Tato iniciativa přichází poté, co Izrael zahájil bombardování Íránu, čímž přerušil už tak komplikovaná jednání o omezení íránského jaderného programu. Trump a jeho poradci doufají, že Írán, oslabený izraelskými útoky a ztrátami ve svém raketovém arzenálu, přehodnotí svůj postoj a přistoupí na dříve odmítnuté podmínky, zejména zastavení obohacování uranu.Odklad rozhodnutí zároveň prezidentovi poskytuje čas na zvážení možných následků vojenské akce, zejména v kontextu jeho předvolebního závazku vyhnout se dalším zahraničním konfliktům. Diplomatické snahy však čelí značným překážkám. I když Bílý dům zvažoval vyslání zvláštního vyslance Steva Witkoffa a viceprezidenta JD Vance do regionu, jednání se nakonec neuskutečnila. Witkoff i Vance zůstali ve Washingtonu, neboť Trump si začal být méně jistý úspěchem diplomatické cesty.Evropa vstupuje do hryMinistři zahraničí Velké Británie, Německa a Francie míří do Ženevy, kde se mají setkat s íránským ministrem zahraničí Abbasem Araghchim. Jejich cílem je navázat na předchozí nabídku dohody, kterou Teherán před izraelskými nálety odmítl. Přesto podle amerických činitelů od tohoto setkání nelze očekávat průlom. Zdroje z Bílého domu však naznačují, že prezident Trump podporuje diplomatické snahy evropských spojenců, pokud by mohly Írán přivést blíže k přijetí podmínek dohody.Írán podle zpráv stále trvá na tom, že nebude jednat, dokud budou pokračovat izraelské útoky. Spojené státy zatím na Izrael netlačily, aby operaci přerušil. Naopak, Trump dal izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi zelenou k pokračování v útocích. Ačkoli Írán nevyslal žádné signály o ústupcích v otázce obohacování uranu, komunikace prostřednictvím třetích stran probíhá. Podle amerických úředníků se ale rétorika Teheránu nemění.Napětí mezi diplomacií a silouTrumpovo rozhodnutí pozastavit vojenskou akci lze chápat jako příklon k diplomatickému řešení, i když jen dočasný. Jeho tisková mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že prezident upřednostňuje diplomacii, ale je připraven použít sílu, pokud to bude nutné. V posledních dnech prezident intenzivně jednal s poradci v situační místnosti a diskutoval například o možnosti útoku na íránské podzemní zařízení ve Fordow. Cílem by bylo jeho úplné zničení, ovšem Trump opakovaně vyjádřil obavy z rozsáhlého konfliktu.I přesto se vojenské možnosti připravují. Trump se radí zejména s ředitelem CIA Johnem Ratcliffem a předsedou sboru náčelníků štábů generálem Danem Cainem. Zároveň však zůstává otevřený vyjednávání. Do centra pozornosti se tak dostává Witkoff, který už dříve navrhl dohodu o úplném zastavení obohacování uranu. Tento návrh zůstává i nadále základem pozice USA.Hledání diplomatického výstupuEvropané vnímají blížící se ženevské jednání jako příležitost „změřit teplotu“ íránské ochoty přistoupit na kompromis. Jejich cílem je zjistit, zda by Teherán mohl za určitých podmínek přistoupit na jednání, která by vedla ke snížení napětí. I přes izraelské útoky evropské vlády tvrdí, že íránské know-how nelze zničit bombami a že Teherán může dál pokračovat v tajných aktivitách.Frustraci pociťují také američtí diplomaté, kteří nemají od administrativy jasné instrukce a při rozhovorech se spojenci odkazují pouze na Trumpova veřejná prohlášení. Americký ministr zahraničí Rubio, který doprovázel prezidenta i na summitu G7, pokračuje ve své roli prostředníka mezi Washingtonem a evropskými spojenci. Při nedávných schůzkách opakovaně prohlašoval, že Írán nikdy nesmí získat jadernou zbraň.Výsledky diplomatických snah se ukážou až v následujících dnech. Pokud se Trumpovo vyčkávání ukáže jako účinná taktika, může se vyhnout ozbrojenému konfliktu. Pokud ne, riziko rozsáhlého vojenského střetu zůstane reálně na stole.Celý vývoj ukazuje, jak křehká a zároveň komplexní je situace na Blízkém východě. Dvoutýdenní prostor pro jednání může představovat buď klíčový moment pro diplomatické řešení, nebo jen krátkou přestávku před novou vlnou konfliktu. Výsledky těchto dnů ovlivní nejen vztahy mezi USA a Íránem, ale i stabilitu celého regionu a důvěryhodnost mezinárodní diplomacie.