Návrh textu, který mají lídři předložit, kritizuje jednostranná donucovací opatření, zpochybňuje přístup USA k mezinárodnímu obchodu, a současně upozorňuje na vývoj na Blízkém východě, klimatickou krizi i potřebu globální regulace umělé inteligence.Summit, který začíná 7. července 2025, se odehrává v době, kdy geopolitické napětí a ekonomický protekcionismus vytvářejí nové linie rozdělení ve světovém řádu. V čele hostitelské země stojí brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva, který chce posílit roli BRICS jako protiváhy západnímu vlivu.Kritika obchodního protekcionismu a Trumpovy politikyV návrhu závěrečného prohlášení se uvádí, že lídři BRICS vyjadřují „vážné znepokojení“ nad jednostrannými celními a necelními opatřeními, která podle nich odporují mezinárodnímu právu. Dokument podle informací od dvou úředníků, kteří se podílejí na jednáních, přímo nejmenuje Spojené státy, ale narážky jsou zjevné. Text míří na clo, které americká administrativa oznámila proti řadě světových ekonomik, včetně členů BRICS.Zejména Indie – ačkoli je dlouhodobě považována za blízkého partnera Washingtonu – aktuálně hledá možnosti, jak uzavřít dohodu s USA ještě před 9. červencem, kdy mají nová americká cla vstoupit v platnost. To ilustruje napětí uvnitř samotného bloku BRICS, který není jednotný ve svém vztahu k USA. Zatímco některé státy tíhnou k větší konfrontaci, jiné – právě jako Indie – se snaží udržet vyvážené vztahy.Přesto je z návrhu patrné, že skupina se chce vymezit vůči politice „Amerika na prvním místě“, kterou Trump prosazuje. Tento postoj vytvořil prostor pro vznik alternativních koalic, jakou je právě BRICS. Zároveň však vyvolává otázky ohledně soudržnosti bloku, který sdružuje ekonomiky s odlišnými zájmy a geopolitickým směřováním.Postoj k Blízkému východu a válce v GazeDalší výrazný bod návrhu se týká situace v Gaze. Podle diplomatických zdrojů plánují lídři BRICS vyjádřit „vážné znepokojení“ nad obnovením izraelských útoků a pokračujícím bráněním vstupu humanitární pomoci do tohoto území. Text odsuzuje používání hladovění jako válečného prostředku – nepřímou narážku na Izrael, který tato obvinění odmítá.Zvažována je i výzva k úplnému stažení izraelských sil z pásma Gazy a nesouhlas s nuceným vysídlením palestinského obyvatelstva. Pokud budou tyto pasáže skutečně zahrnuty do finálního znění prohlášení, půjde o výrazný diplomatický signál právě ve chvíli, kdy se má izraelský premiér Benjamin Netanjahu setkat s Trumpem ve Washingtonu.Tento bod zdůrazňuje snahu BRICS představit se jako hlas zastupující globální jih – především ty země, které dlouhodobě kritizují západní přístup k blízkovýchodnímu konfliktu.Klimatická dohoda a regulace umělé inteligenceTřetí klíčovou oblastí, na kterou se návrh deklarace zaměřuje, je klimatická změna. Lídři BRICS se chystají znovu potvrdit podporu pařížské klimatické dohodě, od níž Spojené státy pod vedením Trumpa v minulosti jednostranně odstoupily.Zároveň se text věnuje umělé inteligenci, která se rychle stává jedním z největších globálních témat. Lídři by podle návrhu mohli vyzvat k vytvoření mezinárodního rámce pro správu a regulaci AI, který by pomohl omezit potenciální rizika jejího rozvoje. Tento apel naráží na současný postoj USA, které se staví skepticky vůči snahám o širší regulaci, především ze strany Evropské unie.Z hlediska geopolitiky jde o snahu BRICS hrát aktivnější roli v určování pravidel pro nová technologická odvětví, zejména v oblasti, kde USA dominují, ale zároveň čelí rostoucí mezinárodní kritice za nedostatečnou otevřenost regulaci.Rozšíření skupiny BRICS a rostoucí vlivSummitu v Rio de Janeiru se kromě původní pětice států – Brazílie, Rusko, Indie, Číny a Jihoafrické republiky – účastní i noví členové jako Egypt, Etiopie, Írán, Indonésie a Spojené arabské emiráty. Zároveň se očekává, že v deklaraci bude uvítána skupina 10 partnerských zemí, mezi nimiž jsou například Kazachstán, Nigérie, Vietnam a Thajsko.Tímto krokem se BRICS snaží posílit svůj globální vliv a ukotvit se jako širší platforma rozvíjejících se trhů, která není závislá jen na několika dominantních ekonomikách. Přesto zůstává otázkou, nakolik je tato aliance schopna vystupovat jednotně, zvláště v situacích, kdy se ekonomické a geopolitické zájmy jednotlivých členů rozcházejí.