Tato opatření přicházejí v klíčovém okamžiku, kdy se obě světové velmoci připravují na další kolo obchodních jednání v Ženevě, jež by mohla určovat budoucí směřování globální ekonomiky.

Centrální banka tímto krokem reaguje nejen na zhoršující se hospodářské ukazatele, ale i na nutnost podpořit domácí spotřebu a investice ve chvíli, kdy exportní sektor naráží na bariéry v podobě cel a omezení ze strany USA. Peking se snaží ukázat, že má nástroje k tomu, aby čelil tlaku zvenčí, aniž by se vzdával své hospodářské autonomie.

Snížení úrokových sazeb a uvolnění likvidity

Guvernér Pan Gongsheng oznámil klíčové změny v měnové politice, které začnou platit již 8. května. Prvním z těchto kroků je snížení sedmidenní reverzní repo sazby o 10 bazických bodů na 1,4 %. Toto opatření má přímý dopad na náklady krátkodobého financování bank, a tedy i na dostupnost úvěrů pro firmy a domácnosti.

Současně došlo ke snížení povinné minimální rezervy (RRR) pro banky o 0,5 procentního bodu. Tímto krokem se uvolní přibližně 1 bilion juanů, tedy zhruba 138 miliard amerických dolarů, do finančního systému. Zvýšení likvidity má za cíl podpořit úvěrovou aktivitu a zabránit hlubšímu zpomalení ekonomiky, které by mohlo být umocněno vnějšími šoky.

PBOC tímto signalizuje ochotu jednat rychle a rozhodně, pokud jde o podporu růstu. Podle expertů tato opatření představují nejvýraznější měnové uvolnění v Číně za poslední dva roky.

Cílená podpora klíčových sektorů

Zatímco obecné měnové nástroje mají široký dopad na ekonomiku, centrální banka představila i cílené kroky na podporu konkrétních oblastí, které jsou považovány za klíčové pro stabilitu a dlouhodobý růst.

Zejména hypoteční trh se dočkal uvolnění: PBOC snížila úrokovou sazbu u pětiletých hypotečních úvěrů z 2,85 % na 2,6 %. Tento krok má přispět ke stabilizaci realitního sektoru, který v posledních měsících čelí klesající poptávce a problémům některých developerů. Vzhledem k významu trhu s nemovitostmi pro čínské hospodářství jde o krok s potenciálně širokým dopadem.

Další opatření se zaměřují na podporu technologických inovací, spotřebitelské poptávky a sektoru péče o seniory. Centrální banka oznámila nový program refinancování v objemu 500 miliard juanů, který je určen především pro poskytovatele služeb v oblasti zdravotní a sociální péče. Tento krok odráží demografické výzvy, kterým Čína čelí, a zároveň podporuje zaměstnanost a domácí spotřebu.

Tato cílená opatření ukazují, že čínské vedení se nespoléhá pouze na tradiční nástroje, ale hledá komplexní řešení strukturálních problémů, jež mohou v delším horizontu omezovat hospodářský růst.

Reakce trhů a další vývoj

Na oznámení stimulačních opatření zareagovaly finanční trhy pozitivně, i když opatrně. V Hongkongu vzrostl index Hang Seng o 2,2 %, zatímco index CSI 300, sledující vývoj velkých čínských akcií, přidal 0,61 %. Tato čísla naznačují, že investoři oceňují aktivní přístup centrální banky, zároveň si však uvědomují, že skutečný dopad bude záviset na dalších faktorech.

Jedním z hlavních rizik zůstává další vývoj obchodních vztahů mezi USA a Čínou. Přestože plánovaná jednání v Ženevě dávají naději na zmírnění napětí, situace je nadále nejistá a vysoce politizovaná. Analytici upozorňují, že jakékoli nové překážky v obchodu nebo rozšíření celních opatření by mohly snadno vyvážit pozitivní dopady domácích stimulů.

Z tohoto důvodu se očekává, že čínská vláda bude dále monitorovat hospodářskou situaci a podle potřeby připraví další opatření. Cílem je nejen zmírnit aktuální dopady obchodní války, ale i podpořit transformaci čínské ekonomiky směrem k větší odolnosti a soběstačnosti.

Výsledky těchto politik se však projeví až s určitým zpožděním, a bude proto klíčové sledovat, jak budou jednotlivé sektory reagovat. Například v oblasti nemovitostí se očekává mírné oživení poptávky, avšak problémy některých developerů přetrvávají. V sektoru péče o seniory a inovací se výsledky promítnou spíše ve střednědobém horizontu.