Podle výzkumu společnosti Gartner z roku 2024 až 71 % personálních ředitelů souhlasí s tím, že manažeři nedostatečně plní svou roli při řízení výkonu zaměstnanců. Důsledkem je, že pracovníci často nedostávají zpětnou vazbu, kterou potřebují k rozvoji a plnému výkonu ve svých rolích.

Nefunkční systémy řízení výkonu mají dopad nejen na jednotlivce, ale i na celkovou výkonnost organizace. Zmíněný průzkum mezi více než 1 400 zaměstnanci zjistil, že pouze 52 % z nich věří, že proces řízení výkonu pomáhá firmám dosahovat obchodních cílů. Tato zjištění naznačují hluboký nesoulad mezi záměrem a realitou, který brzdí růst a efektivitu týmů napříč obory.

Jedním z klíčových problémů je vnímání nespravedlnosti. Mnoho zaměstnanců má pocit, že hodnocení jejich práce je ovlivněno osobními sympatiemi nebo zaujatostí jejich nadřízených. To vede ke ztrátě motivace a důvěry v celou organizační strukturu.

GenAI mění pravidla řízení výkonu: spravedlněji a efektivněji

Novým hráčem, který může změnit pravidla hry, je generativní umělá inteligence (GenAI). Tato technologie nabízí příležitost snížit míru zaujatosti a zlepšit vnímání spravedlnosti v rozhodovacích procesech. Podle průzkumu Gartner z října 2024 až 87 % zaměstnanců věří, že algoritmy mohou poskytovat spravedlivější zpětnou vazbu než lidé. Dalších 58 % zaměstnanců navíc uvedlo, že lidé jsou při rozhodování o odměňování zaujatější než AI.

Přestože existuje jistá míra skepse, pomalu se mění i ochota zaměstnanců přijímat technologie v řízení výkonu. Například pouze 34 % z nich souhlasí s tím, že zpětná vazba od algoritmu by mohla být spravedlivější než od manažera. To naznačuje, že nasazení GenAI bude vyžadovat promyšlený přístup a budování důvěry.

Úkolem personálních ředitelů (CHRO) a vedoucích talent managementu je hledat cesty, jak efektivitu a spravedlnost v řízení výkonu skutečně zlepšit – a využití GenAI může být jedním z nich.

Tři klíčové kroky pro úspěšné zavedení

Vedení firem, které chce využít potenciál GenAI v řízení výkonu, by mělo postupovat systematicky a citlivě. Prvním krokem je pochopení problematických oblastí, ve kterých současné řízení výkonu selhává. Mezi nejčastější stížnosti zaměstnanců a manažerů patří nadměrná složitost, zbytečná byrokracie a neefektivní technologie. Mnozí také nevnímají proces jako přínosný nebo v souladu s jejich každodenní prací.

V této fázi je vhodné získat co nejširší zpětnou vazbu z celé organizace – nejen od manažerů, ale i od běžných zaměstnanců. Jakmile jsou identifikovány hlavní nedostatky, může vedení posoudit, jaké konkrétní funkce GenAI mohou tyto problémy řešit. Například v případě obav z nespravedlnosti lze využít GenAI k analýze jazykových vzorců ve zpětné vazbě a odhalování potenciálních předsudků. V případě složitosti procesů může AI pomoci s agregací dat z různých HR systémů a jejich přehledným vyhodnocením.

Druhým krokem je zhodnocení připravenosti firmy na implementaci těchto technologií. Různá pracoviště se liší mírou otevřenosti vůči novým nástrojům. Kromě kvantitativních průzkumů je důležitá i kvalitativní složka – např. rozhovory nebo diskusní fóra, kde se mohou zaměstnanci anonymně vyjádřit ke svým postojům.

Zaměstnanci se mohou například vyjádřit, zda by jim nevadilo, kdyby GenAI navrhovala pracovní cíle nebo poskytovala doporučení pro hodnocení výkonu, samozřejmě vždy pod lidským dohledem. Kombinace těchto přístupů umožní vedení přesněji identifikovat míru akceptace a rizika nepochopení.

Třetím a zásadním krokem je budování důvěry. Bez ní nelze dosáhnout úspěšné integrace žádné nové technologie. Vedoucí pracovníci by měli otevřeně komunikovat účel zavádění GenAI, vysvětlit „proč“ i „jak“, a především – jaký dopad to bude mít na každodenní práci zaměstnanců. Transparentní komunikace a aktivní zapojení lidí do procesu jsou základem pro přijetí a důvěru.

GenAI jako impuls pro vyšší výkonnost firem

Závěrem je nutné připomenout, že smyslem inovace v oblasti řízení výkonu není technologie sama o sobě, ale vyšší angažovanost zaměstnanců a lepší výsledky firem. Výzkum společnosti Gartner prokázal, že pokud je řízení výkonu sladěno s potřebami zaměstnanců a zároveň s obchodní strategií, může přinést výrazné zlepšení: zvýšení individuálního výkonu až o 40 %, nárůst angažovanosti o 59 % a zlepšení celkového výkonu pracovní síly o 60 %.

Právě nyní se otevírá prostor, kdy může být implementace GenAI výhodná – zejména v organizacích, které chtějí posílit důvěru, zvýšit efektivitu a podpořit kulturu spravedlnosti. Klíčem k úspěchu ale není slepá důvěra v algoritmy, nýbrž promyšlená a postupná integrace, která zohledňuje firemní kontext, zpětnou vazbu zaměstnanců a především – lidský rozměr rozhodování.