Oživení poptávky po plynu v Evropě začíná u rafinerií, ceny klesají

Zlepšení nálady je patrné především v rafinérském průmyslu, který může snadněji přecházet mezi surovinami od zemního plynu po topný olej. Začátkem tohoto měsíce nizozemské údaje ukázaly, že ropný sektor v zemi zaznamenal největší týdenní nárůst spotřeby plynu v tomto roce, zatímco údaje francouzské a španělské plynárenské sítě naznačily, že poptávka rafinerií se v únoru oproti předchozímu roku zvýšila.Rychlost obnovy bude mít zásadní význam pro Evropskou unii a pro to, jak se připraví na druhou zimu bez plynu z Ruska. Podle švédské banky SEB AB by oživení poptávky mohlo v letošním roce zvýšit ceny ze současných zhruba 40 eur na 100 eur za megawatthodinu a snížit zásoby. S tímto názorem souhlasí i Vitol Group, jeden z největších obchodníků s plynem.„Některá výrobní odvětví loni přešla od plynu k palivům,“ řekl Patrick Pouyanne, výkonný ředitel společnosti TotalEnergies SE. „Nyní v letošním roce velmi reagují, přecházejí zpět z nafty nebo paliva na plyn, takže to vytváří další poptávku,“ řekl na úterní prezentaci v Londýně.Podle společnosti Energy Aspects Ltd. budou vedle rafinerií dobrým ukazatelem oživení také petrochemické závody, protože mohou snadno přejít zpět na plyn pro výrobu elektřiny a tepla.„V ostatních odvětvích náročných na plyn bude zotavení v průběhu roku 2023 trvat déle, protože snížení poptávky bude spíše důsledkem snížení výroby než změny paliva,“ uvedl průmyslový poradce.Vzhledem k tomu, že ceny plynu v době vrcholící energetické krize dosáhly rekordních hodnot, klesla španělská průmyslová poptávka po plynu v září oproti předchozímu roku až o 40 %. Podle Mezinárodní energetické agentury se celková spotřeba v továrnách a závodech v Evropě loni snížila přibližně o 20 %, což představuje téměř polovinu loňského rekordního poklesu celkové spotřeby. V letošním roce IEA očekává oživení poptávky v průmyslu o zhruba 10 %.Z maxima nad 340 eur za megawatthodinu na konci srpna klesly referenční nizozemské futures kontrakty na plyn přibližně o 90 %. V únoru spotřeba španělských rafinerií vzrostla o 8,1 %, což pomohlo zmírnit celkový pokles v průmyslu na 9,5 % oproti předchozímu roku, uvedl provozovatel sítě Enagas SA.Podle údajů CBS začala v Nizozemsku spotřeba plynu v ropném a chemickém průmyslu tento měsíc rovněž překračovat loňské úrovně.„Nižší náklady na energie – pravděpodobně v kombinaci se silnější poptávkou v důsledku opětovného otevření trhu v Číně – znamenají, že očekáváme, že průmyslová výroba v letošním roce přispěje k růstu v eurozóně,“ uvedla Maeva Cousinová, hlavní ekonomka pro eurozónu ve společnosti Bloomberg Economics.Zatímco Goldman Sachs Group Inc. očekává, že oživení v průmyslu začne nabírat na obrátkách do konce tohoto měsíce, jiní analytici varovali, že to může ještě chvíli trvat.„Bude trvat nějakou dobu, než tarify za plyn od dodavatelů plynu klesnou natolik a na tak dlouhou dobu, aby se manažeři továren rozhodli obnovit výrobu,“ uvedla společnost Energy Aspects.Chcete využít této příležitosti?Stěhování továrenNavzdory propadu cen jsou stále výrazně nad historickým průměrem. To znamená, že část poptávky může být navždy ztracena, protože továrny se přesunuly do částí světa, kde jsou náklady na energii nižší.Chemické firmy BASF SE, Dow Inc. a Lanxess AG jsou připraveny zrušit tisíce pracovních míst a přesunout investice z Německa, protože neočekávají, že jim Berlín bude spolehlivě dodávat potřebnou energii za ceny, které se blíží cenám, jež kdysi platily za ruský plyn z plynovodů.Průzkum německého chemického sdružení VCI z počátku tohoto roku ukázal, že téměř polovina společností plánuje v letošním roce omezit investice v zemi kvůli vysokým nákladům na energie. Výroba se pravděpodobně přesune do zemí s podobnými hodnotami a politickými systémy, uvedl Oliver Wojahn, analytik společnosti Alsterresearch AG.„Vyhlídky do budoucna se v tomto třetím největším německém průmyslu poněkud zlepšily,“ uvedla tento měsíc ve své zprávě společnost VCI. „Výrazný pokles cen energií a surovin v posledních měsících stabilizoval situaci, kdy se zdá, že bylo dosaženo dna. Na rozdíl od pandemie nebo světové hospodářské krize tentokrát nedojde k žádnému mohutnému oživení.“