Klíčovým faktorem, který pomohl trhům udržet pozitivní náladu, bylo především obnovení příměří mezi Izraelem a Íránem, jež zmírnilo obavy z možného narušení dodavatelských řetězců v regionu. Zároveň investoři sledovali dění okolo amerického Federálního rezervního systému (Fed), konkrétně vyjádření jeho předsedy Jeroma Powella a ostrou kritiku ze strany prezidenta Donalda Trumpa.

Index DAX v Německu posílil o 0,5 %, francouzský CAC 40 přidal 0,4 % a britský FTSE 100 si připsal 0,1 %. Tyto zisky však nelze vnímat jako známku euforie – spíše jako projev opatrného optimismu investorů, kteří se připravují na potenciální dopady amerických cel, jež by mohly být obnoveny už 9. července. Termín, který stanovila administrativa prezidenta Trumpa pro uzavření obchodních dohod, se rychle blíží, ale dosud není patrné, že by došlo k průlomu v jednáních s klíčovými partnery.

Příměří mezi Íránem a Izraelem, zprostředkované samotným Trumpem, je na jednu stranu vnímáno jako pozitivní signál, ale investoři zároveň vědí, že jde o křehkou dohodu, která se může kdykoli rozpadnout. Stabilita na Blízkém východě je přitom pro světové trhy klíčová, a to nejen kvůli bezpečnosti, ale i kvůli stabilitě cen ropy a energetických dodávek.

Do této napjaté atmosféry promluvil i Jerome Powell, který při svém vystoupení před Kongresem potvrdil, že centrální banka nebude spěchat se snižováním úrokových sazeb, dokud nebude jasné, jaký dopad budou mít cla na inflaci. Powell uvedl, že cla mohou způsobit trvalejší růst cen, než se původně předpokládalo. Tato opatrnost však vyvolala další vlnu kritiky ze strany Donalda Trumpa, který dlouhodobě prosazuje agresivnější měnovou expanzi.

Trump označil Powella za „hrozného“ a dodal, že už ví, koho by chtěl jmenovat na jeho místo. Jeho výrok, že „naštěstí brzy odejde“, znepokojuje mnohé ekonomy i tržní analytiky, protože ohrožuje nezávislost centrální banky, která je jedním z pilířů důvěry v americký ekonomický systém. Wall Street Journal navíc informoval, že Trump zvažoval výměnu Powella už na podzim, což by znamenalo zásah do řízení měnové politiky před koncem řádného mandátu předsedy Fedu v květnu 2026.

Na korporátní scéně se pozornost obrátila na výsledky společnosti H&M, která oznámila mírně horší než očekávané tržby za druhé čtvrtletí. Přesto firma očekává, že tržby v červnu vzrostou o 3 %, měřeno v místních měnách. Tento výhled dává investorům naději, že módní sektor se pomalu zotavuje, i když spotřebitelská poptávka zůstává citlivá na inflační tlaky.

Dalším sledovaným tématem byl růst akcií zbrojních společností, podpořený rozhodnutím lídrů NATO výrazně navýšit výdaje na obranu. Tento trend se odráží ve zvýšeném zájmu investorů o obranný sektor. Naopak ropa zaznamenala růst kvůli pozitivním údajům z USA – zásoby ropy klesly pátý týden v řadě a rovněž zásoby benzínu se nečekaně snížily. Futures na ropu Brent vzrostly o 0,4 % na 66,70 USD za barel a americká WTI přidala 0,5 % na 65,23 USD za barel. Tento růst navázal na téměř procentní zisk ze středy.

Energetická informační agentura uvedla, že zásoby ropy klesly o 5,8 milionu barelů, zatímco očekávání analytiků počítalo jen se sedminou tohoto poklesu. Zásoby benzínu se snížily o 2,1 milionu barelů, přestože trh očekával nárůst. Rostoucí dodávky benzínu zároveň ukazují, že sezóna letních cest je v USA v plném proudu, což podporuje poptávku.

Celkově evropské trhy reagují na kombinaci mezinárodních událostí, korporátních zpráv a centrální bankovní politiky. Ačkoli růst akcií zůstává mírný, je postaven na reálných ekonomických základech – silné poptávce po ropě, stabilizaci geopolitického napětí a pevných výhledech některých firemních sektorů. Otázkou zůstává, zda politické vměšování do centrální bankovní nezávislosti nebude mít delší stín na důvěru v globální trhy.