Pokud bude primární veřejná nabídka (IPO) schválena Tokijskou burzou cenných papírů, půjde o již pátý takový vstup japonské kosmické společnosti na burzu za poslední dva roky. Tento krok odráží rostoucí zájem i ambice japonského vesmírného průmyslu, který se postupně odpoutává od dominance tradičních průmyslových gigantů a vytváří prostor pro mladé technologické firmy s inovačním potenciálem.

Japonský soukromý kosmický průmysl má odhadovanou hodnotu přibližně 4 biliony jenů (téměř 28 miliard amerických dolarů) a roste pod tlakem nejen technologického vývoje, ale i geopolitických okolností. Z více než stovky aktivních kosmických startupů je sice většina zatím ztrátová, nicméně podpora japonské vlády, která se snaží posílit obranné kapacity země, vytváří nové příležitosti pro financování i komerční růst. Axelspace a další hráči tohoto sektoru vnímají tuto státní podporu jako zásadní páku k získání důvěry investorů.

Podle informací ze zákulisí by se tržní ocenění Axelspace při IPO mohlo pohybovat na úrovni konkurenčních společností jako Synspective (121 miliard jenů) nebo iQPS (72,5 miliardy jenů). Ačkoliv firma dříve zvažovala vstup na burzu, odkládala jej kvůli technickým problémům se satelity i závislosti na vládních dotacích. Nyní je hlavním manažerem IPO společnost SMBC Nikko Securities, která ale odmítla komentář, stejně jako Tokijská burza.

Axelspace byla založena v roce 2008 výzkumníkem Yuyou Nakamurou z Tokijské univerzity. Od té doby firma vypustila pět optických satelitů pro pozorování Země a vytvořila několik dalších družic pro externí klienty, včetně společnosti Weathernews. V příštím roce plánuje rozšířit své satelitní portfolio o dalších sedm kusů, což jí umožní výrazně posílit své kapacity v oblasti dat z dálkového průzkumu Země. Mezi investory Axelspace patří například obchodní dům Mitsui & Co a letecká společnost ANA. V roce 2023 startup dokončil kolo D, v jehož rámci získal kumulativně 14,3 miliardy jenů.

Japonská vláda se netají ambicí zdvojnásobit velikost vesmírného sektoru do začátku roku 2030 na 8 bilionů jenů. V posledních dvou letech také vytvořila Vesmírný strategický fond s alokací 600 miliard jenů, z něhož jsou dotovány jak satelity a rakety, tak i rozvoj technologií. Tento dlouhodobý a konzistentní přístup je důvodem, proč podle odborníků nejde o dočasný boom, ale o strategický posun, jehož výsledky se teprve začínají projevovat.

I přes tento růst však IPO vesmírných firem není bez rizik. Zatímco některé, jako zmíněné Synspective a iQPS, přinesly investorům významné zisky (50 % a 75 % nárůst od uvedení na burzu), jiné – například Astroscale – zaznamenaly pokles o přibližně 40 %. Společnost ispace, která se chystá na další pokus o přistání na Měsíci, se zatím jen pomalu vrací k hodnotám ze svého debutu.

V porovnání se Spojenými státy, kde firmy jako SpaceX spoléhají převážně na soukromé investice a fúze, japonské startupy mají méně možností financování mimo kapitálové trhy. Právě proto je vstup na burzu preferovaným řešením, které umožňuje nejen přístup ke kapitálu, ale i větší publicitu, možnost získat dluhové financování, a také přispívá k náboru talentů a budování důvěryhodnosti u partnerů.

Například Norihide Kanehara z firmy Space BD, která je největším asijským poskytovatelem služeb pro starty SpaceX, uvedl, že i když jeho společnost burzu plánuje, počítá s tím až za několik let kvůli nejistotě na trhu. Podobně i Susumu Miyahara z KPMG poukazuje na to, že japonští investoři jsou dnes mnohem přísnější a důsledněji analyzují finanční výhledy a obchodní modely vesmírných startupů.

Závěrem lze říci, že plánovaný vstup Axelspace na burzu představuje další krok v proměně japonského vesmírného průmyslu. Firma má zkušenosti, investory i podporu státu. Klíčové však bude, zda dokáže přesvědčit veřejné trhy o své udržitelnosti a růstovém potenciálu. Pokud ano, může se stát vzorem pro další technologické firmy, které zvažují vstup na burzu v odvětví, které se stává čím dál strategičtějším nejen z hlediska vědy, ale i geopolitiky.