Klíčové body
- Trumpova administrativa vypnula Voice of America a omezila financování dalších stanic
- Soudce Lamberth nařídil návrat zaměstnanců, ale rozhodnutí bylo pozastaveno
- Zaměstnanci zůstávají v nejistotě, vysílání bylo přerušeno bez vysvětlení
- Budoucnost amerických veřejných vysílacích stanic závisí na dalších rozsudcích
Tento krok se stal symbolem širší snahy omezit vliv mezinárodních vysílacích stanic financovaných z veřejných prostředků. Kari Lake, významná podporovatelka Trumpa, tehdy prohlásila, že VOA je „nezachranitelná“. Dnes se však zdá, že se sama snaží přispět k jejímu návratu.
V nedávném pátečním večerním memorandu zaměstnancům, které v březnu propustila, Lakeová uvedla, že se těší na spolupráci. Ještě téhož večera se objevily první známky možného oživení – přibližně 1 400 zaměstnancům a dodavatelům Voice of America a její mateřské organizace US Agency for Global Media byl obnoven přístup ke služebním e-mailům a systémům. Podle tohoto interního dokumentu se mělo začít i s návratem do kanceláří a postupným obnovením vysílání.
Soudní zvraty a byrokratické vakuum
Naděje na znovuzahájení činnosti Voice of America se však během víkendu zkomplikovaly. V sobotu odvolací soud v Washingtonu pozastavil předchozí rozhodnutí soudce Royce C. Lambertha, který před několika dny nařídil Trumpově administrativě umožnit návrat zaměstnanců do práce. Lamberth argumentoval, že administrativa „pravděpodobně přímo porušila řadu federálních zákonů“. Toto rozhodnutí soudce původně přivítali ti, kdo věřili, že mají šanci obnovit normální chod agentury.

Nicméně skutečnost, že se jednalo pouze o předběžné opatření, poskytla Bílému domu prostor k odvolání. Stejně postupoval i v případech týkajících se sesterských organizací Radio Free Europe/Radio Liberty a Radio Free Asia. Odvolací soud nyní zvažuje, zda bude Lamberthovo rozhodnutí trvale platit, nebo zda Trumpova administrativa bude mít právní oporu k dalším krokům proti těmto stanicím.
Situace ponechává zaměstnance Voice of America v nejistotě. Mnozí jsou uvízlí v byrokratickém limbu – někteří už v dubnu začali hledat nové pracovní příležitosti, zatímco jiní spoléhali na zásah soudní moci. Ani po měsíci ale není jasné, zda se vůbec do svých pozic vrátí.
Umlčení vysílání bez vysvětlení
Podle hlavního národního korespondenta VOA Stevea Hermana bylo vypnutí agentury naprosto náhlé. V sobotu 15. března byli zaměstnanci uprostřed směny vyzváni, aby okamžitě přestali pracovat. Weboví editoři museli zastavit publikování článků, některé rozhlasové stanice přešly zpravodajství na hudbu. Domovská stránka Voice of America zůstala od onoho dne zmrazená v čase – dodnes zobrazuje jen staré články.
Tento krok byl reakcí na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který výrazně omezil činnost Agentury pro globální média i dalších příbuzných struktur. Pro zaměstnance, kteří VOA vnímali jako misi šíření demokratických hodnot a vyvážené žurnalistiky do světa, to byl šok. „Naši čtenáři a posluchači nikdy nedostali vysvětlení, proč jsme byli umlčeni,“ uvedl Herman.
Provoz stanice tak byl paralyzován. Obnovení vysílání nebude jednoduché – Herman zdůraznil, že „vybudit VOA z hlubokého kómatu bude vyžadovat značné množství času a herkulovské úsilí“. Obnovení kontaktu s někdejšími 340 miliony posluchačů, kteří tvořili globální publikum, bude extrémně náročný úkol.
Dopad na další média a budoucnost vysílání
Kromě Voice of America zasáhla administrativa i další americké zahraniční vysílací organizace. Lakeová a její tým zastavili finanční podporu pro stanice jako Radio Free Europe, Radio Free Asia nebo další tradiční partnery vlády. Tyto stanice se sice snažily udržet provoz, ale s nedostatkem prostředků musely přistoupit k propouštění a úsporným opatřením.
Omezení finančních toků a zpochybnění existence těchto médií jako veřejné služby má dalekosáhlé dopady. Pokud bude trend pokračovat, může dojít k dlouhodobému oslabení americké mediální diplomacie – tedy schopnosti Spojených států komunikovat s mezinárodním publikem mimo rámec komerčních médií. Voice of America a podobné organizace měly v minulosti zásadní roli v konfrontaci se zahraniční propagandou, zejména v autoritářských režimech.

Vývoj situace bude nyní určovat další rozhodnutí soudů. Pokud odvolací soud Lamberthovo nařízení trvale zruší, bude Trumpova administrativa zřejmě pokračovat ve své politice omezení veřejného zahraničního vysílání. Pokud naopak rozhodnutí potvrdí, mohlo by to znamenat nejen návrat zaměstnanců, ale i celkový obrat v přístupu k těmto institucím.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky