Skutečnost je však složitější. Historická data ukazují, že korelace mezi cenami ropy a vývojem indexu S&P 500 je velmi proměnlivá a nelze na ni spoléhat jako na predikční nástroj.Před rokem 2000 byla tato korelace negativní, což znamenalo, že růst cen ropy v daném měsíci obvykle vedl k podprůměrnému výnosu akciového trhu v měsíci následujícím. V posledních dvaceti pěti letech se však situace otočila. Od roku 2000 naopak vyšší ceny ropy často souvisely s lepší výkonností akcií. Vývoj tedy nelze považovat za konzistentní nebo předvídatelný. Vliv ceny ropy na trh je dnes podmíněn řadou nových faktorů, které v minulosti neexistovaly.Změny v americké energetice ovlivnily tržní dynamikuJedním z důvodů této změny může být rozmach těžby ropy v USA, zejména díky využití hydraulického štěpení. Spojené státy se díky tomu transformovaly z čistého dovozce na vývozce ropy, čímž se jejich ekonomika stala méně závislou na globálních cenových výkyvech.Další významný faktor představovala finanční krize z let 2008–2009, kdy hrozila deflace a růst cen ropy byl chápán jako známka oživující ekonomiky. V takových obdobích proto trh na růst cen nereagoval negativně, ale naopak jej vítal jako známku obnovující se poptávky.Tyto strukturální změny způsobily, že jednoduché předpoklady o tom, jak se budou akcie chovat v závislosti na vývoji cen ropy, už neplatí. Investoři proto musí počítat s tím, že žádná jednoduchá rovnice typu „levnější ropa = růst akcií“ už nefunguje.Strategie založené na ropě přestaly fungovatZměnu v korelaci mezi ropou a akciemi potvrzují i akademické studie. Ve 20. století existovala jednoduchá investiční strategie: snížit expozici v akciích, když cena ropy vzrostla, a zvýšit ji, když cena klesla. Tato strategie tehdy dokonce získala akademické uznání – vyšla v prestižním časopise Journal of Financial Economics.Jakmile však byla publikována, její efektivita dramaticky poklesla. Studie zveřejněná v roce 2024 v Review of Financial Studies, kterou provedli výzkumníci z Lausanne a Kalifornské univerzity v Los Angeles, ukazuje, že tato strategie po roce 2000 přestala porážet trh. I po započítání dřívějších úspěšných období byl její výkon dlouhodobě slabý. Ukázalo se, že publikace samotné strategie mohla přispět k jejímu selhání, protože se stala veřejně známou a přestala fungovat jako konkurenční výhoda.Dopady pro investory v současném prostředíJaké z toho plyne ponaučení? Především to, že není vhodné upravovat akciové pozice na základě očekávání budoucího vývoje cen ropy. I když geopolitické události, jako jsou napětí na Blízkém východě nebo útoky na íránská jaderná zařízení, mohou mít dočasný vliv na cenu komodit, jejich skutečný dopad na akciové trhy je často velmi odlišný od předpovědí.Investoři například nedávno očekávali tvrdou reakci Íránu po víkendovém útoku, což vedlo k růstu cen ropy. Když se však ukázalo, že odpověď Íránu byla relativně mírná, ceny ropy prudce klesly – a s nimi i akcie energetických firem. V takových chvílích se ukazuje, jak složité je odhadnout, jak se trh zachová v reakci na aktuální události. Ještě obtížnější je předvídat, jaký bude dlouhodobý dopad.Z tohoto důvodu je rozumné držet se dlouhodobě diverzifikované investiční strategie, která nesází na krátkodobé výkyvy ani na spekulace založené na jednotlivých proměnných, jako je právě cena ropy. Vzhledem k historicky nestabilní korelaci nemá smysl spoléhat na to, že levná ropa automaticky přinese růst trhu – nebo naopak.Z vývoje posledních dvou dekád vyplývá, že vztah mezi cenou ropy a akciovým trhem není lineární ani předvídatelný. Přestože levnější energie mohou být výhodné pro některé sektory, celkový efekt na index S&P 500 se může výrazně lišit v závislosti na širším ekonomickém kontextu. Proto by investoři měli přistupovat k vývoji cen ropy opatrně a rozhodně se vyvarovat toho, aby na jejich základě činili rychlá rozhodnutí o změně portfolia. Důležité je zaměřit se na dlouhodobou strategii, diverzifikaci a pečlivou analýzu fundamentálních ukazatelů – nikoliv na snahu předvídat krátkodobé tržní reakce na komoditní šoky.