráta důvěry v dolar mohla mít dopady na celou americkou ekonomiku, od Wall Street až po běžné spotřebitele.

Globální postavení dolaru slábne pod tlakem celní politiky USA

Závěrem lze říci, že americký dolar se nachází na křižovatce. Na jedné straně stále čerpá výhodu ze své hluboce zakořeněné pozice ve světovém obchodě a financích. Na straně druhé však čelí rostoucím pochybnostem o své stabilitě a důvěryhodnosti – především kvůli vnitropolitickým rozhodnutím, které oslabují jeho roli jako pilíře mezinárodního systému.

Není jisté, jak rychle a v jaké míře se investoři začnou odvracet k jiným měnám. Ale jedno je jasné: současná situace ukazuje, že důvěra ve měnu není daná navždy – a že může být snadno narušena i kroky, které mají primárně politický charakter.

Zatímco světové trhy v posledních týdnech zažívají zvýšenou volatilitu, pozornost analytiků se přesouvá na důsledky agresivní celní politiky prezidenta Donalda Trumpa, která by mohla mít zásadní dopady na postavení dolaru v mezinárodním měnovém systému.Dolar tradičně patří mezi klíčové měny, do kterých investoři utíkají v dobách nejistoty. Jenže poslední vývoj naznačuje, že tato pozice již není tak pevná jako dřív.Zavedení celních opatření 2. dubna, označované některými médii jako „den osvobození“, vyvolalo výrazné reakce na trzích. Steve Englander z banky Standard Chartered upozorňuje, že trhy po Trumpově oznámení celních bariér projevily znatelnou míru nejistoty ohledně dolaru. Tento posun je patrný například v rozpadu tradiční korelace dolaru s ostatními klíčovými měnami a trhy.Index ICE U.S. Dollar Index, který sleduje hodnotu dolaru vůči koši hlavních světových měn, klesl na nejnižší úroveň za tři roky. Zatímco dolar slábne, švýcarský frank se vyšplhal na nejsilnější hodnotu za posledních 14 let a japonský jen i euro výrazně posílily.Takové oslabení důvěry v dolar není bezprecedentní. Jak připomíná Thierry Wizman z Macquarie Group, podobné otřesy zažil dolar už během finanční krize v roce 2007. Tehdy však americká vláda hrála aktivní roli při stabilizaci mezinárodního finančního systému. Tentokrát je podle Wizmana situace odlišná – Spojené státy se místo podpory systému rozhodly pro jednostranné akce, které ho mohou podrývat.Vliv na globální rezervní měnový systémDůsledky takového vývoje by mohly být dalekosáhlé. Pokud by dolar skutečně začal ztrácet status dominantní měny v mezinárodním obchodu, mohlo by to zvýšit náklady na financování pro americkou vládu i spotřebitele. Dolar hraje klíčovou roli nejen v obchodě, ale také v globálních rezervách – byť jeho podíl na rezervách centrálních bank od konce 90. let postupně klesá, podle dat Mezinárodního měnového fondu.Zároveň však zůstává dominantní v mezinárodních transakcích: podle údajů platební sítě SWIFT se americký dolar podílí na téměř polovině všech globálních plateb. Tento kontrast mezi klesajícím zastoupením v rezervách a setrvalou dominancí v každodenním obchodu ilustruje, jak složité a hluboce zakořeněné jsou „síťové efekty“, o kterých mluví Atul Bhatia z RBC Wealth Management.Podle něj nelze očekávat okamžitý odklon od dolaru – ale současné signály ukazují na to, že základní důvěra v americkou měnu je ohrožena.Dlouhodobý výhled zůstává nejistýVývoj v posledních týdnech odhaluje hlubší strukturu měnového systému a jeho citlivost na politická rozhodnutí. Trumpova administrativa svými celními zásahy nejenže rozbouřila trhy, ale zřejmě také otřásla vnímanou stabilitou systému, jehož garantem býval právě Washington.To představuje zcela nový typ rizika – ne jen finanční, ale institucionální a geopolitické. Jak poznamenal Wizman, v minulosti americká vláda aktivně chránila mezinárodní systém. Dnes je však součástí otřesu, který jeho důvěryhodnost podkopává.Příkladem toho může být i výrazný pokles dolaru, který od svého vrcholu v lednu oslabil o více než 9 %. A přestože v úterý zaznamenal krátkodobé oživení, dlouhodobý výhled zůstává podle analytiků negativní. Podle Bhatii by se sice mohl dostavit krátkodobý odraz, ale v delším horizontu lze očekávat pokračující oslabování.Vzhledem k tomu, že zahraniční investoři drží významný podíl amerických aktiv – včetně státních dluhopisů a akcií –, by ztráta důvěry v dolar mohla mít dopady na celou americkou ekonomiku, od Wall Street až po běžné spotřebitele.Globální postavení dolaru slábne pod tlakem celní politiky USAZávěrem lze říci, že americký dolar se nachází na křižovatce. Na jedné straně stále čerpá výhodu ze své hluboce zakořeněné pozice ve světovém obchodě a financích. Na straně druhé však čelí rostoucím pochybnostem o své stabilitě a důvěryhodnosti – především kvůli vnitropolitickým rozhodnutím, které oslabují jeho roli jako pilíře mezinárodního systému.Není jisté, jak rychle a v jaké míře se investoři začnou odvracet k jiným měnám. Ale jedno je jasné: současná situace ukazuje, že důvěra ve měnu není daná navždy – a že může být snadno narušena i kroky, které mají primárně politický charakter.