Tato hodnota se nachází jen těsně nad kritickou hranicí 50 bodů, která odděluje růst od poklesu. Ekonomové přitom očekávali mírné zrychlení na 50,5 bodu. Výsledky signalizují, že ekonomická aktivita v regionu zůstává utlumená a výrazně ovlivněná geopolitickou a obchodní nejistotou.

Situace v jednotlivých sektorech je navíc nevyvážená. Zatímco služby se vrátily na hranici růstu, zpracovatelský průmysl zůstává slabý – jeho index se drží na úrovni 49,4 bodu, což znamená pokles již 36. měsíc v řadě. Podle ekonoma Hamburské obchodní banky Cyruse de la Rubii se ekonomika eurozóny snaží nabrat dech, ale růst je už šestý měsíc téměř nulový.

Hospodářský výkon pod tlakem globálních rizik

Údaje zveřejněné společností S&P Global naznačují, že i výkon ekonomiky ve druhém čtvrtletí bude pravděpodobně velmi omezený. Shodují se s tím i výsledky průzkumu agentury Bloomberg mezi analytiky, kteří předpovídají, že hrubý domácí produkt eurozóny do konce června prakticky neporoste. Hlavní brzdou zůstává přetrvávající nejistota spojená s obchodní politikou USA, zejména s plánovanými recipročními cly prezidenta Donalda Trumpa. Dalším negativním faktorem je pokračující válečný konflikt na Ukrajině a napětí na Blízkém východě.

Přestože průzkum PMI probíhal ještě před víkendovými americkými údery na Írán, už tehdy byla patrná obezřetnost firem. Regionálně se výsledky liší – Německo překvapivě zaznamenalo růst, zatímco Francie zůstává pod 50 body, kde se nachází již od loňského září. Právě slabost druhé největší ekonomiky eurozóny je podle de la Rubii dalším důvodem, proč růst v regionu nadále váhá.

ECB zůstává obezřetná, ale má prostor k akci

I přes utlumenou ekonomickou aktivitu zůstává inflace v eurozóně pod kontrolou, což dává Evropské centrální bance (ECB) prostor pro další kroky. ECB očekává, že růst HDP v roce 2025 dosáhne jen 0,9 %, ale i tak letos již podruhé snížila základní úrokové sazby. Ačkoli se v červenci změna sazeb nečeká, někteří členové bankovní rady nevylučují, že cyklus uvolňování měnové politiky by mohl pokračovat, pokud to vývoj inflace dovolí.

Podle de la Rubii navíc silné euro a deflační dopady amerických cel hovoří proti rychlému návratu inflačních tlaků. V takovém prostředí se ECB může soustředit na stabilizaci prostředí pro firmy a spotřebitele a případně na další podporu růstu prostřednictvím měnové politiky.

Podle analytiků z Bloomberg Economics by se ECB mohla rozhodnout pro další snížení sazeb již v září, pokud USA opravdu ukončí odklad uvalení cel. Očekává se, že právě tlak na exportéry a spotřebitele by mohl přimět centrální banku k novému zásahu.

Geopolitika a obchodní politika dál komplikují výhled

Současný vývoj přichází v době, kdy se v Evropě rozbíhá i politicky významný týden. Hlavy států a vlád se nejprve sejdou v Haagu na výročním summitu NATO a následně budou jednat v Bruselu. Severoatlantická aliance zvažuje navýšení vojenských výdajů, což by mohlo pomoci oživit průmyslovou výrobu a investiční aktivitu v regionu. I přesto však zůstává nálada firem spíše opatrná.

PMI průzkumy jsou považovány za rychlý a přesný ukazatel hospodářských trendů, protože mapují změny nálad firem na začátku každého měsíce. Přesto je třeba brát jejich výsledky s rezervou – ukazují spíše šíři změn než jejich hloubku a ne vždy se plně promítnou do čtvrtletních údajů o HDP.

Zatímco některé světové ekonomiky vykazují známky růstu – například Japonsko, Indie nebo Velká Británie –, eurozóna nadále zůstává v sevření externích tlaků. Data z USA, která budou teprve zveřejněna, pravděpodobně ukážou pokračující růst, což by mohlo vytvořit další rozdíl mezi evropským a americkým hospodářským vývojem.

Na závěr lze říci, že soukromý sektor eurozóny zatím nenašel dostatečnou sílu k obratu. Slabá výroba, nejistota kolem obchodních vztahů a geopolitická rizika nadále svazují potenciál růstu. Pokud se situace nezmění, ekonomika eurozóny bude i nadále balancovat těsně nad hranicí stagnace.