V centru pozornosti stojí prezident Donald Trump, který přitvrzuje svou obchodní rétoriku vůči několika klíčovým partnerům – zejména Indii, Rusku a Íránu. Trhy tak reagují nejen na obavy ze zpřísnění sankční politiky, ale také na možné přerušení dodávek ropy do mezinárodních obchodních toků. Brent se aktuálně obchoduje nad hranicí 73 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI osciluje kolem 70 dolarů za barel. Za celý týden si ropa Brent připsala téměř 7 % a směřuje k největšímu měsíčnímu zisku od září 2023.

Napětí eskalovalo poté, co prezident Trump veřejně pohrozil Indii sankcemi za nákup ruské ropy. Dále uvedl, že Spojené státy plánují od 1. srpna uvalit clo na indický export, čímž by došlo k dalšímu zhoršení vztahů mezi dvěma strategickými partnery. I když následně zmínil, že jednání s Dillí stále pokračují, na trzích zavládla nejistota. Indické rafinerie mezitím požádaly vlastní vládu o urychlené vyjasnění situace, protože neexistují žádné konkrétní informace o tom, jaké typy sankcí by mohly být uplatněny, ani jaký bude jejich rozsah.

Podle některých komentářů však trh bere prezidentovy výhrůžky s určitou rezervou. Vandana Hari, zakladatelka analytické společnosti Vanda Insights, upozornila, že „i když Trump pravděpodobně neudělá nic, co by mohlo vést k trvalému růstu cen ropy, obchodníci mu zatím moc nevěří“. Podle ní přetrvává na trhu „riziková prémie“ související s dodávkami z Ruska, což znamená, že nervozita z potenciálních výpadků v dodávkách se promítá do vyšších cen komodity. Tento efekt je patrný i navzdory faktu, že současné zásoby surové ropy ve Spojených státech v uplynulém týdnu vzrostly o 7,7 milionu barelů – což je největší nárůst od ledna.

Důležitým faktorem pro další vývoj trhu s ropou je i postoj Spojených států k Íránu. Washington tento týden zavedl nejtvrdší sankce vůči Teheránu za posledních sedm let. Tyto kroky směřují především na íránské vývozy ropy a mají za cíl omezit příjmy tamního režimu. Sankce mohou dále zkomplikovat globální nabídku a zvýšit tlak na ceny ropy i souvisejících produktů, jako je nafta. Právě zásoby destilátů v USA rostou již třetí týden po sobě, avšak stále zůstávají pod sezónním průměrem, což naznačuje možný problém v pokrytí domácí poptávky v nadcházejících měsících.

Vzhledem k těmto vývojům sledují investoři s napětím i nadcházející víkendové jednání OPEC+, na kterém se bude rozhodovat o dodávkové politice na září. Tržní konsenzus naznačuje, že by mohlo dojít k dalšímu zvýšení produkce – a to zejména v reakci na rostoucí ceny a snahu stabilizovat trh. Na druhé straně však některé členské státy čelí interním omezením nebo obavám z dlouhodobého převisu nabídky. Jakékoli rozhodnutí kartelu bude proto bedlivě analyzováno nejen z hlediska objemů, ale i geopolitických signálů, které z něj vyplynou.

K dalším událostem, které mohou ovlivnit trh, patří i očekávané americké oznámení o nových obchodních dohodách, které by měly být uzavřeny do 1. srpna. V rámci této časové osy Trump také oznámil nové clo ve výši 15 % na jihokorejské zboží. Tato opatření jsou součástí širší strategie „ekonomického nacionalismu“, který má za cíl přimět zahraniční partnery k větším investicím do americké ekonomiky, případně k nákupům americké ropy a energetických produktů. Zároveň však posilují nejistotu ohledně budoucnosti globálního obchodu s komoditami.

Celkově tak trh s ropou vstupuje do klíčové fáze, kdy jej ovlivňuje kombinace krátkodobých faktorů (zásoby, cla, sankce) i dlouhodobých geopolitických trendů. Ačkoliv prezident Trump může z taktických důvodů některé výhružky zmírnit, dopady na obchodní vztahy, důvěru investorů a cenovou stabilitu zůstávají. Riziková prémie u ropy je momentálně vyšší než obvykle – a pokud nedojde k jasnému uklidnění situace, růstový trend cen může pokračovat i v následujících týdnech.