I když návrh podpořila většina členů rady, záznam z jednání odhaluje rostoucí opatrnost ohledně dalšího vývoje. Proti návrhu hlasoval člen rady Jan Kubíček, který navrhoval ponechání sazby na 3,75 %, přičemž důraz kladl na potřebu zachování restriktivního charakteru měnové politiky v aktuální fázi ekonomického cyklu.

<!– DIP popup–>

Různorodé pohledy na další vývoj sazeb

Podle makroekonomické prognózy ČNB byl pokles sazeb očekávaný, ale některé členy bankovní rady předvídané tempo uvolňování politiky nezcela přesvědčilo. Viceguvernérka Eva Zamrazilová upozornila, že prostor pro další snižování sazeb nevnímá tak široký, jak předpokládá model. V případě naplnění proinflačních rizik, zejména z vnějšího prostředí, by toto snížení mohlo být poslední v letošním roce, na které by ještě byla ochotná přistoupit.

Jakub Seidler, další člen bankovní rady, poukázal na vysokou míru geopolitické nejistoty a možné důsledky obchodních válek. I když zmínil protiinflační vliv nižších cen ropy, vyjádřil obavy z narušení dodavatelských řetězců, které by mohlo naopak inflaci zvyšovat. Seidler proto podpořil jen opatrné snížení, přičemž další kroky by měly být podle něj podmíněny vývojem v zahraničí a konkrétními daty.

Inflační tlaky z trhu služeb a nemovitostí přetrvávají

Členové bankovní rady také upozornili na setrvalý růst cen služeb, který podle nich stále vyžaduje obezřetnost při nastavování měnových podmínek. Obavy vzbuzuje i rychlý růst cen nemovitostí, který se prostřednictvím nájemného a imputovaného nájemného odráží ve strukturalizované inflaci.

Viceguvernér Jan Frait však upozornil, že dopady měnové politiky ČNB na realitní trh jsou omezené. Podle něj je dražší bydlení výsledkem faktorů mimo dosah centrální banky, jako je například nedostatečná nabídka bytů, zdlouhavé stavební řízení a omezená výstavba.

Kubíček volá po správném načasování

Jan Kubíček, který byl jediným členem rady hlasujícím pro ponechání sazeb, uvedl, že malý prostor pro pokles existuje, nicméně klíčové je načasování. Upozornil, že domácí ekonomika stále vyžaduje restriktivní měnovou politiku, aby nedošlo k obnovení inflačních tlaků v situaci, kdy cenová stabilita ještě není plně dosažena.

Z pohledu bankovní rady tedy nepanuje jednoznačná shoda na tom, jak rychle a do jaké míry pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Ačkoli šest z devíti členů podpořilo další krok směrem k uvolnění měnové politiky, v diskusích se čím dál více ozývá zdrženlivý tón a důraz na vyhodnocení rizik v globálním i domácím kontextu.

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypotéky za 32,2 miliardy korun, což je proti březnu pokles o téměř dvě procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly o čtyři procenta na 26 miliard korun. Úrokové sazby v březnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,68 procenta na 4,65 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Počet nových hypoték v dubnu dosáhl 6389 kusů, což je o 21 procent více než před rokem. V meziročním vyjádření růst objemu poskytnutých hypoték v dubnu zvolnil na 37 procent z březnových 75 procent. Pokud hypotéky udrží dynamiku z posledních dvou měsíců, mohl by objem nových hypoték v roce 2025 dosáhnout 293 miliard Kč, tedy více než o čtvrtinu ve srovnání s loňským rokem, odhadla asociace.

Objem refinancovaných a navýšených úvěrů, interně či z jiné instituce, v dubnu stoupl na 6,2 miliardy Kč. Podíl refinancovaných úvěrů na celkovém objemu poskytnutých hypoték vzrostl na 19,3 procenta, což je nad loňským průměrem 16,9 procenta.

Snížení průměrné úrokové sazby u nových hypoték o 0,44 bodu v porovnání s loňskými 5,09 procenta snižuje měsíční splátky hypotéky přibližně o 1,2 procenta čistého příjmu žadatele, tedy o 1100 Kč.

Průměrná nově poskytnutá hypotéka podle ní v dubnu nepatrně stoupla na 4,08 milionu Kč. Je tak o 14 procent vyšší než před rokem. To odráží kombinaci vyšších cen nemovitostí, růstu mezd a nižších úrokových sazeb, podotkla.

Kombinace poklesu úrokové sazby a vyšší průměrné hypotéky v dubnu letošního roku ve srovnání s průměrnými hodnotami z loňského roku zvýšily průměrnou měsíční splátku hypotéky o 1300 Kč. Splátka hypotéky jeden milion korun s třicetiletou splatností se se současnými úrokovými sazbami pohybuje okolo 5200 Kč.

Současná hypoteční sazba pro refinancování 4,57 procenta ve srovnání s průměrnou úrokovou hypoteční sazbou 2,8 procenta pro nové hypotéky v roce 2019 při zkrácení splatnosti úvěru zvedá měsíční splátky u průměrné hypotéky přibližně o více než 1800 Kč, tedy asi o 3,8 procenta současné hrubé průměrné mzdy, dodala asociace.