Ministerstvo financí zveřejní pololetní výsledek: schodek zůstává vysoký, ale nižší než loni Ministerstvo financí dnes představí pololetní výsledek státního rozpočtu, který bude důležitým ukazatelem, jak se české veřejné finance vyvíjejí v roce 2025. Přestože čísla stále ukazují vysoký deficit, naznačují také mírné zlepšení oproti loňskému roku, kdy se stát za první pololetí propadl do pátého nejhlubšího schodku od vzniku samostatné České republiky. Deficit za první pololetí se přiblíží 170 miliardám V roce 2024 činil rozpočtový deficit za prvních šest měsíců 178,6 miliardy korun. Letos byl ke konci května schodek 170,5 miliardy korun, tedy o zhruba 40 miliard nižší než ve stejném období loni. Pokud se červnový vývoj bude držet obvyklého trendu, kdy se saldo zpravidla vylepšuje díky sezónnímu nárůstu příjmů, mohl by být pololetní deficit pod loňskou úrovní. Na druhou stranu zůstává celkový rozpočtový rámec napjatý. Pro celý rok 2025 je schválený rozpočtový schodek ve výši 241 miliard korun, což je o 30 miliard méně než skutečný výsledek z loňska . Přestože loňský výsledek byl nejlepší od počátku pandemie, stále šlo o jeden z nejhlubších deficitů v historii země. Růst příjmů pomáhá, ale výdaje zůstávají vysoké Do konce května dosáhly příjmy státního rozpočtu 774 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 7,3 %. Ke zlepšení pomohl vyšší výběr daní, povinného pojistného a rovněž platby z Evropské unie. Tento vývoj potvrzuje oživení domácí ekonomiky i lepší výběr odvodů, které byly v předchozích letech často zasaženy mimořádnými opatřeními a daňovými úlevami. Na druhé straně výdaje rozpočtu dosáhly za prvních pět měsíců roku 944,5 miliardy korun, tedy meziroční nárůst o 1,4 %. Ačkoli tempo růstu výdajů zpomaluje, v absolutním vyjádření zůstávají výdaje vysoké a výrazně převyšují příjmy. Tato nerovnováha je dlouhodobým problémem českých veřejných financí, který bude nutné řešit v příštích letech. Výhled na druhou polovinu roku zůstává opatrný Rozpočet na rok 2025 počítá s celoročními příjmy ve výši 2,086 bilionu korun a výdaji 2,327 bilionu korun. Z toho vyplývá naplánovaný schodek 241 miliard. Pokud by se vývoj v druhé polovině roku držel dosavadních trendů – tedy pokračujícího růstu příjmů a stabilizace výdajů – mohl by stát tento cíl teoreticky dodržet. Záviset však bude na vývoji ekonomiky, inflace a případných mimořádných výdajích, například v oblasti energetiky či obrany. Přestože se čísla oproti minulým rokům mírně zlepšují, strukturální problémy rozpočtu přetrvávají. Pokud se neprovede reforma výdajové strany rozpočtu – například v oblasti důchodů nebo mandatorních výdajů – zůstane tlak na veřejné finance silný. V takovém případě by mohl i relativně příznivý výsledek za první pololetí znamenat jen dočasné zlepšení v dlouhodobě napjatém fiskálním prostředí. <!– DIP popup–> Analytici očekávají, že ministerstvo financí bude i nadále čelit tlaku na zpřesnění výdajových priorit. Dosavadní vývoj ukazuje, že příjmová strana rozpočtu má prostor k růstu, zejména pokud ekonomika udrží stávající tempo a nezaměstnanost zůstane nízká. Na druhé straně se však začíná znovu otevírat diskuse o daňové reformě, která by měla rozpočet dlouhodobě stabilizovat, aniž by dusila hospodářský růst. Zásadní výzvou pro vládu zůstává konsolidace veřejných financí, která bude muset probíhat v prostředí s nejistým geopolitickým vývojem, možnými dalšími energetickými výkyvy a tlakem na vyšší výdaje ve zdravotnictví a školství. Pokud se nepodaří tyto požadavky sladit s fiskální odpovědností, může se strukturální schodek dál prohlubovat – bez ohledu na krátkodobě příznivé výsledky. Důležitým faktorem pro druhé pololetí bude i vývoj čerpání prostředků z EU fondů, které mohou pomoci stabilizovat výdajovou stranu. Efektivní využívání těchto zdrojů může nahradit část domácího financování a vytvořit prostor pro investice do klíčových oblastí, jako je infrastruktura nebo digitalizace státní správy. Bez ohledu na pololetní čísla zůstává rozpočet ve strukturálním napětí. Vláda bude muset nejen sledovat aktuální vývoj salda, ale především připravit věrohodný plán pro střednědobé období, který zohlední demografické trendy, klimatické závazky a technologickou transformaci ekonomiky. Jedině dlouhodobě udržitelné veřejné finance mohou zajistit stabilitu i v období zvýšené nejistoty.