Téma získalo ještě větší význam v souvislosti s kroky prezidenta Donalda Trumpa, jenž sice v inauguračním projevu slíbil „navrátit svobodu projevu do Ameriky“, ale jeho administrativa opakovaně podniká kroky, které tuto svobodu omezují. Protesty, soudní spory a výzvy organizací na ochranu lidských práv ukazují, že se v USA odehrává zásadní zkouška demokratických hodnot.Rostoucí napětí mezi slovy a činyTrumpova slova o podpoře svobody slova ostře kontrastují s činy jeho administrativy. V posledních měsících došlo například k zatýkání palestinských aktivistů, zásahům proti demonstrantům a bezpečnostním raziím na univerzitách. Trump zároveň veřejně pohrozil tvrdým potlačením protestů během sobotní vojenské přehlídky, což přimělo Amnesty International k upozornění, že protest je základním lidským právem, které musí být státními orgány chráněno.Advokátka Nora Benavidezová z organizace Free Press varovala, že Trumpova kampaň proti svobodě projevu „vstoupila do nové a nebezpečné fáze“. Reakce na tyto události vyústily v celonárodní demonstrace s názvem „No Kings“, které měly upozornit na hrozbu autoritářských tendencí v přístupu k občanským právům.Soudní spory a tlak na médiaNapětí se přeneslo i do právní roviny. Média a právnické organizace sledují vývoj situace s rostoucím znepokojením. Reporters Committee for Freedom of the Press společně s více než 60 médii, včetně CNN, odeslal federálním a státním úřadům dopis, ve kterém požaduje zajištění práv novinářů na svobodné informování bez zastrašování. Zmíněno bylo například násilné vyvedení senátora Alexe Padilly z tiskové konference ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemové, což vyvolalo silnou kritiku z řad zákonodárců, včetně Nancy Pelosiové, která zásah označila za útok na svobodu projevu.Obavy z omezování svobody tisku narůstají i v souvislosti s přístupem administrativy k veřejnoprávním médiím. Associated Press, NPR či Voice of America čelí tlakům kvůli obviněním z údajné zaujatosti, přičemž Trump tato média pravidelně označuje za „falešná“. Tento rétorický útok se stal podkladem pro nové soudní spory, v nichž se argumentuje, že prezidentova slova vedla k cílené diskriminaci na základě politického názoru.Preferované projevy versus ty nežádoucíRozdělení projevu v dnešní Americe není vedeno pouze právní hranicí mezi tím, co je a co není dovoleno. Stále častěji se hovoří o tom, že existuje preferovaný a nežádoucí projev, přičemž prezident jasně ukazuje, které názory jsou vítané a které ne. Výhrůžky Elonu Muskovi kvůli podpoře demokratických kandidátů, stejně jako tvrzení, že „wokeismus“ je téměř nelegální, vytvářejí obraz společnosti, kde se svoboda projevu stává nástrojem politického boje.Trumpova opatření jako zákaz masek při protestech, zásahy proti univerzitám či mazání webových stránek státních institucí podle kritiků dále podkopávají důvěru veřejnosti ve svobodu slova. Kalifornský guvernér Gavin Newsom uvedl, že Trump „delegitimizuje zpravodajské organizace“ a „útočí na první dodatek“. Vyzval obyvatele, aby svá práva hájili pokojně a důstojně.Svoboda slova jako lakmusový papírek demokracieV současné době se tedy svoboda projevu v USA stává lakmusovým papírkem stavu demokracie. Nejde pouze o to, co je z právního hlediska dovoleno, ale také o to, jak jsou jednotlivé projevy prakticky tolerovány ze strany státu. Aktivisté, právníci, novináři i politici upozorňují, že v sázce je víc než jen právo na protest – jde o samotný základ demokratického pořádku.Případy, kdy jsou někteří jednotlivci nebo skupiny systematicky umlčováni nebo zastrašováni, vytvářejí precedent, který může změnit pojetí občanských práv na celé generace. To se týká i univerzit, nezávislých médií a dalších institucí, které hrají klíčovou roli v ochraně veřejného prostoru pro pluralitní diskuzi.Současný vývoj tak ukazuje, že první dodatek americké ústavy není jen historickým dokumentem, ale živou součástí dnešního politického zápasu o hodnoty, na nichž Spojené státy stojí.