Krize lidského utrpení na Ukrajině, jejíž širší ekonomický dopad přiměl představitele Evropské centrální banky, aby tento týden urychlili ústup od stimulačních opatření, ovlivňuje prosperitu od zemědělských oblastí Španělska až po výrobní jádro eurozóny v Německu a Francii.
Hlavním důvodem je rostoucí cena energií, i když na podniky doléhají také narušené dodavatelské řetězce, sankce a obavy z hrozícího poklesu poptávky. Náhlý šok z blízké války v kombinaci s rozsáhlými dopady a nejistým trváním zvýší tlak na vlády, aby zmírnily dopady, a také prověří jejich odhodlání čelit Rusku.
„Nevím, co budu dělat, pokud bude válka na Ukrajině trvat ještě dlouho,“ řekl tento týden v rozhovoru španělský chovatel prasat Lorenzo Rivera. „Buď budu muset zastavit výrobu – nebo nadobro ukončit podnikání.“
Rivera, jehož 200 prasnic převyšuje počet lidí v Peleas de Arriba, osadě na severu Španělska, kde žije, už nějakou dobu snáší zvyšování nákladů – nejprve na elektřinu, pak na pohonné hmoty a pak na krmivo. Vše se dalo zvládnout, dokud na druhé straně kontinentu nevypukla válka.
Zdroj: unsplash.com
Příčinou potíží je závislost Evropské unie na Ukrajině, která jí dodává více než polovinu kukuřice, klíčového zdroje krmiva pro prasata. Vzhledem k tomu, že zemědělci nemají přístup k polím, snižují analytici výhledy pro tamní úrodu a vývoz až o třetinu, což způsobilo, že ceny jsou nejvyšší za posledních deset let.
Další hospodářské poruchy způsobuje „geografie krize“. V Německu, srdci ekonomiky eurozóny, zastavila společnost Porsche AG výrobu svého elektromobilu Taycan ve Stuttgartu, protože jí chybí kabelové stromy vyrobené na Ukrajině. Mezitím její mateřská společnost Volkswagen AG zastavila vývoz do Ruska a zastavila výrobu v automobilce v Kaluze u Moskvy.
Nejvíce zatěžující je dopad na energetiku. Pokud současné ceny přetrvají, dodatečné náklady na dovoz plynu a ropy budou podle ekonoma JPMorgan Grega Fuzesiho představovat příjmový šok ve výši 550 miliard eur nebo 4,5 % ročního hrubého domácího produktu. Goldman Sachs nyní počítá s tím, že inflace dosáhne k 8 % a eurozóna utrpí ve druhém čtvrtletí hospodářský pokles.
Pro mnoho podniků v eurozóně byla tato skřípnutí okamžitě ochromující. Právě v prosinci převzala Groupe Kramer Manuela Rodrigueze stoletou porcelánku Jurassienne de Ceramique Francaise ve východní Francii. Nyní přijal bolestivé rozhodnutí o jejím uvedení do režimu klidu.
„Kdybychom měli platit desetinásobně zvýšený účet za plyn, tak bychom se ocitli ve slepé uličce,“ řekl. „Neměli bychom jinou možnost než vyhlásit bankrot a továrnu zavřít.“
Zdroj: unsplash.com
Směrem na jih, podél italského pobřeží, spirálovitě rostoucí ceny pohonných hmot také způsobily, že mnoho rybářských lodí s vlečnými sítěmi nemohlo vyplout na moře, a vyvolaly týdenní stávku rybářských lodí. Carlo Lista, který vlastní obchod s rybami v římské čtvrti Monteverde, říká, že dopad byl dramatický.
„Kvůli prudkému nárůstu cen pohonných hmot přestalo jezdit asi 80 % rybářských lodí,“ řekl. „Přijdete tam a je tam třeba jedna loď, jeden člověk nabídne a pak druhý a cena prostě stoupá – kdo nabídne víc, ten dostane rybu. Ceny prostě stoupají a stoupají.“
Rozmrzelí rybáři vyzývají italskou vládu, aby s jejich tíživou situací něco udělala nad rámec 16 miliard eur, které již byly vynaloženy na ochranu spotřebitelů a firem před rostoucími náklady na energie.
Tato prosba se ozývá po celém kontinentu. Ve Španělsku již premiér Pedro Sanchez prodloužil řadu daňových úlev na energie do konce června. Portugalsko od pátku sníží poplatky z pohonných hmot a k podobným opatřením pravděpodobně přistoupí i další země.
Pod tlakem k jednání je i EU, jejíž vedoucí představitelé budou o krizi jednat v pátek ve Versailles. Podle španělského ministra zemědělství Luise Planase by jedním z opatření, které by blok mohl zvážit, bylo dočasné zrušení zákazu dovozu geneticky modifikovaných obilovin z USA a Jižní Ameriky, aby pomohl zemědělcům, kteří se potýkají s výpadky dodávek.
Zdroj: unsplash.com
Politický dopad stlačení životních nákladů nakonec pravděpodobně prověří odhodlání kontinentu pokračovat v konfrontaci s Ruskem v době, kdy jeho prezident Vladimir Putin hrozí zastavením dodávek plynu, které představují přibližně třetinu spotřeby EU.
„Je to Damoklův meč,“ řekl Yves Dubief, jehož dědeček založil textilní tkalcovnu Tenthorey, zaměstnávající 50 lidí v severovýchodní Francii, která ročně vyrobí 5 milionů metrů látek. Za těchto okolností by podle podnikatele musel stát obnovit opatření používaná v době Covidu, aby potřeboval pomoc s fixními náklady a propouštěním zaměstnanců. „Pokud dojde k embargu a my budeme muset omezit výrobu, ať už bude cena plynu jakákoli, bude otázkou, zda nám to státní orgány vynahradí.“
I když se na tyto problémy budou vlády v příštích týdnech pravděpodobně soustředit, nejbližší úkol řešit ekonomické dopady byl přenechán prezidentce ECB Christine Lagardeové. Úředníci ve čtvrtek urychlili stahování stimulačních opatření, když představili prognózy, podle nichž inflace v letošním roce dosáhne v průměru 5,1 %. Podle ní válka představuje „značné proinflační riziko“ pro ceny.
Rodriguez, francouzský podnikatel v oblasti keramiky, se na tuto hrozbu dívá s obavami. Varuje, že problémy, které pozoruje, se pravděpodobně kaskádovitě rozšíří do celého světového zpracovatelského průmyslu.
„Hrozí dominový efekt,“ řekl. „Všechny velké průmyslové podniky na planetě mají stejný problém. Ve víceméně dlouhodobém horizontu budeme všichni čelit problému příliš drahého plynu.“
Zdroj: unsplash.com
Krize lidského utrpení na Ukrajině, jejíž širší ekonomický dopad přiměl představitele Evropské centrální banky, aby tento týden urychlili ústup od stimulačních opatření, ovlivňuje prosperitu od zemědělských oblastí Španělska až po výrobní jádro eurozóny v Německu a Francii.Hlavním důvodem je rostoucí cena energií, i když na podniky doléhají také narušené dodavatelské řetězce, sankce a obavy z hrozícího poklesu poptávky. Náhlý šok z blízké války v kombinaci s rozsáhlými dopady a nejistým trváním zvýší tlak na vlády, aby zmírnily dopady, a také prověří jejich odhodlání čelit Rusku.„Nevím, co budu dělat, pokud bude válka na Ukrajině trvat ještě dlouho,“ řekl tento týden v rozhovoru španělský chovatel prasat Lorenzo Rivera. „Buď budu muset zastavit výrobu – nebo nadobro ukončit podnikání.“Rivera, jehož 200 prasnic převyšuje počet lidí v Peleas de Arriba, osadě na severu Španělska, kde žije, už nějakou dobu snáší zvyšování nákladů – nejprve na elektřinu, pak na pohonné hmoty a pak na krmivo. Vše se dalo zvládnout, dokud na druhé straně kontinentu nevypukla válka.Zdroj: unsplash.comPříčinou potíží je závislost Evropské unie na Ukrajině, která jí dodává více než polovinu kukuřice, klíčového zdroje krmiva pro prasata. Vzhledem k tomu, že zemědělci nemají přístup k polím, snižují analytici výhledy pro tamní úrodu a vývoz až o třetinu, což způsobilo, že ceny jsou nejvyšší za posledních deset let.Další hospodářské poruchy způsobuje „geografie krize“. V Německu, srdci ekonomiky eurozóny, zastavila společnost Porsche AG výrobu svého elektromobilu Taycan ve Stuttgartu, protože jí chybí kabelové stromy vyrobené na Ukrajině. Mezitím její mateřská společnost Volkswagen AG zastavila vývoz do Ruska a zastavila výrobu v automobilce v Kaluze u Moskvy.Chcete využít této příležitosti?Nejvíce zatěžující je dopad na energetiku. Pokud současné ceny přetrvají, dodatečné náklady na dovoz plynu a ropy budou podle ekonoma JPMorgan Grega Fuzesiho představovat příjmový šok ve výši 550 miliard eur nebo 4,5 % ročního hrubého domácího produktu. Goldman Sachs nyní počítá s tím, že inflace dosáhne k 8 % a eurozóna utrpí ve druhém čtvrtletí hospodářský pokles.Pro mnoho podniků v eurozóně byla tato skřípnutí okamžitě ochromující. Právě v prosinci převzala Groupe Kramer Manuela Rodrigueze stoletou porcelánku Jurassienne de Ceramique Francaise ve východní Francii. Nyní přijal bolestivé rozhodnutí o jejím uvedení do režimu klidu.„Kdybychom měli platit desetinásobně zvýšený účet za plyn, tak bychom se ocitli ve slepé uličce,“ řekl. „Neměli bychom jinou možnost než vyhlásit bankrot a továrnu zavřít.“Zdroj: unsplash.comSměrem na jih, podél italského pobřeží, spirálovitě rostoucí ceny pohonných hmot také způsobily, že mnoho rybářských lodí s vlečnými sítěmi nemohlo vyplout na moře, a vyvolaly týdenní stávku rybářských lodí. Carlo Lista, který vlastní obchod s rybami v římské čtvrti Monteverde, říká, že dopad byl dramatický.„Kvůli prudkému nárůstu cen pohonných hmot přestalo jezdit asi 80 % rybářských lodí,“ řekl. „Přijdete tam a je tam třeba jedna loď, jeden člověk nabídne a pak druhý a cena prostě stoupá – kdo nabídne víc, ten dostane rybu. Ceny prostě stoupají a stoupají.“Rozmrzelí rybáři vyzývají italskou vládu, aby s jejich tíživou situací něco udělala nad rámec 16 miliard eur, které již byly vynaloženy na ochranu spotřebitelů a firem před rostoucími náklady na energie.Tato prosba se ozývá po celém kontinentu. Ve Španělsku již premiér Pedro Sanchez prodloužil řadu daňových úlev na energie do konce června. Portugalsko od pátku sníží poplatky z pohonných hmot a k podobným opatřením pravděpodobně přistoupí i další země.Pod tlakem k jednání je i EU, jejíž vedoucí představitelé budou o krizi jednat v pátek ve Versailles. Podle španělského ministra zemědělství Luise Planase by jedním z opatření, které by blok mohl zvážit, bylo dočasné zrušení zákazu dovozu geneticky modifikovaných obilovin z USA a Jižní Ameriky, aby pomohl zemědělcům, kteří se potýkají s výpadky dodávek.Zdroj: unsplash.comPolitický dopad stlačení životních nákladů nakonec pravděpodobně prověří odhodlání kontinentu pokračovat v konfrontaci s Ruskem v době, kdy jeho prezident Vladimir Putin hrozí zastavením dodávek plynu, které představují přibližně třetinu spotřeby EU.„Je to Damoklův meč,“ řekl Yves Dubief, jehož dědeček založil textilní tkalcovnu Tenthorey, zaměstnávající 50 lidí v severovýchodní Francii, která ročně vyrobí 5 milionů metrů látek. Za těchto okolností by podle podnikatele musel stát obnovit opatření používaná v době Covidu, aby potřeboval pomoc s fixními náklady a propouštěním zaměstnanců. „Pokud dojde k embargu a my budeme muset omezit výrobu, ať už bude cena plynu jakákoli, bude otázkou, zda nám to státní orgány vynahradí.“I když se na tyto problémy budou vlády v příštích týdnech pravděpodobně soustředit, nejbližší úkol řešit ekonomické dopady byl přenechán prezidentce ECB Christine Lagardeové. Úředníci ve čtvrtek urychlili stahování stimulačních opatření, když představili prognózy, podle nichž inflace v letošním roce dosáhne v průměru 5,1 %. Podle ní válka představuje „značné proinflační riziko“ pro ceny.Rodriguez, francouzský podnikatel v oblasti keramiky, se na tuto hrozbu dívá s obavami. Varuje, že problémy, které pozoruje, se pravděpodobně kaskádovitě rozšíří do celého světového zpracovatelského průmyslu.„Hrozí dominový efekt,“ řekl. „Všechny velké průmyslové podniky na planetě mají stejný problém. Ve víceméně dlouhodobém horizontu budeme všichni čelit problému příliš drahého plynu.“Zdroj: unsplash.com
