Tento pokles je důsledkem zlepšení obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou, což vedlo investory k větší ochotě riskovat, a tím pádem snížilo poptávku po bezpečných investičních aktivech, jakým je právě zlato. Tento drahý kov, který je tradičně považován za útočiště v dobách geopolitické a ekonomické nejistoty, se tak ocitl pod tlakem, zejména kvůli posilujícímu dolaru a rostoucím výnosům amerických státních dluhopisů.

Spotové zlato kleslo o 1,1 % na 3 141,35 USD za unci, zatímco červnové futures na zlato ztratily 1,4 % a obchodovaly se za 3 143,67 USD za unci. Tyto hodnoty signalizují pokračující oslabení, které začalo poté, co žlutý kov minulý týden dosáhl rekordních maxim. Od té doby však trh reaguje na změny v geopolitickém klimatu i v očekávání hospodářských dat.

Klíčovým faktorem, který ovlivnil vývoj cen zlata, je nedávná deeskalace obchodního napětí mezi USA a Čínou. Obě ekonomiky oznámily snížení některých vzájemných cel, což trhy vnímaly jako pozitivní signál. Tato zpráva vedla ke zvýšenému zájmu o riziková aktiva, včetně akcií a měn rozvíjejících se trhů, a zároveň oslabovala potřebu uchylovat se k tradičním bezpečným přístavům, jakým je právě zlato. Ačkoliv část cel zůstává v platnosti, nálada na trzích se zlepšila a investoři se soustředí na možnost dalších pozitivních kroků ve vyjednávání.

Zlato sice zůstává nad psychologicky důležitou hranicí 3 000 USD za unci, kam se dostalo v dubnu kvůli eskalaci obchodního napětí, ale dynamika se nyní obrátila. I přesto, že růstový trend u akcií ve čtvrtek částečně zeslábl, zlato nebylo schopné obrátit svůj pokles. To naznačuje, že momentálně převažuje krátkodobý negativní sentiment.

Vliv na trh má i posilující americký dolar, který se stává atraktivnější pro zahraniční investory, a tím oslabuje poptávku po zlatě denominovaném v dolarech. Růst výnosů ze státních dluhopisů USA navíc zvyšuje alternativní náklady držby zlata, které nenese žádný výnos, a tím dále přispívá k jeho ztrátám.

Podobný vývoj zaznamenaly i další drahé kovy. Futures na platinu se propadly o 0,5 % na 977,10 USD za unci a futures na stříbro ztratily 1,6 % a obchodovaly se za 31,915 USD za unci. Také měď, důležitý průmyslový kov, klesala – futures na londýnské burze ztratily 0,7 % na 9 524,95 USD za tunu a americké futures poklesly o 0,8 % na 4,6085 USD za libru. To ukazuje na širší útlum v sektoru komodit, poháněný především očekáváním ohledně měnové politiky a ekonomických údajů.

Trh nyní s napětím očekává klíčové ekonomické údaje z USA. Ve čtvrtek mají být zveřejněny data o maloobchodních tržbách a index cen výrobců, který přichází krátce po překvapivě mírném růstu indexu spotřebitelských cen (CPI). Pokud se potvrzuje trend zpomalující inflace, mohla by narůst očekávání, že Fed letos přistoupí k dalšímu snížení úrokových sazeb. To by v delším horizontu mohlo zlatu opět pomoci, protože nízké sazby tradičně podporují jeho růst.

Důležitou událostí bude také projev předsedy Federálního rezervního systému Jeroma Powella, který by měl přinést další indicie o budoucím směřování měnové politiky. Powell by měl hovořit o rámci měnové politiky, která se řídí třemi hlavními cíli – cenová stabilita, maximální zaměstnanost a stabilní úrokové sazby. Jeho komentáře mohou výrazně ovlivnit očekávání trhu ohledně budoucího vývoje sazeb.

Kromě amerických dat investoři sledují i další globální ekonomické ukazatele, zejména japonský HDP, který má být zveřejněn v pátek. Výsledky z Japonska by mohly doplnit obraz o stavu světové ekonomiky a ovlivnit náladu investorů na komoditních trzích.

Zlato tak momentálně čelí kombinaci geopolitických uklidnění, silnějšího dolaru a očekávání měnové politiky, což vše dohromady vytváří prostředí nepříznivé pro jeho další růst. Pokud se však ekonomická situace opět zkomplikuje nebo pokud Fed naznačí uvolnění politiky, může se zlato znovu stát vyhledávanou alternativou.