Klíčové body
- Čínské státní fondy omezují nové investice do amerického private equity
- Jde o reakci na Trumpova cla a napětí v obchodní válce
- Fondy odstupují i od plánovaných alokací, včetně CIC a dalších
- Investice se přesouvají do Evropy, Asie a Blízkého východu mimo USA
Napětí mezi Čínou a Spojenými státy nadále eskaluje, tentokrát v méně viditelné, ale o to významnější oblasti – v investicích do amerických fondů soukromého kapitálu. Podle několika osob obeznámených se situací čínské státem podporované fondy v posledních týdnech omezují nové investice do amerických firem a některé se zcela stahují z dosavadních plánů.
Tento krok přichází v reakci na Trumpovu celní ofenzivu, která zasáhla čínský export novými cly až ve výši 145 %. V reakci na to Peking zavedl odvetná cla ve výši 125 %, čímž se obchodní válka rozšířila i do oblasti kapitálových toků.
Peking tlačí na fondy: žádné nové peníze pro USA
Podle sedmi vedoucích pracovníků v oblasti private equity, kteří hovořili pod podmínkou anonymity, jsou státem podporované fondy pod tlakem čínské vlády, aby omezily nové závazky vůči americkým private equity skupinám. Některé fondy jdou ještě dál – snaží se zajistit, aby jejich prostředky nebyly použity k žádným transakcím spojeným s USA, ani prostřednictvím investičních skupin se sídlem mimo USA.

Podle dvou zdrojů se mezi státem podporovanými fondy, které pozastavily své aktivity, nachází i China Investment Corporation
Ještě nedávno byly tyto fondy významnými investory v USA. Investovaly miliardy dolarů do skupin jako Blackstone, Carlyle, TPG nebo Vista Equity Partners, které hrají klíčovou roli v globálním private equity sektoru. CIC například držela v minulosti přímý podíl ve společnosti Blackstone, který prodala v roce 2018.
Geopolitika mění globální investiční toky
Tato změna čínské strategie není izolovaný incident. Podle expertů z oboru dochází k širší změně přístupu globálních investorů k USA, zejména v důsledku geopolitického napětí. Financial Times nedávno informovaly, že své závazky vůči americkým private equity fondům přehodnocují i další velcí investoři, například penzijní fondy z Evropy a Kanady.
Prezident společnosti Blackstone Jonathan Gray k tomu uvedl, že geopolitické prostředí vyvolává otázky ze strany klientů a investorů: „Určitě se objevují otázky globálních investorů a klientů, co se tu děje.“
CIC a další čínské státní fondy v posledních letech rozšiřovaly své investice do jiných oblastí – zejména Spojeného království, Saúdské Arábie, Francie, Japonska a Itálie. Cílem je diverzifikovat portfolio a snížit závislost na Spojených státech.
Nepřímé investice jako obcházení omezení
Dlouho platilo, že i když západní vlády omezily přímé čínské investice do infrastrukturních projektů a strategických firem, nepřímé investice přes fondy private equity zůstávaly legální a hojně využívané. Právě tímto způsobem mohly čínské fondy umístit stovky miliard dolarů do západních ekonomik, aniž by narazily na regulační překážky.
Podle dokumentů a zdrojů obeznámených s těmito transakcemi americké private equity firmy často přijímaly kapitál z čínských zdrojů, aniž by to bylo veřejně známo. Příkladem je společnost Global Infrastructure Partners, která byla později koupena společností BlackRock, nebo fondy jako Thoma Bravo či Vista Equity Partners.
Za Trumpovy první vlády dokonce vznikl partnerský fond mezi CIC a Goldman Sachs, který investoval do firem v USA i Velké Británii. Tyto formy spolupráce teď ale čelí rostoucímu tlaku z obou stran.
Obchodní válka rozšiřuje svůj dosah
Zatímco obchodní válka začala jako spor o celní nerovnováhu a obchodní deficit, v roce 2025 se rozšířila do sféry technologií, bezpečnosti a nyní i kapitálových investic. Podle vedoucích pracovníků v oboru se dá očekávat, že tento trend bude pokračovat, pokud USA a Čína nenajdou cestu ke zmírnění napětí.
Vzhledem k tomu, že americký private equity sektor spravuje aktiva v hodnotě 4,7 bilionu dolarů, ztráta čínského kapitálu může být citelnou ranou. Na druhou stranu se zdá, že čínské fondy samy přestávají vnímat USA jako investičně atraktivní prostředí – nejen kvůli riziku cel, ale i kvůli sílícímu tlaku na oddělení ekonomických sfér.
Pokud bude tento vývoj pokračovat, může rozdělit globální kapitálový trh na geopolitické bloky. Snižující se toky kapitálu mezi Západem a Čínou by mohly omezit růstové možnosti fondů, zpomalit inovace a přispět k hlubší fragmentaci světové ekonomiky.

V tomto kontextu představuje rozhodnutí čínských státních fondů stáhnout se z amerického private equity nejen reakci na cla, ale strategický signál o posunu globálního investičního paradigmatu.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky