70 % českých CEO očekává od eura pozitivní dopad na byznys
Zájem o euro roste, většina exportérů chce eliminaci kurzových rizik
Více než polovina firemních úvěrů v Česku je dnes už v eurech
Zlepšilo se vnímání ČNB, zejména v oblasti úrokových sazeb
Volání podnikatelského sektoru po euru významně posiluje, v průzkumech z let 2022 a 2023 přijetí eura jako nejvíce oceňovanou pomoc od vlády označilo 18 procent, respektive 24 procent šéfů. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC CEO Survey mezi 190 řediteli.
Pouze desetina šéfů si myslí opak a 21 procent z nich čeká neutrální dopad. Současně se ale meziročně výrazně zlepšilo také jejich hodnocení činnosti České národní banky coby nositele měnové politiky. V otázce regulace úrokových sazeb ji pozitivně hodnotí 52 procent ředitelů, u kurzových intervencí 39 procent.
„Český byznys platí dlouhodobě za iniciátora debaty o euru, zejména stran exportně orientovaných firem s jejich argumentem odpadnutí nákladů na pokrytí kurzových rizik. Sedm z deseti šéfů přesvědčených o pozitivním dopadu eura na jejich firmu je už ale hodně silný signál vyslaný nové vládě vzešlé z podzimních voleb,“ uvedl partner PwC pro veřejný sektor Jan Brázda.
Euro by podle něj poskytlo možnost větší ekonomické a bezpečnostní integrace, což je silná karta v dnešní době hrozby obchodní války a nutnosti masivně investovat do zbrojení. Rostoucí zájem firem o euro navíc vidí i u úvěrování, kdy více než polovina půjček už je českými bankami poskytovaná v eurech a tento podíl narůstá.
„Hlavními pozitivy přijetí eura jsou snížení transakčních nákladů, eliminace kurzových rizik a hlubší integrace v rámci EU, přičemž právě silná Evropa bude v kontextu dnešních deglobalizačních nálad potřeba. Dalším pozitivem je určitě posílení důvěry investorů, česká koruna má výrazně lepší kredit než maďarský forint nebo ukrajinská hřivna,“ uvedl analytik PwC Dominik Kohut. Za negativa považuje riziko importu dluhových problémů jižních států eurozóny, příspěvky do takzvaného eurovalu a především ztrátu nezávislé měnové politiky.
Zatímco před rokem vnímalo kroky ČNB pozitivně 30 procent ředitelů, letos to bylo přes polovinu z nich. Méně jsou spokojeni s tím, jak ČNB zvládá hlídat kurz české koruny, i zde je ale hodnocení výrazně lepší než loni, když meziročně vzrostlo z 28 na 39 procent.
Vláda před několika týdny rozhodla zatím nestanovit termín zavedení společné evropské měny v Česku. Rozhodla o tom na základě společného doporučení ministerstva financí a ČNB.
Česko se zavázalo přijmout euro při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Smlouva o vstupu ale neobsahuje žádný termín, kdy by měla země do eurozóny vstoupit. Z deseti zemí, které vstoupily do EU v roce 2004, jich přijalo euro sedm, mimo eurozónu zůstávají kromě Česka i Polsko a Maďarsko. Společnou evropskou měnu v současnosti využívá 20 z 27 členských zemí unie, jako poslední ji zavedlo v roce 2023 Chorvatsko.
<!– DIP popup–>
Zdroj: Getty images
Kulhánek: Bartoš chyboval, když při vývoji digitalizace akceptoval časový tlak
Systém digitalizace stavebního řízení byl vyvíjen pod obrovským časovým tlakem a chybou ministra Ivana Bartoše (Piráti) bylo to, že nátlak akceptoval. ČTK to dnes řekl současný šéf ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Petr Kulhánek (za STAN). Bartoš měl podle něj zařídit odklad, protože se nedalo stihnout dodat funkční a otestovanou verzi systému. Bartoš dnes ČTK řekl, že ho dopady způsobené časovým tlakem mrzí. Za důležité ale považuje to, že ministerstvo za jeho vedení dodalo systémy, které nyní úřady využívají.
Bartoš podle současného ministra místo odložení digitalizace stavebního řízení raději podstoupil riziko. „To bylo zásadní špatné rozhodnutí,“ uvedl Kulhánek.
Bartoš svůj postup už dříve hájil například tím, že odložení digitalizace by Česku způsobilo vetší hospodářské škody než její spuštění v podobě, která způsobovala problémy úředníkům i stavebníkům. Peníze na digitalizaci a urychlení stavebního řízení bylo možné čerpat z Národního plánu obnovy, tedy z evropských zdrojů. Podmínkou ale bylo spuštění systému ve třetím čtvrtletí loňského roku.
S tím ale Kulhánek nesouhlasí. „Stejně jako dnes jednáme o časovém posunutí jednotlivých komponent Národního plánu obnovy, tak úplně to samé mohlo probíhat i v průběhu přípravy,“ argumentuje.
Podle pracovní verze právní části auditu digitalizace stavebního řízení měl projekt zpoždění ještě před nástupem současné vlády. MMR také na začátku nezaměstnalo dostatek lidí, kteří by na digitalizaci pracovali, a to ještě když úřad vedla bývala ministryně Klára Dostálová (ANO). Kvůli novelizaci stavebního zákona pak byl systém zpracován ve spěchu.
„ANO mělo digitalizaci stavebního řízení pod palcem osm let, ovšem s tragickým výsledkem. Bylo to po nich špatně připravené a o miliardu předražené,“ uvedl Bartoš. Na digitalizaci stavebního řízení podle něj pracovala jediná úřednice. „To jsme museli předělávat a tým stavět od nuly, což mělo bohužel kvůli časovému presu dopady na vývoj projektu,“ uvedl Bartoš. Dostálová se závěrem, že digitalizace začala nabírat zpoždění už za jejího působení na MMR, ale nesouhlasí.
Zdroj: Canva
S digitálními systémy stavebního řízení mají úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění v červenci 2024. Na podzim byl kvůli nedostatečně funkční digitalizaci odvolán Bartoš, což nakonec vyústilo v odchod jeho strany z vládní koalice.
I přestože audit potvrdil, že částečně je za zpoždění digitalizace odpovědná i minulá vláda, nebyla podle Kulhánka chyba, že premiér Petr Fiala (ODS) Bartoše kvůli digitalizaci z funkce sesadil. Za fatální pochybení totiž Kulhánek považuje například i to, že systém nebyl kolaudován a že o tom bývalý ministr nevěděl.
Volání podnikatelského sektoru po euru významně posiluje, v průzkumech z let 2022 a 2023 přijetí eura jako nejvíce oceňovanou pomoc od vlády označilo 18 procent, respektive 24 procent šéfů. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC CEO Survey mezi 190 řediteli.Pouze desetina šéfů si myslí opak a 21 procent z nich čeká neutrální dopad. Současně se ale meziročně výrazně zlepšilo také jejich hodnocení činnosti České národní banky coby nositele měnové politiky. V otázce regulace úrokových sazeb ji pozitivně hodnotí 52 procent ředitelů, u kurzových intervencí 39 procent.„Český byznys platí dlouhodobě za iniciátora debaty o euru, zejména stran exportně orientovaných firem s jejich argumentem odpadnutí nákladů na pokrytí kurzových rizik. Sedm z deseti šéfů přesvědčených o pozitivním dopadu eura na jejich firmu je už ale hodně silný signál vyslaný nové vládě vzešlé z podzimních voleb,“ uvedl partner PwC pro veřejný sektor Jan Brázda.Euro by podle něj poskytlo možnost větší ekonomické a bezpečnostní integrace, což je silná karta v dnešní době hrozby obchodní války a nutnosti masivně investovat do zbrojení. Rostoucí zájem firem o euro navíc vidí i u úvěrování, kdy více než polovina půjček už je českými bankami poskytovaná v eurech a tento podíl narůstá.„Hlavními pozitivy přijetí eura jsou snížení transakčních nákladů, eliminace kurzových rizik a hlubší integrace v rámci EU, přičemž právě silná Evropa bude v kontextu dnešních deglobalizačních nálad potřeba. Dalším pozitivem je určitě posílení důvěry investorů, česká koruna má výrazně lepší kredit než maďarský forint nebo ukrajinská hřivna,“ uvedl analytik PwC Dominik Kohut. Za negativa považuje riziko importu dluhových problémů jižních států eurozóny, příspěvky do takzvaného eurovalu a především ztrátu nezávislé měnové politiky.Zatímco před rokem vnímalo kroky ČNB pozitivně 30 procent ředitelů, letos to bylo přes polovinu z nich. Méně jsou spokojeni s tím, jak ČNB zvládá hlídat kurz české koruny, i zde je ale hodnocení výrazně lepší než loni, když meziročně vzrostlo z 28 na 39 procent.Vláda před několika týdny rozhodla zatím nestanovit termín zavedení společné evropské měny v Česku. Rozhodla o tom na základě společného doporučení ministerstva financí a ČNB.Česko se zavázalo přijmout euro při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Smlouva o vstupu ale neobsahuje žádný termín, kdy by měla země do eurozóny vstoupit. Z deseti zemí, které vstoupily do EU v roce 2004, jich přijalo euro sedm, mimo eurozónu zůstávají kromě Česka i Polsko a Maďarsko. Společnou evropskou měnu v současnosti využívá 20 z 27 členských zemí unie, jako poslední ji zavedlo v roce 2023 Chorvatsko.<!– DIP popup–>Systém digitalizace stavebního řízení byl vyvíjen pod obrovským časovým tlakem a chybou ministra Ivana Bartoše bylo to, že nátlak akceptoval. ČTK to dnes řekl současný šéf ministerstva pro místní rozvoj Petr Kulhánek . Bartoš měl podle něj zařídit odklad, protože se nedalo stihnout dodat funkční a otestovanou verzi systému. Bartoš dnes ČTK řekl, že ho dopady způsobené časovým tlakem mrzí. Za důležité ale považuje to, že ministerstvo za jeho vedení dodalo systémy, které nyní úřady využívají.Bartoš podle současného ministra místo odložení digitalizace stavebního řízení raději podstoupil riziko. „To bylo zásadní špatné rozhodnutí,“ uvedl Kulhánek.Bartoš svůj postup už dříve hájil například tím, že odložení digitalizace by Česku způsobilo vetší hospodářské škody než její spuštění v podobě, která způsobovala problémy úředníkům i stavebníkům. Peníze na digitalizaci a urychlení stavebního řízení bylo možné čerpat z Národního plánu obnovy, tedy z evropských zdrojů. Podmínkou ale bylo spuštění systému ve třetím čtvrtletí loňského roku.S tím ale Kulhánek nesouhlasí. „Stejně jako dnes jednáme o časovém posunutí jednotlivých komponent Národního plánu obnovy, tak úplně to samé mohlo probíhat i v průběhu přípravy,“ argumentuje.Podle pracovní verze právní části auditu digitalizace stavebního řízení měl projekt zpoždění ještě před nástupem současné vlády. MMR také na začátku nezaměstnalo dostatek lidí, kteří by na digitalizaci pracovali, a to ještě když úřad vedla bývala ministryně Klára Dostálová . Kvůli novelizaci stavebního zákona pak byl systém zpracován ve spěchu.„ANO mělo digitalizaci stavebního řízení pod palcem osm let, ovšem s tragickým výsledkem. Bylo to po nich špatně připravené a o miliardu předražené,“ uvedl Bartoš. Na digitalizaci stavebního řízení podle něj pracovala jediná úřednice. „To jsme museli předělávat a tým stavět od nuly, což mělo bohužel kvůli časovému presu dopady na vývoj projektu,“ uvedl Bartoš. Dostálová se závěrem, že digitalizace začala nabírat zpoždění už za jejího působení na MMR, ale nesouhlasí.S digitálními systémy stavebního řízení mají úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění v červenci 2024. Na podzim byl kvůli nedostatečně funkční digitalizaci odvolán Bartoš, což nakonec vyústilo v odchod jeho strany z vládní koalice.I přestože audit potvrdil, že částečně je za zpoždění digitalizace odpovědná i minulá vláda, nebyla podle Kulhánka chyba, že premiér Petr Fiala Bartoše kvůli digitalizaci z funkce sesadil. Za fatální pochybení totiž Kulhánek považuje například i to, že systém nebyl kolaudován a že o tom bývalý ministr nevěděl.