Po týdnech relativní stability a nadějí na možné diplomatické posuny v otázce Ukrajiny došlo k citelnému ochlazení optimismu. Společně s prudkým růstem cenové hladiny ve Spojeném království to přispělo k opatrnosti investorů napříč kontinentem.

V ranních hodinách, konkrétně v 03:02 ET (07:02 GMT), německý index DAX poklesl o 0,2 %, francouzský CAC 40 ztratil 0,3 % a britský FTSE 100 se snížil o 0,2 %. I když se tyto poklesy zdají být mírné, signalizují ztrátu důvěry v krátkodobý vývoj evropských ekonomik, zejména v souvislosti s politickou nejistotou a přetrvávajícími obavami z inflace.

Geopolitické napětí znovu vystoupilo do popředí poté, co americký prezident Donald Trump uskutečnil dvouhodinový telefonický hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Navzdory očekávání však jednání nepřineslo žádný konkrétní pokrok ve snaze ukončit více než tři roky trvající konflikt na Ukrajině. Trump během rozhovoru opustil svou dosavadní pozici vyžadující bezpodmínečné 30denní příměří, což Kyjev vnímal jako vstřícný krok k zahájení mírových jednání.

Německý ministr obrany Boris Pistorius k tomu uvedl: „Mám podezření, že Trump špatně odhadl svou vyjednávací pozici. Putin zjevně hraje o čas a nemá o mír skutečný zájem.“ Tyto výroky jen podtrhují realitu, že šance na diplomatické řešení se opět vzdálily. Pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jde o další politickou ránu, která přichází pouhé tři měsíce po veřejném sporu s Trumpem ohledně směřování pomoci a podmínek příměří.

Zároveň se Evropská unie snaží reagovat a připravuje nový balíček sankcí proti Rusku, který by měl být předložen v nadcházejících týdnech. Pokud by sankce zasáhly některé z klíčových sektorů, jako je energetika nebo bankovnictví, mohlo by to výrazně ovlivnit i evropské hospodářství, zejména v zemích závislých na dovozu z Ruska.

Další tlak na evropské trhy přinesla zpráva z Velké Británie, kde inflace v dubnu výrazně vzrostla. Podle údajů britského Úřadu pro národní statistiku dosáhla meziroční míra spotřebitelské inflace 3,5 %, což je skokový nárůst z březnových 2,6 %. Jedná se o nejvyšší hodnotu od ledna 2024 a největší meziroční růst od roku 2022. Takový vývoj zpochybňuje předpoklady, že by Bank of England mohla letos přikročit k více než jednomu snížení úrokových sazeb.

V oblasti korporátních zpráv znepokojila investory společnost Marks and Spencer, která oznámila, že v důsledku rozsáhlého kybernetického útoku může přijít až o 300 milionů liber na obchodních ziscích. Její online platební systémy zůstávají mimo provoz a plná obnova může trvat měsíce. To vrhá stín na celý britský maloobchodní sektor, kde se už tak očekávalo volatilní obchodování kvůli inflaci a celní politice.

Dalšími společnostmi, které se dostaly do titulků, jsou JD Sports Fashion s 2% poklesem základních tržeb v prvním čtvrtletí, a belgická energetická skupina Elia, která po navýšení kapitálu o 2,2 miliardy eur potvrdila svůj výhled zisku na rok 2025.

Na globálních trzích pak dominovala zpráva o možném izraelském útoku na íránská jaderná zařízení, která zasáhla i energetické trhy. Cena ropy Brent vzrostla o 1,2 % na 66,17 USD za barel, zatímco WTI posílila o 1,3 % na 62,86 USD. CNN s odvoláním na americké zpravodajské zdroje uvedla, že izraelské ozbrojené složky jsou v pokročilé fázi příprav na možný zásah, i když zatím nebylo učiněno finální rozhodnutí.

Zpráva rovněž uvedla, že pravděpodobnost izraelského úderu „výrazně vzrostla“ v posledních měsících. Vedle geopolitického rizika rostou i zásoby ropy ve Spojených státech – podle dat Amerického ropného institutu (API) vzrostly o 2,5 milionu barelů, zatímco tržní prognózy očekávaly pokles o 1,9 milionu.

Souhra všech těchto faktorů – neúspěch mírových snah, růst inflace, kybernetické útoky i geopolitické napětí – vytváří nejisté investiční prostředí, ve kterém se evropské trhy budou nadále potýkat s výzvami, jež ovlivní nejen krátkodobé pohyby, ale i dlouhodobé strategie investorů.