Mark Zuckerberg svým krokem zřetelně signalizoval, že Meta chce hrát hlavní roli v oblasti vývoje pokročilé AI, která se bude rovnat nebo dokonce překoná schopnosti lidí. Přesto však někteří analytici – včetně Bartona Crocketta z Rosenblatt Securities – zůstávají skeptičtí. Klíčovou otázkou je, zda se mimořádné investice do lidského kapitálu a infrastruktury skutečně promítnou do udržitelného růstu nebo zda jen zvyšují krátkodobá finanční rizika.

Jedním z nejdiskutovanějších aspektů byla spekulace, že Meta nabízí novým zaměstnancům balíčky v hodnotě až 100 milionů dolarů. Tyto informace sice byly některými zúčastněnými zpochybněny, včetně samotného Lucase Beyera, nicméně již samotný rozsah a povaha těchto nabídek ukazuje, jak agresivně Meta přistupuje k získávání největších talentů v oboru. Firma kromě toho investovala 14 miliard dolarů do startupu Scale AI a do svého týmu přivedla i jeho zakladatele Alexandera Wanga. Takový krok nevypadá jako náhoda – spíše naznačuje hlubší strategii, jejímž cílem je získat kontrolu nad klíčovými oblastmi vývoje AI technologií.

Podle Crocketta by měl být MSL tým nákladově velmi náročný. Pokud by skutečně 14 nových členů mělo pobírat zmíněných 100 milionů dolarů, znamenalo by to výdaj 1,4 miliardy dolarů již během prvního roku. To však vedení společnosti zatím oficiálně nepotvrdilo. Andrew Bosworth, technologický ředitel Meta, údajně interně sdělil, že tak vysoké částky jsou vyhrazeny pouze několika vybraným osobám ve vedoucích pozicích, a že se nejedná o standardní bonusy. Přesto jsou obavy oprávněné. Meta sice letos snížila výhled výdajů o 1 miliardu dolarů, avšak celkové investice se stále pohybují v rozmezí 113–118 miliard dolarů. A je velmi pravděpodobné, že zřízení týmu MSL už tehdy bylo v plánu.

Analytik zároveň připouští, že Meta by mohla díky investicím do AI výrazně zvýšit produktivitu a snížit počet zaměstnanců, což by pomohlo tyto náklady vykompenzovat. Jenže tato hypotéza zatím není podložena konkrétními čísly. Pokud se strategii nepodaří proměnit v konkrétní přínosy, může se Meta dostat pod tlak ze strany investorů, zejména kvůli možnému poklesu provozních marží. A právě na to Crockett upozorňuje – marže jsou v současnosti citlivým bodem, protože výdaje společnosti rostou rychleji než její příjmy.

Kromě finanční stránky zpochybňuje analytik i samotnou strategii firmy. Podle jeho názoru Meta není přímým konkurentem pro vyhledávače nebo AI chatboty, jako je tomu v případě Googlu nebo OpenAI. Pokud by se Zuckerberg rozhodl tyto segmenty napadnout, mohlo by to dávat větší smysl, ale zatím tomu nic nenasvědčuje. Naopak, skutečná síla AI v rámci společnosti Meta může spočívat v jejím využití k vylepšení cílení reklam, uživatelského zážitku na sociálních sítích nebo automatizaci procesů.

Crockett uznává, že Meta má výhodu ve specializovaných aplikacích umělé inteligence. Například pomocí AI může výrazně vylepšit správu kampaní pro inzerenty, zlepšit filtrování obsahu nebo doporučovací algoritmy. Tato oblast je ale mnohem méně „viditelná“ než souboj o benchmarkové výsledky velkých jazykových modelů, kterým se Meta také snaží konkurovat prostřednictvím modelů Llama. Analytik nicméně pochybuje, že honba za nejlepšími výsledky v benchmarku přinese společnosti jakoukoli přímou návratnost, pokud Meta nebude schopna své modely komerčně využít ve větším měřítku.

Meta Platforms (META)

V závěru svého rozboru Crockett připomíná, že vývoj tržeb Meta ve druhém čtvrtletí je odhadován na růst až o 16 %, ale za celý rok se očekává zpomalení růstu na 10–15 %. Pokud se zároveň zvýší náklady v souvislosti s rozvojem AI, může dojít k citelné kompresi marží. To by změnilo i pohled investorů na další růstový potenciál společnosti.