Klíčové body

Švýcarsko očekávalo potvrzení dohody s USA, místo toho čelí 39% clům
Ostrý telefonát s Trumpem zmařil měsíce diplomatického vyjednávání
Švýcarské podniky přesouvají výrobu do zahraničí, aby se vyhnuly clům

Domnívali se, že se jim podařilo dosáhnout dohody, která odvrátí hrozbu represivních cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle viceprezidenta Guye Parmelina tehdy neexistovaly žádné náznaky problémů. Realita se však dramaticky změnila, když Trump oznámil zavedení 39% cel – nejvyšších v rozvinutém světě, a více než dvojnásobných oproti sazbám pro Evropskou unii.

Prezidentka Karin Keller-Sutterová se pokusila situaci zachránit poslední cestou do Washingtonu. Po krátké a spíše formální schůzce s ministrem zahraničí Marcem Rubiem se však vrátila bez výsledku. Bílý dům jí přitom neposkytl žádný prostor pro přímé jednání s prezidentem. Tento vývoj odhalil nejen limity vlivu Švýcarska v době globální nestability, ale i chybnou důvěru v tradiční diplomatické postupy při jednání s Trumpovou administrativou.

První fáze: naděje a vstřícné signály

První klíčové jednání proběhlo 24. dubna ve Washingtonu, kde se Keller-Sutterová a Parmelin setkali s americkým ministrem financí Scottem Bessentem. Z americké strany zazněly signály o „preferenčním zacházení“. Švýcarská delegace věřila, že jejich země může díky malé ekonomice a zrušení průmyslových cel nabídnout USA rychlou a politicky atraktivní dohodu.

Návrh Švýcarska zahrnoval ústupky u vybraných zemědělských produktů, zjednodušení schvalování amerických zdravotnických prostředků a připomenutí miliardových investic, které slíbily farmaceutické giganty Roche Holding AG (ROG) a Novartis AG (NVS). Na oplátku Bern požadoval 10% celní sazbu a záruku, že na léky nebudou uvalena dodatečná cla v rámci vyšetřování národní bezpečnosti.

Následná jednání, vedená převážně online a někdy i přes WhatsApp, probíhala během května a června. V červnu se zdálo, že dohoda je na dosah. Návrh obsahoval i omezení dovozu určitých farmaceutických surovin z Číny. V Bernu panovalo přesvědčení, že s podporou amerických ministrů je vše připraveno k uzavření.

Druhá fáze: tvrdé probuzení

Koncem července byla švýcarská strana vyzvána, aby Keller-Sutterová telefonovala přímo s Trumpem. Hovor 31. července začal zdvořilostmi, ale rychle přešel v ostrou kritiku. Trump obvinil Švýcarsko z „okrádání USA“ a poukázal na obchodní deficit, který odhadl na 40 miliard dolarů. Tento argument v předchozích jednáních nikdy nezazněl.

Švýcaři oponovali, že deficit v obchodu se zbožím je téměř vyrovnán obchodem se službami a že jsou sedmým největším zahraničním investorem v USA. Keller-Sutterová zdůraznila, že Švýcarsko stojí za předjednanou dohodou, a odmítla měnit podmínky. Na rozdíl od některých jiných lídrů nepoužila strategii lichotek či osobní diplomacie, což mohlo ovlivnit Trumpův postoj. Ten později uvedl, že „ta žena byla milá, ale nechtěla poslouchat“.

Podle některých pozorovatelů chtěl Trump učinit ze Švýcarska odstrašující příklad poté, co čelil kritice za ústupky vůči velkým ekonomikám, zejména Číně. Ať už byla příčina jakákoli, výsledek byl pro Bern katastrofální.

Třetí fáze: zoufalé kroky a tvrdá realita

Na státní svátek 1. srpna vystoupila Keller-Sutterová na historické louce Rütli, symbolu švýcarské státnosti. Prohlásila, že země krizi zvládne, a vyzvala k jednotě. Kritici jí však vyčítali, že neprojevila dostatečnou flexibilitu a nepřipravila záložní plán.

V následujících dnech se vláda snažila prostřednictvím diplomatických kanálů zvrátit rozhodnutí USA. Nabídky zahrnovaly prodloužení investičních závazků či nákupy amerického obranného zboží a zkapalněného zemního plynu. Dva dny před zavedením cel odletěla Keller-Sutterová do Washingtonu bez zajištěného setkání s prezidentem. Výsledkem byla pouze zdvořilostní schůzka s ministrem zahraničí, která neměla na rozhodnutí žádný vliv.

Hodinu před jejím návratem do Curychu cla vstoupila v platnost. Švýcarské firmy začaly spouštět nouzové plány – přesouvat výrobu do jiných zemí nebo omezovat dodávky na americký trh. Vláda ponechala v USA delegaci, aby hledala možné ústupky, avšak iluze o výjimečném postavení Švýcarska v globálním obchodě byla narušena.

Keller-Sutterová k tomu suše dodala: „V jednáních se takové zlomy mohou stát. Musíme se s tím smířit a jít dál.“

Domnívali se, že se jim podařilo dosáhnout dohody, která odvrátí hrozbu represivních cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle viceprezidenta Guye Parmelina tehdy neexistovaly žádné náznaky problémů. Realita se však dramaticky změnila, když Trump oznámil zavedení 39% cel – nejvyšších v rozvinutém světě, a více než dvojnásobných oproti sazbám pro Evropskou unii.Prezidentka Karin Keller-Sutterová se pokusila situaci zachránit poslední cestou do Washingtonu. Po krátké a spíše formální schůzce s ministrem zahraničí Marcem Rubiem se však vrátila bez výsledku. Bílý dům jí přitom neposkytl žádný prostor pro přímé jednání s prezidentem. Tento vývoj odhalil nejen limity vlivu Švýcarska v době globální nestability, ale i chybnou důvěru v tradiční diplomatické postupy při jednání s Trumpovou administrativou.První fáze: naděje a vstřícné signályPrvní klíčové jednání proběhlo 24. dubna ve Washingtonu, kde se Keller-Sutterová a Parmelin setkali s americkým ministrem financí Scottem Bessentem. Z americké strany zazněly signály o „preferenčním zacházení“. Švýcarská delegace věřila, že jejich země může díky malé ekonomice a zrušení průmyslových cel nabídnout USA rychlou a politicky atraktivní dohodu.Návrh Švýcarska zahrnoval ústupky u vybraných zemědělských produktů, zjednodušení schvalování amerických zdravotnických prostředků a připomenutí miliardových investic, které slíbily farmaceutické giganty Roche Holding AG a Novartis AG . Na oplátku Bern požadoval 10% celní sazbu a záruku, že na léky nebudou uvalena dodatečná cla v rámci vyšetřování národní bezpečnosti.Následná jednání, vedená převážně online a někdy i přes WhatsApp, probíhala během května a června. V červnu se zdálo, že dohoda je na dosah. Návrh obsahoval i omezení dovozu určitých farmaceutických surovin z Číny. V Bernu panovalo přesvědčení, že s podporou amerických ministrů je vše připraveno k uzavření.Druhá fáze: tvrdé probuzeníKoncem července byla švýcarská strana vyzvána, aby Keller-Sutterová telefonovala přímo s Trumpem. Hovor 31. července začal zdvořilostmi, ale rychle přešel v ostrou kritiku. Trump obvinil Švýcarsko z „okrádání USA“ a poukázal na obchodní deficit, který odhadl na 40 miliard dolarů. Tento argument v předchozích jednáních nikdy nezazněl.Švýcaři oponovali, že deficit v obchodu se zbožím je téměř vyrovnán obchodem se službami a že jsou sedmým největším zahraničním investorem v USA. Keller-Sutterová zdůraznila, že Švýcarsko stojí za předjednanou dohodou, a odmítla měnit podmínky. Na rozdíl od některých jiných lídrů nepoužila strategii lichotek či osobní diplomacie, což mohlo ovlivnit Trumpův postoj. Ten později uvedl, že „ta žena byla milá, ale nechtěla poslouchat“.Podle některých pozorovatelů chtěl Trump učinit ze Švýcarska odstrašující příklad poté, co čelil kritice za ústupky vůči velkým ekonomikám, zejména Číně. Ať už byla příčina jakákoli, výsledek byl pro Bern katastrofální.Třetí fáze: zoufalé kroky a tvrdá realitaNa státní svátek 1. srpna vystoupila Keller-Sutterová na historické louce Rütli, symbolu švýcarské státnosti. Prohlásila, že země krizi zvládne, a vyzvala k jednotě. Kritici jí však vyčítali, že neprojevila dostatečnou flexibilitu a nepřipravila záložní plán.V následujících dnech se vláda snažila prostřednictvím diplomatických kanálů zvrátit rozhodnutí USA. Nabídky zahrnovaly prodloužení investičních závazků či nákupy amerického obranného zboží a zkapalněného zemního plynu. Dva dny před zavedením cel odletěla Keller-Sutterová do Washingtonu bez zajištěného setkání s prezidentem. Výsledkem byla pouze zdvořilostní schůzka s ministrem zahraničí, která neměla na rozhodnutí žádný vliv.Hodinu před jejím návratem do Curychu cla vstoupila v platnost. Švýcarské firmy začaly spouštět nouzové plány – přesouvat výrobu do jiných zemí nebo omezovat dodávky na americký trh. Vláda ponechala v USA delegaci, aby hledala možné ústupky, avšak iluze o výjimečném postavení Švýcarska v globálním obchodě byla narušena.Keller-Sutterová k tomu suše dodala: „V jednáních se takové zlomy mohou stát. Musíme se s tím smířit a jít dál.“