Vystoupil s důrazným poselstvím, že USA zůstanou přítomny v indicko-pacifickém regionu, budou čelit tlaku ze strany Číny a nedovolí, aby jejich partneři byli zastrašováni. Jeho projev se tak snažil napravit škody způsobené dřívějšími vyjádřeními viceprezidenta JD Vance, který v březnu kritizoval evropské spojence za nedostatečné výdaje na obranu a komentoval svobodu slova i válku na Ukrajině způsobem, který v zahraničí vyvolal vlnu nevole.Přestože Hegseth své poselství formuloval opatrněji a s diplomatickou nuancí, než bylo u Trumpovy administrativy dosud obvyklé, jeho slova byla přijata s jistou rezervou. Důvodem je především nepředvídatelnost Donalda Trumpa, jehož výstupy na sociálních sítích a obchodní opatření – včetně záplavy cel – vzbuzují mezi partnery USA napětí a nejistotu.Nepřítomnost Číny umožnila USA udávat tónKonferenci poznamenala také absence čínského ministra obrany, což dalo Spojeným státům možnost více ovlivňovat diskusi. Peking místo toho vyslal nižší představitele, kteří se ocitli v defenzivě. Tento krok otevřel prostor pro hlubší spolupráci mezi USA a dalšími zeměmi regionu, jako jsou Kambodža, Thajsko či Indonésie. Tradiční američtí spojenci zároveň využili této situace k tomu, aby kritizovali snahy Číny o vytváření sfér vlivu, a to i přesto, že jsou na obchodní vztahy s Pekingem výrazně navázáni.Například malajský premiér Anwar Ibrahim zdůraznil, že obchod není jen nástrojem měkké síly, ale strategickým pilířem regionu, který nesmí být poškozován svévolně uvalovanými cly. Obdobně reagovali i další představitelé, kteří upozorňovali na negativní dopady Trumpových obchodních omezení, jež v dubnu zasáhla zejména jihovýchodní Asii.Navzdory snahám Hegsetha byla nedůvěra vůči USA patrná. Někteří účastníci jednání uváděli, že si nejsou jisti, zda by americký prezident skutečně stál na jejich straně v případě krize. Také panovala obava, že jakákoli dohoda uzavřená s Trumpem by mohla být záhy zpochybněna či zrušena prostřednictvím příspěvku na sociálních sítích.Obavy z hegemonie a výzva k strategické autonomiiFrancouzský prezident Emmanuel Macron během konference varoval před vytvářením sfér vlivu a apeloval na strategickou autonomii Evropy a Asie. Ve svém vystoupení vyzval k tomu, aby se země obou kontinentů spojily v úsilí o zabezpečení dodavatelských řetězců a posílení společné bezpečnosti. Macronova slova našla u mnoha účastníků odezvu, zejména v kontextu rostoucí závislosti některých států na USA v oblasti bezpečnosti a na Číně v oblasti ekonomické.Kaja Kallasová, představitelka Evropské unie, zdůraznila ochotu Unie stát na straně těch, kteří odmítají unilateralismus, šikanu a agresi a volí spolupráci a společnou prosperitu. Mnoho vlád v regionu tak začalo hledat rovnováhu mezi dvěma velmocemi, s cílem snížit závislost na USA i Číně a posílit vlastní autonomii.Tento posun k větší soběstačnosti a diverzifikaci partnerství potvrzují i konkrétní kroky – například Litevská republika posílila spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to v reakci na hrozby ze strany Ruska a Číny. Japonsko se naopak zaměřilo na užší propojení s Indií a Filipínami.Kritika Číny i USA, hledání rovnováhy pokračujeBěhem víkendu se odehrála i řada konfliktních výměn názorů, zejména mezi čínskými zástupci a představiteli ostatních států. Čínská delegace reagovala podrážděně na výtky americké strany. Například kontradmirál Hu Gangfeng označil americký přístup za provokativní a rozdělující. Podobně plukovník Lu Yin zkritizoval atmosféru fóra, kde je podle něj „politicky korektní“ napadat Čínu.Naopak filipínský ministr obrany Gilberto Teodoro se dostal do otevřeného střetu s čínskými zástupci a získal potlesk, když odmítl jejich „propagandistické výstupy maskované jako dotazy“. Ve své odpovědi připomněl i vnitřní represivní charakter čínského režimu.Zaznívaly však i hlasy volající po rovnováze. Singapurský ministr obrany Chan Chun Sing zdůraznil, že pokud si země musí vybrat stranu, měly by zvolit stranu principů – tedy podporu globálního řádu a odpor k síle silnějšího nad slabšími.Přestože přítomnost Číny byla na konferenci omezená, její vliv v regionu zůstává významný. Většina zemí si stále přeje zachovat rovnováhu mezi Pekingem a Washingtonem, i když se zároveň snaží posilovat vlastní hlas na mezinárodní scéně.Tato konference tak potvrdila, že ačkoli Hegseth přivezl klidnější a předvídatelnější tón než jeho kolegové z Trumpovy administrativy, nejistota spojená s politikou amerického prezidenta přetrvává. Obchodní politika, osobní styl vyjadřování a ochota k mezinárodní spolupráci zůstávají zásadními faktory, které budou určovat, zda si USA v Asii udrží důvěru – nebo zda se země regionu vydají vlastní cestou.