Za normálních okolností mohou být akcie atraktivní investicí, protože inflace roste. Společnosti dostávají za své zboží vyšší ceny, což zvyšuje ziskové marže. Násobky ceny a zisku historicky klesají, což z akcií činí dobré místo pro lovce výhodných nabídek.
V současném případě se však i při rostoucích úrokových sazbách a inflaci, která je nejvyšší za posledních více než 40 let, násobky pohnuly jen málo. Index S&P 500 se stále obchoduje kolem 19násobku forwardových zisků, takže akcie vypadají relativně drahé.
Podíváme-li se na příběh dividendového výnosu indexu S&P 500 v porovnání s mírou inflace, nezdá se, že by byl pro akcie příznivý.
Zdroj: Ilustrační foto
„Z toho vyplývá, že po očištění o inflaci nebyl výnos ze zisku akcií nikdy nižší,“ uvedla v pondělí Lisa Shalettová, investiční ředitelka Morgan Stanley pro správu majetku. „Tato situace přispěla ke zhroucení rizikové prémie u akcií.“
Dividendový výnos indexu S&P 500, tedy částka, kterou vyplácí na akcii v porovnání s její cenou, se pohybuje kolem 1,4 %. Při jádrové inflaci na úrovni 6,5 % a celkové inflaci na úrovni 8,5 % se tak dělený výnos dostává do hluboce záporných hodnot.
Společnost Yardeni Research vypočítává současný reálný výnos ze zisku na 6,63 %, což je hloubka, která nebyla zaznamenána od počátku 80. let, kdy se také naposledy inflace pohybovala na tak vysoké úrovni.
Pochybnosti o argumentu „TINA“ Totéž platí pro rizikovou prémii akcií, neboli výši nadvýnosu oproti investicím do bezpečného přístavu. Klesající prémie činí riziko méně lákavým, protože investoři mohou jednoduše uložit peníze do hotovosti nebo ekvivalentů bez veškerého rizika.
Akciová riziková prémie je do značné míry teoretická, ale podle výpočtů společnosti Morgan Stanley se nyní pohybuje kolem 220 bazických bodů, tedy 2,2 procentního bodu, což je výrazně pod dlouhodobým průměrem 350 bazických bodů.
Zdroj: Getty Images
Shalettová poznamenala, že trh se v uplynulém měsíci držel poměrně dobře navzdory problémům s inflací a oceněním. Akcie v úterý prudce poklesly po pondělním odrazu, který skončil růstem trhu.
„Zdá se, že akcioví investoři věří přinejmenším jedné ze tří věcí: Inflace bude krátkodobá; zisky se ukáží být odolnější, než se očekávalo; a globální toky investorů budou stále přicházet do USA, protože je to nejlepší akciový trh,“ řekla.
Morgan Stanley však „považuje tyto předpoklady za magické myšlení“, dodala Shalettová, která se zabývala teorií „TINA“, podle níž „neexistuje alternativa“ k americkým akciím v době, kdy ve světě běží vysoká inflace.
„Zdá se, že takový relativní optimismus ohledně amerických akcií je založen na víře v to, že inflace poklesne, zisky podniků zůstanou silné a že americké akcie jsou nejlepší alternativou v globálních portfoliích,“ řekla. Investiční výbor Morgan Stanley „je o tom přesvědčen méně a domnívá se, že rizika spojená s reálnými sazbami, oceněním, zisky, likviditou trhu, inflací a nejnověji i silným americkým dolarem stojí za diskontování“.
Naděje z 80. let Jedním z argumentů pro býky je, že ačkoli současná situace v oblasti inflace v něčem připomíná počátek 80. let a jejich stagflaci, někteří investoři vidí klíčové rozdíly.
Zdroj: Ilustrační foto
Například ekonomika 80. let se potácela v dvojité recesi v době, kdy rostly sazby, zatímco jen málo ekonomů z Wall Street vidí, že USA nyní vstupují do záporného růstu.
Jedním z hlavních důvodů recese bylo zvýšení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem ve snaze snížit inflaci. Tehdejší zvýšení bylo mnohem výraznější, než jaké se od centrální banky očekává tentokrát, i když vyhlídky na vyšší sazby investory stále děsí.
Ross Mayfield, analytik investiční strategie ve společnosti Baird, poznamenal, že i v roce 1982 dokázaly akcie navzdory recesi růst.
„Nejdůležitější je, že trh v roce 1982 vytrval, do konce roku rostl a nakonec odstartoval několik desetiletí trvající býčí trh, který trval až do roku 2000,“ napsal Mayfield. „I když trochu zkrátíme časový rámec, rally na trhu a ekonomická síla pokračovaly i po skončení roku 1982. Jeden rok je malý vzorek a vzhledem ke složitosti světa je jistě třeba si uvědomit rozdíly, ale věříme, že historie nás může uklidnit, když je budoucnost nejasná.“
Za normálních okolností mohou být akcie atraktivní investicí, protože inflace roste. Společnosti dostávají za své zboží vyšší ceny, což zvyšuje ziskové marže. Násobky ceny a zisku historicky klesají, což z akcií činí dobré místo pro lovce výhodných nabídek.V současném případě se však i při rostoucích úrokových sazbách a inflaci, která je nejvyšší za posledních více než 40 let, násobky pohnuly jen málo. Index S&P 500 se stále obchoduje kolem 19násobku forwardových zisků, takže akcie vypadají relativně drahé.Podíváme-li se na příběh dividendového výnosu indexu S&P 500 v porovnání s mírou inflace, nezdá se, že by byl pro akcie příznivý.Zdroj: Ilustrační foto„Z toho vyplývá, že po očištění o inflaci nebyl výnos ze zisku akcií nikdy nižší,“ uvedla v pondělí Lisa Shalettová, investiční ředitelka Morgan Stanley pro správu majetku. „Tato situace přispěla ke zhroucení rizikové prémie u akcií.“Dividendový výnos indexu S&P 500, tedy částka, kterou vyplácí na akcii v porovnání s její cenou, se pohybuje kolem 1,4 %. Při jádrové inflaci na úrovni 6,5 % a celkové inflaci na úrovni 8,5 % se tak dělený výnos dostává do hluboce záporných hodnot.Společnost Yardeni Research vypočítává současný reálný výnos ze zisku na 6,63 %, což je hloubka, která nebyla zaznamenána od počátku 80. let, kdy se také naposledy inflace pohybovala na tak vysoké úrovni.Chcete využít této příležitosti?Pochybnosti o argumentu „TINA“Totéž platí pro rizikovou prémii akcií, neboli výši nadvýnosu oproti investicím do bezpečného přístavu. Klesající prémie činí riziko méně lákavým, protože investoři mohou jednoduše uložit peníze do hotovosti nebo ekvivalentů bez veškerého rizika.Akciová riziková prémie je do značné míry teoretická, ale podle výpočtů společnosti Morgan Stanley se nyní pohybuje kolem 220 bazických bodů, tedy 2,2 procentního bodu, což je výrazně pod dlouhodobým průměrem 350 bazických bodů.Zdroj: Getty ImagesShalettová poznamenala, že trh se v uplynulém měsíci držel poměrně dobře navzdory problémům s inflací a oceněním. Akcie v úterý prudce poklesly po pondělním odrazu, který skončil růstem trhu.„Zdá se, že akcioví investoři věří přinejmenším jedné ze tří věcí: Inflace bude krátkodobá; zisky se ukáží být odolnější, než se očekávalo; a globální toky investorů budou stále přicházet do USA, protože je to nejlepší akciový trh,“ řekla.Morgan Stanley však „považuje tyto předpoklady za magické myšlení“, dodala Shalettová, která se zabývala teorií „TINA“, podle níž „neexistuje alternativa“ k americkým akciím v době, kdy ve světě běží vysoká inflace.„Zdá se, že takový relativní optimismus ohledně amerických akcií je založen na víře v to, že inflace poklesne, zisky podniků zůstanou silné a že americké akcie jsou nejlepší alternativou v globálních portfoliích,“ řekla. Investiční výbor Morgan Stanley „je o tom přesvědčen méně a domnívá se, že rizika spojená s reálnými sazbami, oceněním, zisky, likviditou trhu, inflací a nejnověji i silným americkým dolarem stojí za diskontování“.Naděje z 80. letJedním z argumentů pro býky je, že ačkoli současná situace v oblasti inflace v něčem připomíná počátek 80. let a jejich stagflaci, někteří investoři vidí klíčové rozdíly.Zdroj: Ilustrační fotoNapříklad ekonomika 80. let se potácela v dvojité recesi v době, kdy rostly sazby, zatímco jen málo ekonomů z Wall Street vidí, že USA nyní vstupují do záporného růstu.Jedním z hlavních důvodů recese bylo zvýšení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem ve snaze snížit inflaci. Tehdejší zvýšení bylo mnohem výraznější, než jaké se od centrální banky očekává tentokrát, i když vyhlídky na vyšší sazby investory stále děsí.Ross Mayfield, analytik investiční strategie ve společnosti Baird, poznamenal, že i v roce 1982 dokázaly akcie navzdory recesi růst.„Nejdůležitější je, že trh v roce 1982 vytrval, do konce roku rostl a nakonec odstartoval několik desetiletí trvající býčí trh, který trval až do roku 2000,“ napsal Mayfield. „I když trochu zkrátíme časový rámec, rally na trhu a ekonomická síla pokračovaly i po skončení roku 1982. Jeden rok je malý vzorek a vzhledem ke složitosti světa je jistě třeba si uvědomit rozdíly, ale věříme, že historie nás může uklidnit, když je budoucnost nejasná.“